kinej

Podobnost s Evil Dead se asi bude probírat v každém druhém komentáři. To je na jednu stranu pravda, ale ani originalita mu neschází. Škoda jen, že film není tak vtipný ani tak napínavý jako filmy Sama Ramiho, nebo spíš škoda že právě on to netočil. Režie je totiž asi na Chatě v horách to nejslabší.

Řekl bych, že snímek o tak významné a konzervativní postavě světových dějin na zasloužil výraznější film. V Che jeho hlavní postava téměř zaniká mezi ostatními. Nehrát ho Benicio del Toro, tak bych možná chvílemi ztrácel přehled, který ten fousáč vlastně Che je. Scénáristé rozložili těžiště na hodně pilířů, a tak ten hlavní, po kterém se film jmenuje zaniká ve změti ostatních. Z tohoto filmu nelze poznat, proč respektive kvůli čemu se Ernesto Guevara stal ikonou, také díky tomu, že se tvůrcům zkrátka nepodařilo vtisknout mu jakýkoliv charakter. Možná takovým byl i v skutečnosti, o čemž pochybuji, ale pak bych zvolil rozhodně svižnější formu vyprávění. Film možná popisuje hodně událostí, ale spousta z toho je zbytečný plevel, který film zbytečně natahuje a devalvuje téměř na hraný dokument. Jako prohru režiséra beru přestřelku v závěru filmu. Tu se mu totiž podařilo natočit bez šťávy a zajímavosti.

Druhý Che je snad ještě slabší než část první. Jestli si něco z filmu vybavím, tak jen věčné chození po nějakém lese a nějaké, většinou nedůležité dialogy. Che je stejně jako v první části bezbarvý. Celý film je totiž zoufale neutrální, chybí tomu nějaký komnetář, osobní vklad režiséra. Rozhodně netrpím černobílým viděním světa a tak dokážu uznat pozitivní přínos i ryze záporným postavám a naopak, ale Soderbergh po nás ani nic takového nechce. I v druhém díle jsou tuny zbytečné vaty a myslím, že při troše snahy se daly oba filmy krásně sestříhat to jednoho zajímavějšího. Na obou filmech bych vyzdvihnul nádhernou výpravu, která však není podpořena odpovídající prací s kamerou. Ta se mi vysloveně nelíbila, protože Che působí tak nějak televizně, téměř jako z pordukce Hallmarku (což považuji za jednoznačně zápornou vlastnost).

Muzikály mě úplně míjí. Hlavně hudebně. Chicago si hraje na jazzový muzikál, ale já si pod pojmem Jazz představuji diametrálně odlišnou hudbu. Spiš bych řekl, že se jedná o typický muzikál, zabalený v jazzovém obalu. Ale na druhou stranu musím ocenit parádní taneční výkony hlavně Catherine Zeta-Jones a na druhém místě i Renné Zellweger. Vyšperkovaná choreografie s jejich fyzickým nasazením si zaslouží uznání. Pochvalu zaslouží také vydařená stylizace tanečních pasáží a nádherné kostýmy. Ale Oscar za nejlepší fillm? Proč? To byla v roce 2002 tak chabá úroda?

Octopussy má dvě zcela odlišné části. Ta první - exotická, je velice dobře koukatelná. Z indických motivů se jí daří vysát snad veškeré kulturní stereotypy a účelově je použít pro pobavení diváka. Během chvíle tak přijde na fakýry, chození po žhavém uhlí, slony atp. Není to ovšem špatné. Naopak, jelikož je film pojat s velkou nadsázkou, není o zábavu nouze. Tedy v první půli. V té druhé přijde na řadu cirkusácké prostředí, což je mi osobně velice protivné, a tady film dost upadá. Korunou všeho je ultradebilní závěr - útok cirkusáků na palác, snad nejhorší vyvrcholení v celé bondovské historii. Takže sečtu-li dvě odišné části, dává mi to průměrné hodnocení.

Film má všechny atributy být plnohodnotným dílem. Námět je klasika. Herci jsou skvělí, Toshiro Mifune, zde opět ukázal zcela odlišnou rovinu svého herectví. Hraje zde nedobrého člověka. Úžasná je kamera, protože přestože se film odehrává vlastně jen v pár místnostech a někdy v exteriérech, dokáže Kurosawa svými záběry a střihy prostě vtáhnout. Jen mám výhrady k dějové linii. Některé postavy z filmu na dlouhou dobu vymizí a pak s objeví až na konci, i když jsou klíčové. Slyšel jsem, že film se zachoval nekompletní, tak to bude asi tím.

Je to pecka. Von Trier zde v duchu svho dogmatu předvádí, co vše jde dokázat s minimem. Kamera je záměrně rozostřená, někde jsou dokonce vidět mikrofony a ve filmu téměř nezazní žádná hudba. Přesto jsem zůstal k filmu upoután až do konečných křídou na zem načmáraných titulků. Samozřejmě je to zásluhou přesvdčivých herců a příběhu, jež pozvolna přechází z komediální do dramatické podoby. Chápu, že se některým, třeba i opravdu náročným filmovým fandům filym Triera nelíbí. Ať už pro naturalistické pojetí, či záměrně odfláklé zpracování. Já ho ale vždy obdivoval a po tom co jsem shlédnul Idioty, ho obdivuji ještě víc.

Skoro bych se nebál nazvat tento film trapasem, protože je po všech stránkách špatný. Digitální animáky mě až na pár světlých vyjímek nechávají chladným a to i ty, které jsou považovány za dobré. A když pak někdo přijde se něčím co je ostatními považováno za průměrné, tak to pro mě znamená jediné. Nudu. Tento snímek jsem si opravdu protrpěl a to díky nezajímavému příběhu, nudným postavám, ale i špatnému zpracování, což by mi ovšem vadilo ze všeho nejmíň, kdyby nepůsobilo jako smetky ze stolu Tima Burtona.

Tak se přiznám, že jsem tohle moc nepobral. Nějak mi uniká o čem to je. Vlastně mi přijde, že príběh někdo splácal, aby mohl natočit scény plné sadistického mučení. Násilí ve filmu mi nevadí, ale nesmí jít o účel, nýbrž o prostředek. Vtipné to občas bylo, ale jinak jsem se spíš nudil. Těšil jsem se na konec.

Hrozně hustý film. Nevím jestli mě víc dostal skvělý příběh, anebo boží retro triky. Patrně nejlepší a vlastně jediné české čistokrevné sci-fi. Prý Ikarie inspirovala američany ke zfilmování seriálu Star Trek.?