Tonula

Hodinářův učeň je hodně pochmurná pohádka. Dobře natočená, ale studená, skoro až grimovská s nakročením ke strašidelnému příběhu. Mám za to, že české a moravské pohádky nejsou tak děsivé, jak je většina téhle. Přesto do sebe všechno zapadá a po stránce filmařské se dá téhle pohádce máloco vytknout. Jsem rád, že i když se film hodně točí kolem smrti, není vylíčena stylem amerického horroru. I když tatínek Laury, číhající za závěsem s otevřenou kudlou v závěru filmu je už hodně na hraně. Trochu mi zde chybělo nějaké odlehčení, trocha vtipu, ale proč ne? Režisérka dokázala s minimem prostředků vytvořit hodně realistické dílo. Perfektní scény, hlavně čedičová hora. Překvapivě zde téměř nehrají "profláklí" čeští a slovenští herci, ale všichni jsou výborní. Vynikající je Lichoradka Plodková. Natolik reálně představuje zlou sudičku, až z ní jde strach. Výborní jsou i lakotný hodinář Viktor Preiss a hospodský Miroslav Krobot. Nejsem si vůbec jistý, pro koho je takový příběh natočený. Celý film je však natolik prodchnutý nedobrou atmosférou, že bych ho snad ani příliš nedoporučoval ke shlédnutí dětem. Osobně mám raději troškovské pohádky s dobrotivými štrašidýlky a laskavými lidmi. Určitě je to ale nevšední podání a zaslouží si pozornost. 4*

LOVEní je pro mne filmovým objevem roku 2019. I když byla na jiné filmy výraznější propagace, nikde jsem se tak nepobavil, jako právě zde. Například o Ženách v běhu jsem věděl měsíce dopředu, protože někdo uvolnil finance na PR, ale LOVEní jsem poprvé zaznamenal až v seznamu filmů pro oceňování Českého lva. Přitom je to výborný film s vtipem a dokonce i šťastným koncem. Od první chvíle mne zaujal a nutno říct, že až na nepatrně slabší střední část, se děj odvíjel až do samého konce. Klíčovou postavou je Jakub Prachař (stále víc mi připomíná Ilju Prachaře), který zahrál tak, jak jsem ho zatím nikdy neviděl. Jeho hláška „Dokonce jsem musel kvůli vám vypnout medomet“ mi bude dlouho znít v uších. Role Richarda mu dokonale sedne („On není autista, on je ajťák“) a celý jeho přerod je přirozený. Druhá výborná postava je Paťa ("to je moj nový kotúč") v podání Slovenky Evelyn Kramerové. Řízná zahradnice, která nemá problém najít správné slovo v každé situaci s ostře nabitou pusou, je perfektní a možná ji čeká velká budoucnost v komediálních rolích. Ester Geislerová na předchozí jmenované trošku nestačí, ale i tak je dobrá. Rovněž ostatní herci své party zvládli, ať už hráli menší nebo větší role. Hudba příjemně podbarvuje film, i když některé písničky s anglickými nebo francouzskými texty mi sem nesedí. Režisér Janák ukázal profesionální zkušenosti (viz. Rafťáci apod.), nehraje si na velké umění a jde přímo k věci – chce diváka pobavit, což se mu alespoň v mém případě podařilo. Je těžké vymyslet ve filmu něco nového, což režisér dobře ví, takže vsadil na situace, které jste už možná někde viděli, ale ono to do sebe všechno zapadá a je to české. I když film hodnocení v ČSFD sráží do hlubokého podprůměru, je to nezasloužené. Je to prostě jednoduchý oddechový film s „tahem na branku“. V konkurenci dalších českých filmů bych viděl LOVEní jako letošní českou komediální jedničku s hodnocením 90%, což je 5*.

