Che Guevara

Příliš velká, odtažitá, dokumentaristická nuda, které ani zanícený Benicio nepomohl. Až na pár přestřelek mi tam chyběl jakýkoliv moment, který by mou pozornost udržel u přespříliš kouskovaného děje filmu. Jakákoliv naděje v podnětné Cheho revoluční myšlenky taky selhala, protože dialogy zcela postrádají hloubku. Neskutečná úleva přišla, když mě na konci z polospánku probraly titulky. Snad Soderberg druhou část pojal více osobněji. (31.01.2009)

Steven Soderbergh nepatří mezi režiséry, kteří točí extra zábavné snímky, ale poslední jeho počiny jsou na nebezpečně zvednutý prostředníček. Lehce přes dvě hodiny (a to jde o první část!) a těžce o ničem. Neříkám, že mě Che nezajímá, ale většina filmu utíká hrozně pomalu a jeho postava je vykreslována extrémně pomalu. Soderbergh se možná v dokumentární ladění a pomalosti vyžívá, ale já opravdu ne. Zajímavé je využití barevního a černobílého filmu. Já osobně bych to asi čekal opačně, ale Soderbergh "ty novější" záznamy promítá černobíle, aby staré představoval barevně. Chápu, že jde pravděpodobně o snahu zdokumentárnět téma(nové záběry z konference a diskuzí ve stylu černobílé televize...), ale příliš to nepomáhá. Del Toro předvádí kvality, ale není to Marlon Brando, aby vše utáhl sám. Tohle asi ocení nějaký milovník Che a všech různých detailů, ale obyčejný divák by oba díly zkrátil do jedné dvouhodinovky a viditelně, by o nic nepřišel. Až zase budu mít chuť poznat velkého "Che", tak si zagoogluju... Zjistím více informací za mnohem méně času. PS: doufám, že všichni ti, co nosí Cheho na tričkách vědí, kdo to byl...:) (18.07.2009)

Škoda, že není celý film jako závěrečná půlhodina. Předcházející tři čtvrtiny filmu nejsou sice nijak špatné, ale mnoho revolučního po filmařské ani obsahové stránce se zde nekoná. Především se mnoho člověk nedozví o charakteru pána z triček, příčiny a průběh revoluce jsou jen tak nahozené, hodně se schůzuje a diskutuje (až jsem si vzpoměl na Sovákovu větu ze Světáků: Vy ste samá revoluce, a když padne facka tak ste hysterický). Celému tomu revolučnímu zápasu chybí šťáva, až na docela dynamickou poslední půlhodinu bojů v Santa Clara. Vypadá to jako že dělat revoluci je taková idylka. Film na mě celkově na autorskej počin působil jako udělanej s překvapivě malým zapálením pro věc (filmu, zapálení pro věc revoluce tu neřeším). Zůstává bohužel trochu mezi dokumentem a filmem, přičemž ani jedno není úplně ono. Co se týče herců, i když Del Toro byl dobrý, nejvíc mě na plátně přesvědčil Demián Bichir coby Fidel. Dokonale odkoukaná gestikulace během řeči. Celkem vzato jsem si ten film představoval víc jako třeba Baader Meinof Komplex říznutej americkým remakem Mzdy strachu. P. S. Co se týče možných obav o mravní výchovu mládeže. DVD jsem náhodou zahlédl v trafice v metru, tak jsem si řekl zkusme to za 99 KáČé. S trafikantem tam stála nějaká holka, cca 20 a když viděla co si kupuju ptala se: To je něco válečnýho? El Che jí vůbec nic neříkalo. Nebojme se tedy soudruzi kapitalisté, tohle zjevně zažehnutím revoluce nehrozí. (20.01.2011)

Určitě lepší než partyzánská válka, ale pořád bych čekal od tohoto tématu poutavější záležitost. Kolem kubánské revoluce jsem se nedozvěděl nic zásadního a vykreslení samotného Che Guevary je neskutečně matně převyprávěno. Soderbergh se snaží svojí zručností, co to jde, ale scénář mu toho moc neumožňuje. Jen válečné scény z kubánského prostředí dělají z tohoto filmu o něco lepší podívanou, než Che Guevara: partyzánská válka.......5/10 (22.07.2017)

Scénář: Peter Buchman .. Od vítězství k vítězství - na dalších padesát let ___ Nekoncentrovanost, odstup a neúplnost dění nezachrání ani závěrečné guerillové bojování. Před ním se dokumentárně chodí po horském pralese, Fidel, Raúl a Che si povídají o marxistické revoluci a paralelně Che vystupuje na půdě OSN. Je to celkem nuda, protože do hloubky postav ani jejich ideových pohnutek se moc nedostaneme. V podstatě jsem dokoukal až na třetí zátah a zatím nezaznamenal nic, proč si děti po celém světě cpou tu zarostlou tvář na své trička… Benicio Del Toro vzhledově odpovídá, ovšem výrazný herecký koncert se nekoná. Uvidíme, jak to v Che: Part Two dopadne. Do Havany zbývá 186 mil, do osudné Bolívie ještě o pár let a tisícovek mil více. Zatím za neuspokojené tři. ___ Po zhlédnutí Che: Part Two, který pokračování revoluce nerozšiřuje(!), jsem u prvního filmu pevně usazen na 50%. (04.01.2009)