Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (676)

plakát

Neviditelný (2020) 

Po Upgradeu spíš downgrade. Zoufale tomu chybí nápady a po úvodním vtahujícím útěku z luxusní rezidence je to vlastně jen jedna velká odvozenina. Je na tom vidět, že by to hrozně chtělo být tím společensko-uvědomělým hororem a vyprávět o toxických, manipulativních vztazích podobně jako se Uteč zaobíralo rasismem, nebo My rozdělenou společností, nohy tomu ale podráží fakt, že to v mnoha pasážích prostě nedává smysl. Jinak je zajímavé, kolik styčných ploch má postava Elisabeth Moss se zmizelou a pravděpodobně v zajetí drženou manželkou scientologického lídra Davida Miscavige, ale na to se jí na press kolečku nikdo nezeptá. :-(

plakát

V síti (2020) 

OK, po Nabarveném ptáčeti je tu další film, který vlastně není třeba vidět, protože tu ve svém velikáštství prostě "je" a tentokrát ukazuje "cosi hrozného na internetu". Vlastně to o problému neříká vůbec nic víc, než řekl Klusák v prvním rozhovoru s kampaní na Hithitu, jen to spolu s filmaři poskytuje platformu pro to nejlínější a nejjednodušší rozhořčení nad očividným zlem. Když si vzpomenu, jak rozpracovaná postava sexuálního predátora pozvedla The Morning Show, nebo jak se Euforie přiblížovala realitě tím, že ukázala, jak vynelázavě krutí dokáží být mladí na síti mezi sebou, V síti mi z toho vychází jako o dost prázdnější bratříček. Ihned po projekci jsem byl smířlivější, třeba kvůli řemeslné stránce a skvělým herečkám, i po tom mediálním kolotoči s absurdními reakcemi typu "Toto by měl vidět každý!" nebo "Bojím se, že to nedokážu dokoukat!" ale moje sympatie upadají.

plakát

Chvění (2019) 

Snaží se to nebýt v každé složce tak "očividné", přesto je to ve výsledku opravdu jen trochu unavený festivalový standard oprašující motivy jiných queer dramat. Nejvíc jsem vlastně přemýšlel nad tím, zda do toho tu metaforu s otřesy opravdu začleňovali s vážnou tváří.

plakát

Fantasy Island (2020) 

Proč raději neudělali hranou předělávku toho dokumentu o Fyre festivalu?

plakát

Sviňa (2020) 

Je to úplně stejný kalkul, jaký Biermann poslední dobou zkoušel na poli festivalového filmu, akorát v "lidovějším" formátu. Celou stopáž se tedy repetitivně opájí variacemi prohnilosti současného Slovenska, v němž chapadla zločinecké chobotnice sahají až do nejvyšších pater společnosti... Dobře, ale co dalšího si z toho mám odnést? Vlastně mi přijde docela drzé a nevkusné po tak krátké době pracovat s motivem zavražděného novináře a zaplétat ho do misery porna jak z pokračování Hostelu.

plakát

Panství Downton (2019) 

Už chápu, proč Meghan Markle prchla z Británie.

plakát

Nový papež (2020) (seriál) 

Docela zklamání, vůbec to není tak božské zjevení jako první série. Přitroublý františkán v prvních epizodách ještě pobaví, protože si skrze něj Sorrentino on point očividně střílí z ostentativní, paradoxně zlomyslné dobroty, postupně se ale začne ukazovat, že tomu prostě chybí ten extrémní, nevypočitatelný lídr z první série, který od svých oveček vyžadoval absolutní poslušnost. Malkovich jako Brannox to totiž i přes přesný casting prostě neutáhne a je vidět, že bezradný Sorrentino mu nadhazuje cokoliv od vtipů na Meghan Markle až po hvězdná camea. Vůbec celkově nadhazuje osamocené motivy od korupce ve Vatikánu, modlářství nebo revoltujících jeptišek bez toho, aby s nimi nějak koncepčně pracoval... Snad jen ten terorismus dostane ve finále trochu smysl, na žádnou napínavou konfrontaci dvou hlav katolické církve se ale čekat nevyplatí. Release the Voiello!

plakát

1917 (2019) 

To balancování mezi krysím hororem a third person počítačovou hrou beru, tohle je ale až příliš vypulírované na to, aby to strhlo i v druhé polovině. Poselství, že je třeba jezdit z fronty častěji domů, mi taky nějak nestačí. První světová za mě asi solved.

plakát

Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020) 

Uf. Bohužel je to očividně natočený těma stejnýma lidma od marketingu, který stříhali Suicide Squad, takže jde o nekonečnou montáž, kde se přes neustálé flashbacky, voiceovery, vysvětlovačky a pomrkávání nikdy nestane film samotný. Bohužel to taky tragicky nedokáže prodat svoji girl power. Zatímco třeba Slunovrat dokázal vynalézavě vyprávět o tom, že hrdinku nemusí definovat toxický vztah, tohle se topí v korporátním empowermentu jak z nějaké SNL parodie (vážně by u toho šlo hrát třeba bingo, jak se ještě zachovat toxicky a nechat si za to v desetivteřinovém štěku zlámat haksny). Nepřístupný rating potom nechápu už vůbec, protože to s brutalitou pracuje stejně tupě jako Deadpool, je to vlastně jako kdyby někdo polil krví kanál Déčko. Margot Robbie je skvělá herečka a očividně z toho i z producentského křesla chtěla vykřesat něco víc, tohle ale nakonec ukazuje jen to, že ženy jsou stejně nudné superhrdinky jako jsou muži nudní superhrdinové.

plakát

Drahokam (2019) 

Takhle vypadá film z rozzlobenýho velkoměsta, co skládá poctu Scorsemu, který měl dostat 11 nominací na Oscara. Akademii bych poslal na kolonoskopii.