Léto s gentlemanem není rozhodně tak špatný film, jak to na první pohled z hodnocení vypadá. Léto s gentlemanem prostě není pro -náctileté, kteří to autorům dávají sežrat. Myslím, že Hanzlík zamýšlel napsat něco mezi Létem s kovbojem (1976) a Madisonskými mosty (1995). A snad se mu vybavilo i něco z natáčení Romance pro křídlovku. Jenže doba se posunula. Napsal slušný scénář, který ale nedosahuje ani na slabší z uvedených filmů. Možná tomu schází schvalovací komise z doby normalizace, která by některé nepotřebné části filmu zrušila. Léto s kovbojem je o mladých lidech ze sedmdesátých let, je plné slunce, mládí, nejistoty i elánu. Téměř 50-letý rozdíl se na Hanzlíkovi podepsal a potvrdil, že "In idem flumen bis descendimus et non descendimus". Nový film je upocený a poněkud těžkopádný, tak jako bývají v horku starší lidé. Jako v Madisonu i u nás ti věkem pokročilejší touží po lásce, ale bohužel Jaromír Hanzlík není Clint Eastwood a Alena Antalová není Meryl Streep. Když k tomu přidám drobná scénáristická zaškobrtnutí autora (třeba nezvládnutý konec), nemohl být výsledek lepší než je. Stále jsem čekal, že autor odhalí, kdo je vlastně Artur a odkud ho někteří znají, ale nedočkal jsem se. Adamec odvedl slušnou práci, ale film to nezachránilo. Zřejmě natáčel v rytmu televizních novel, kdy se jeden den neví, co se bude hrát zítra a rychle se píše scénář následujícího dílu. Přesto je film z velké části uvěřitelný, něco podobného se u nás děje dnes a denně. A tak zatímco u Kovboje jsem se před desítkami let smál a Madisonské mosty mne dojaly, v Gentlemanovi jsem se nenašel. I tak film nezavrhuji. Kouzelné exteriéry z přírody i barokní klenoty středních Čech si zasloužily být ve filmu, jen to mohlo mít větší "šmrnc". Za normálních okolností bych hodnotil třemi hvězdičkami, ale chtěl bych alespoň nepatrně vyvážit nespravedlivé hodnocení některých diváků. 4*

Úhoři mají nabito je jednou z mnoha nevyužitých možností k vytvoření kvalitního českého filmu s kriminální zápletkou. Mnoho scén je nelogických. Hrdinové se většinou chovají jako dementi a třeba závěrečná scéna, kdy přepadají zloducha, aniž by měl jeden z nich nasazenou masku, je úplně hloupá. Většina hrdinů je podivná a nemohu si pomoci, třeba zařazení Lábuse jde úplně mimo film, jako by šlo jen o to, aby mu za účinkování vyplatili nějakou odměnu. Kdyby se jeho postava ztratila, filmu by to jen pomohlo. Podobně nemá žádnou logiku zařazení scény opilců v potoce a vymýšlení historky o vražedných úhořích. Přesto bych film úplně nezavrhoval. Přes nepravděpodobný děj má film spád a dá se dodívat bez usínání. Jen je škoda, že se asi málokdo ztotožní s některou z postav, které popisuje. Nesedí mi ani herci v hlavních rolích a snad nikdo nezahrál přesvědčivě. Film není propadák, ale také není žádné hluboké dílo - 3*

Kalvárie je děsivý obraz postavení církve ve dnešním Irsku s reminiscencí na období zamlčovaného zneužívání dětí katolickými knězi. Otec James je dlouhou dobu jediným naprosto přesvědčeným a poctivě bohu sloužícím katolíkem. Postupně však ustupuje ze své čistoty a nechává převládnout vztek až zuřivost, aby se nakonec pokusil vykoupit lidstvo svou obětí. Spousta obrazů je hodně negativních a málokdo je ve filmu čistý. Vlastně asi čistý není vůbec nikdo, protože i ten malý ministrant krade Jamesovi mešní víno. James je denně ubíjen problémy svých "oveček" - nevěra, alkoholismus, drogy, nihilismus, pokus o sebevraždu, nenávist přecházející až k vraždě... Nemám tento typ filmů rád, protože odhalují mnohem víc zla, než je schopen unést jeden člověk. Přesto je film přesvědčivý, logicky vystavěný a pravdivý. Vynikající kamera, dokonalý výkon herců (zejména Brendana Gleesona) vytváří z filmu silný zážitek, který si zřejmě každý bude dlouho pamatovat. 5*

