Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (6)

plakát

Joker (2019) 

Konečně jsem si zašel do kina na nového Jokera a musím říct, že zatím jasný favorit na můj film roku. Čekal jsem, podle ohlasů, že to bude dobré, ale má očekávání to ještě předčilo. Nedávno jsem byl i na Ad Astra, které u mě také zabrnkal na ty správné struny, protože pro vesmírná témata mám opravdu slabost, ale Joker u mě zaválel ještě o něco víc. Přemýšlel jsem jestli by bylo něco co mohu filmu vytknout, ale napadla mě jen poslední scéna, která mi přišla už trochu navíc. Ale pořád byla dobrá, jen u mě vyvolala jisté pochybnosti. Nechci spoilerovat lidem co to ještě neviděli, tak případně dovysvetlím v soukromé zprávě. No a teď už zbývají jen všechny ty pozitiva. Joaquin Phoenix předvedl fenomenální výkon. Všichni herci co kdy hráli roli Jokera byly skvělí, ale Phoenix se pro mě stál tím zatím nejlepším. Už jen fakt, že kvůli této roli shodil nějakých pětadvacet kilo svědčí o tom jak zodpovědně k ní přistupoval. Celý film jsem nevěděl jestli se smát nebo plakat. Osud mu rozdal zatraceně špatné karty a bylo mi ho líto a moc jsem si přál, aby vše skončilo happy-endem. Ovšem, jako divák Batmana a celého univerza jsem věděl, jak to nakonec musí dopadnout a v tomhle filmu dostáváme překrásně smutný příběh o vniku Jokera. Je úžasné, že celý film může obstát i u lidí, kteří nevědí kdo je to Joker, Batman či Arkham City. Jde o precizní psychologické drama, které silně vybočuje, ze standardů, které bychom očekávali u komiksového žánru. I audio vizuální stránka je řemeslně vynikající a relativně strohé dialogy dávají divákovi dostatek času celou scénu řádně procítit a užít si každý detail. Moc se mi to nestává, ale mám chuť si na to zajít ještě jednou. Většinou se mi tohle stává až s odstupem času, ale Joker to dokázal už druhý den. Momentálně si užívám soundtrack, který je... prostě parádní. Co víc dodat. Za mě jasných pět palců z pěti a jak už jsem říkal, jednoznačný adept na film roku.

plakát

Strážci Galaxie Vol. 2 (2017) 

--- Tak jsem si dal nové Strážce galaxie a konečně jsem pochopil, proč se celým internetem šíří spojení Marry Poppins a Yondu =D Samotný film mě ale nechytl tolik jako jednička, kterou považuji za jednu z nejlepších marvelovek. Bohužel, musím říct, že tento díl sklouzl do takového toho marvelovského průměru. --- Co na mě v nových Strážcích funguje perfektně, a co se povedlo i prvnímu dílu, je humor. Tady jsem se opravdu a upřímně bavil od začátku do konce. Konečně jsem neměl pocit, že tam to "hláškování" a humor je jen pro to, aby si autoři mohli udělat další fajfku v seznamu. Tohle na mě fungovalo opravdu perfektně. --- Co mě naopak vůbec nesedlo a přišlo mi to tam strašně na sílu, byly neustále výlevy traumat absolutně všech postav na scéně. To byly momenty, které opravdu zabíjeli veškerou atmosféru. Přišlo by mi to snesitelné, kdyby to řešil třeba jen Quill a Yondu, kteří měli ve filmu více prostoru. Ale takhle...? Prostě, všeho moc škodí. --- No, a druhá věc, která mi vůbec nesedla je samotná zápletka... Quill a jeho Otec. Neviděl jsem dopředu žádné trailery, takže jsem netušil o čem druhý díl bude, ale když se hned v úvodní půl hodince objevil quillův otec, tak jsem si řekl jen: "Ach jo...". Nejlepší tajemství je to, které zůstane tajemstvím a byl bych mnohem raději, kdyby právě totožnost Quillova otce zůstala skryta. Třeba jen na konci filmu nahodit nějaký náznak, trochu podnítit fanouškovu fantazii, ale udržet ho v napětí. Takhle jsem hned věděl co se bude dít a jak to celé dopadne =/ --- Jinak, vizuální stránku, hudba i akce fungovala dobře. To Marvelu jde, ale jak jsem říkal, je to takový ten jejich průměr, na který se dobře kouká, ale nic co by mě chytlo za koule, jak říká klasik. --- Takže za mě dávám tři palce z pěti.

