vnimatkrasu

Příjemně civilní, opojně americkej, tak akorát sexy pilot s výtečnou závěrečnou tenzí.

Flanagan je regulérně skvělej autor, žádný instantní udělátko na lekačky. Strašně oceňuju, jak tence vypráví, jak jde po emocích a jak narozdíl od většiny duchařskejch hororů odpovídá, namísto kladení dalších a dalších otázek. Nebýt kapku uondaný první půlky, vyšíval bych i pětihvězdu. Černobílá Romance s róbami je totiž ta nejlepší hororová hodinka, jakou jsem za poslední léta viděl.

Doopravdy precizně vymajzlenej kus televize.

Námět je prima. A rozuzlení, který jsem si tajně přál, zachránilo ve výsledku jednu hvězdičku. Především v poslední třetině se totiž Follow Me topí v hluboký tůni nezajímavosti. A Ronen Rubinstein je (byť do jistý míry záměrně) asi nejprotivnější hrdina v hororu 'ever written'.

Velmi slušná první půlka, vydatně příšerná ta druhá. Angel of Darkness to valí striktně podle Carrovo předlohy a to je zle. Protože zatímco čtvrtá epizoda odhaluje a twistuje jak o závod, další čtyři jen bezduše přežvykujou ukončenej děj. A mrzí mě to. Dakota je totiž fantasticky jiná hlavní hrdinka.

Darren zná svý pappenheimský. Nejenže s Emily začíná na místě, kde s Carrie končil, on vlastně jen sebral svůj rukopis a vypral ho v aviváži z mileniálů. Tam, kde ale Sex před lety uměl být místy i zemitej a naturální, je Emily čistokrevná pohádka. Svým zasazením, hromadou klišé, naivní hrdinkou i pitoreskníma postavičkama kolem ní, který se chovaj všelijak, jen ne normálně. Chvíli jsem si musel zvykat. Nakonec mi ale zdejší nenáročnej motiv přišel vcelku enchanté.

Uondaná nuda i na poměry Nickova tradičního bahníčka.

Maggie Q je sympatická, genius loci ze začátku docela tuhý a Bousman dokáže přitvrdit, jakkoli z toho malej rozpočet páchne jako zdechlina. Dvakrát škoda, že scénář od prvních minut jen projíždí snad všema předvídatelnejma zastávkama, kterýma jste ve filmech o turistech v zahraničí už jeli milionkrát.

Jak tyhle věci Netflix normálně umí, tahle rodina je vedle. Navzdory hromadě exkluzivního footage, díky kterým není dokument tradiční zpovědí mluvících hlav, tu totiž nefunguje tenze. A ani ten rádoby morální hlavolam, jestli je polehčující okolností, když je oběť hysterická kráva, na mě zrovna dvakrát nefungoval.

Karel je dobrej film v obou rovinách, který má. Ta první je jasná. Rok 2019 a vědomí, že 'he dies at the end' dělá samo z každý scény instantní zádomráz. Špátová má navíc regulérní cit pro zachycení každodennosti. A hrozně tomu pomáhá sám Gott svým vtipem. SRSLY. Tolik potenciálních hlášek na zlidovění nebylo v českým filmu dobrejch dvacet let. 🙏 Oceňuju ale, že je dobrá i ta druhá rovina. Ta životopisná. Neotravuje, dobře vrství záběry, který nejsou děsně profláklý, a navzdory miliardě už natočenejch televizních gottofilmů působí svěže a neuondaně.