Příjemný romantický film se špetkou dramatu. Opravdu nevím, proč je tak nízké hodnocení. Možná je doba natolik bizardní, že už lidé nechtějí vidět děti, které mají rády labutě a lidi, kteří se mají rádi jako lidi. Jsem ze staré školy a tak mám romantiku rád. Navíc je docela slušně natočená, i když chvílemi trpí filmařskou zkratkou a závěr s happy endem si vynutil, aby se hlavní dospělí hrdinové náhle objali, i když celý film na sebe nepoložili ani malíček. Výborně zahrála svou roli Maggie Elizabeth Jones jako Frankie a hlavně díky ní dávám filmu 4*.

Uzly a pomeranče jsou novým, nepříliš zdařilým pokusem o film (asi) pro mladé a o mladých. Celé se to točí okolo vztahu Darka a německé dívky Hanny. A tady začínají problémy. Nepochopil jsem, proč němečtí herci hovoří dokonalou češtinou s podivným německým akcentem. Všichni přeshraniční spolu vycházejí ohromně, čeští mladí fotbalisté dokonce jezdí na týdenní bezplatné fotbalové soustředění do Zittau. Až na pár výjímek je ale celý film jaksi plochý a nedotažený. Nudná režie nedovolila jednu vtipnou epizodu, všechno je pesimistické a hlavní hrdina Darek je naprosto nepříjemný a protivný na lidi okolo sebe, kromě malé postižené sestřičky Emy. Při každé příležitosti se porve s Hugem, nadává otci, potenciální maceše Ewě Farné (hrála nad očekávání dobře), "rajťákovi" Nohovi, žárlí na svou dívku a milý je jen na sestru. Mimochodem postižená Ema (Hana Bartoňová) nakonec vyzněla ze všech herců (včetně profesionálů) jako nejlépe zahraná postava filmu. Darek je v některých scénách zuřivě hysterický, aniž by k tomu byl důvod. Mnoho situací mi připadlo nelogických. Například Farná zabalí směnu na poště, vyžene klienty a odjede k sociální pracovnici - tím ale scéna končí a o tom, že vše dopadlo dobře, se dozvíme o chvíli později ze dvou vět mezi Darkem a otcem. Není mi jasné, proč se otec schovává před sociální pracovnicí, nic ve filmu to nevysvětluje. Jako by nevyšly peníze na dotočení celého filmu. Podobně první rvačka Darka a Huga je zdánlivě bez příčiny, kterou vykreslí Darek později. Občas mi připadlo, že se film točí v různých obdobích roku nějak na přeskáčku, ale to je možná jen dojem. Film tak na mne působí jako nedodělek. Je to škoda, protože krásná krajina, koně i příběh mohly být zachyceny lépe. Stačilo přidat 10-20 minut, propojit děj, ubrat na extrémních emocích a přidat trošku vtipu i romantiky. Vidím to tak na 50%, takže s výhradou 3*