plakát

Muž, který zabil Dona Quijota (2018) 

--- Velmi jsem se těšil na tento film a na to jak napíši své dojmy z něj, ale hned po zhlednutí mi bylo jasné, že to tentokrát nebude tak lehké. Úvodem se přiznám, že jsem od filmu čekal daleko větší poetiku, na kterou jsem se velice těšil, ale která se nějak nekoná. Ve výsledku jsem dostal mnohem prostší, byť rozhodně ne hloupý, příběh. --- Největším kladem celého filmu je ústřední herecká dvojice. Když Jonathan Pryce říká, že je Don Quijote de la Mancha, tak o tom rozhodně nepochybujete a Adam Driver mě konečně přesvědčil, že je herec, který stojí za pozornost – do teď jsem ho viděl jen v pár filmech a přišlo mi, že hraje vždy jen jeden a ten stejný charakter. Tady však oba tvoří nepřekonatelnou dvojici a možná škoda, že spolu nejsou na scéně celé ty dvě hodiny. --- Moc mi ovšem nesedl humor, který se děl mimo ústřední dvojici a který mi místy přišel až trapný. Stejně tak je ve filmu i pár „nechutných“ scén, které mi přišli dost prvoplánové a nechápal jsem proč tam vůbec jsou. Film si naopak pěkně hraje se střídáním reality a fikce, ale dělá to na můj vkus příliš okatě, takže je hned jasné, jestli to co se děje je jen fantazie Adama Drivera nebo ne. --- Přiznám se, že celý film mě dost zaskočil – celkově jsem čekal, že půjde o něco jiného a celou dobu jsem si říkal, kam to vlastně celé směřuje a jaká má být pointa toho celého příběhu, který mi Terry Gilliam nabízí… Samotný konec pro mě byl rozhodně nečekaný a překvapilo mě co je vlastně ústředním motivem celého filmu… a asi vás nepřekvapí, že je to šílenství, ale mě to, vzhledem k tomu co je mi celou dobu ve filmu nabízeno, zaskočilo. --- Hudebně mi přišel film jako méně akční variace na Johna Williamse, okořeněná o pochopitelné španělské motivy. Nemohu se však zbavit dojme, že veškerou hudbu jsem vlastně už slyšel někde jinde. Celkově je soundtrack velice příjemný i na samostatný poslech. --- Trochu zamrzí velmi špatná CGI, která je ve filmu sice jen poskromnu, ale o to víc pak bije diváka do očí. Tradičnější triky by filmu slušely víc. --- Rozhodně se v budoucnu musím na film podívat ještě jednou, protože ve mně vyvolává opravdu rozporuplné pocity a jsem zvědavý, jak na mě bude působit při opětovném zhlédnutí. Jinak se tak nějak nemůžu zbavit pocitu, že Terry Gilliam už hold není co býval a lepší léta své tvorby má už za sebou =/ --- Dost váhám jak vlastně film ohodnotit, jelikož bych jej nerad ztrhal, za to, že jsem od něj dostal něco jiného, než co jsem čekal. Rozhodně však nejde o špatný film a věřím, že se najdou lidé, které upřímně chytne za srdíčko. U mě se tak nestalo, ale i přes to dávám upřímné čtyři palce z pěti.

plakát

Terminátor 2: Den zúčtování (1991) 