ženy v běhu jsou po několika letech pěknou českou romantickou komedií. Není to sice obrovské umění, ale diváka pobaví a co víc si od komedie může člověk přát? Ve filmu jsem se několikrát zasmál, protože se tam odehrávají scénky odpozorované ze života a herci dokáží být přirození a zábavní bez viditelného "filmování". Výborné jsou dětské role, Michaela Sodomková hraje úžasně a z mužské poloviny jí zdatně sekunduje malý syn Terezy Kostkové Antonín Kracík, který obvykle nerozumí výrokům svého staršího bratra a zkoumá je u rodičů. Z dospělých herců byly výborné všechny ženské hrdinky a mezi muži září Ondra Vetchý. Škoda, že český divák má tendenci trochu podceňovat domácí komedie, protože Ženy v běhu snesou srovnání s tím lepším, co se dnes natáčí na světě a pokud k nám něco podobného přijde z Holywoodu se světovými hvězdami, mívá to lepší hodnocení, aniž by byly tyhle filmy hodnotnější. Jedinou výhradu bych měl k tomu, že jako většina filmů z poslední doby i tento sklouzává k tomu, že relativně mladé role hrají herci v předdůchodovém věku. Jako by u nás měli děti jen lidé po 40. roce věku. To je však jediná připomínka. Pokud bych mohl dát 4,5 hvězdičky, dal bych je rád. Protože to na celých 5 nebylo, vidím to na lepší 4*

Poněkud děsivé představení profesionálních herců a všech dalších profesionálů okolo filmu. Nevím, kolik peněz kdo vložil do tohoto "díla", ale zcela jistě byly zmarněny zbytečně. Nic ve filmu není logické, nic na sebe nenavazuje, téměř všichni spolu někdy něco měli a všichni se rozcházejí a zase scházejí. Navíc poněkud "přerostlé" hlavní hvězdy mi nesedí do takového filmu. Hanák je ve filmu velmi nedůvěryhodný už kvůli tomu, že prostě přestárnul. Ani "maminky" Chýlková a Hybnerová nejsou nejmladší a spíše už by měly začít hrát role důchodkyň, protože se k tomuto věku kvapem blíží. Podle toho, jak je squadra herců ve filmu poskládaná, mi to připadá, že šlo o to, jak si přijít na slušné peníze, proto bylo třeba nasadit celé rodiny a k tomu přidat i kamarády nebo alespoň jejich děti. Chyběla mi už jen rozvětvená rodina Bolka Polívky, ale asi neměl čas. Taková pěkná parta, která spolu mluví. Nevadilo by mi to, kdyby to filmu prospívalo, ale tak tomu bohužel není. Přesto je na filmu jedna věc pozitivní a to je pro mne hudba J. P. Muchowa. Jen mi to připadne na natočení filmu málo. Budu se snažit na tento výtvor zapomenout. 1*

Předčítač je pro mne jeden z nejsilnějších válečných filmů. Válka se tu přitom vyskytuje jen v náznacích, občas se někde mihne uniforma, ale přesto tam stále je. Neviditelná, hrozná a smrtící. Winsletová zde předvedla možná největší herecký výkon své kariéry. I když jsou zde i další vynikající herci, celý film vlastně stojí na tom, jak přesvědčivá bude hlavní hrdinka a té se to podařilo téměř dokonale. Její Hanna je živá postava a věřím, že se nějak tak mohly odehrávat některé příběhy lidí ve válce. Shodou náhod se stane dozorkyní v koncentráku a i když zřejmě není právě ta, která by se vyžívala v mučení bezbranných vězňů, svou prací přispívá k účinnosti vražedného aparátu. Nechce nikoho zabíjet, ale snaží se jen vykonávat dobře svou práci, kterou považuje za obyčejné zaměstnání. Vůbec nechce přemýšlet nad nějakou etikou nebo morálkou, nad spravedlností, prostě plní rozkazy a možná ani není schopná domýšlet nějak dalece důsledky toho, co dělá, protože není bystrá ani vzdělaná. Její postava je i citově chladná a to se vše projevuje na tom, jak žije a co udělala. Hanna ani na chvilku nepřipouští, že by se ničím provinila, ale všichni kromě ní vědí, že byla součástí zločinu a trest musí přijít. Vlastně žije mimo realitu. K tomu, aby poznala svět více, slouží její "chlapeček", co jí mimo sex přináší i potěšení z knih, které jí předčítá. Je to její poznání, milenec i hračka, na které je závislá.. Silný film, který se mi i po dlouhé době vybavuje v detailech. Zavrtá se pod kůži a nejde zapomenout.. 5*