--- Konečně jsem měl možnost poprvé shlédnout tento, dnes již, legendární snímek v kině a kladl jsem si otázku, jestli u mě obstojí i dnes a co jeho převedení do 3D? --- Dávám přednost filmům ve 2D, protože většina 3D filmů nedokáže využít potenciálu třetího rozměru. Takže dám za lístek skoro dvakrát tolik, ale nemám pocit, že bych dostal něco navíc... akorát mám otlačený nos. --- U Terminátora mi třetí rozměr přišel jako velice příjemné oživení a užíval jsem si ho. Tedy, alespoň první půl hodinu, kdy jsem jej vnímal. Pak jsem se ponořil do děje a ani si nevzpomněl, že to nějaké 3D má. Škoda, ale tak nějak jsem s tím počítal. Přece jen jde o snímek z roku 1991. Každopádně bych více ocenil vyhlazenější 2D verzi, protože film prošel příjemným "vylepšením" vizuální stránky. --- Ikonickým momentem pro mě byl již úvod, kdy se ozvalo oněch pět nezapomenutelných tónů. Theme hudba z Terminátora je prostě nezapomenutelná a poku bych dělal žebříček TOP 5 úvodních melodií z devadesátkových filmů, tak tahle by tam rozhodně byla. --- No, a co se týče samotného děje...? Prostě paráda. Je tam akce, jsou tam spousty parádních nápadů (což u dnešních filmů často postrádám), emoce a nevtíravý a příjemný humor. Všechny prvky se navíc dobře střídají a nevznikají tak chvíli, kdy si říkáte, že už by to chtělo změnu. Narazíte i na několik poměrně brutálních scén, které mě v mých deseti letech dokázali solidně vyděsit, ale otrlejšího diváka ze židle patrně nezvednou. Co víc dodat... Terminátor 2 je i po těch letech stále pecka, kterou stohí za to vidět v kině. --- Za mě naprosto jasných 5 palců z pěti. --- Jen škoda, že vznikly další díly Terminátora, které pořád opakovali tu stejnou zápletku (kromě Salvation, který považuji za jediný povedený) dokola a navíc ne tak dobře. Navíc, Terminátor 2 měl opravdu povedené zakončení a nové díly jej akorát kazí.

plakát

Thor: Ragnarok (2017) 

--- Tak, nový Thor, s přívlastkem Ragnarok, je u mě zatím adeptem na největší zklamání roku, tam se zatím řadí spolu s Temnou věží, která mi přišla alespoň zajímavá svým světem a postavami. Nový Thor však nenabídl nic nového, žádné zvraty a když si projedete všechny trailery, tak jste vlastně viděli celý film a to myslím vážně. --- Bohužel ani humor u mě nezabodoval, za celý film jsem se jen dvakrát zasmál, jinak mi to přišlo strašně laciné jako vlastně celý film. Jestli tohle má být vrchol současného filmového průmyslu, čemuž plné kino a kladné ohlasy nasvědčují, tak se chci na nejbližší roky odstěhovat na planetu, kde režíruje někdo šikovný a nikdo mu do toho nekecá. --- Nerad jen kritizuji, ale vážně nevidím žádný světlí moment tohoto filmu. Nic co by mě aspoň trochu oslovilo... --- Chci věřit, že jsem snad jen neměl svůj den a až se mi to trochu rozleží, ale nadějí tomu moc nedávám. --- Z milosti dávám dva palce z pěti.

plakát

Tomb Raider (2018) 

--- Dá se natočit výborný film podle počítačové hry? Zdá se, že ne, jelikož ani nejnovější přírůstek, v podobě filmového Tomb Raider, zůstává na průměru, který navíc balancuje nad propastí a může být rád, že do ni nespadl. --- V 90. letech, kdy vyšly první díly video hry Tomb Raider, jsem hlavní hrdinkou Larou Croft nijak oslněn nebyl. Mačo žena hold nikdy nebyla a asi ani nebude můj zásobník nábojů 7,62. A když potom po roce dva tisíce vyšly dva filmy s Angelinou Jolie, která tehdejší herní Laru vystihla sice dobře, tak si z nich pamatuji je Chrise Barrieho, který v županu a pantoflích střílí z brokovnice. Dobrou zprávou je, že nový film se přece jenom povedl o něco víc. --- Alicia Vicander se mi při prvních oznámeních do role nové Lary Croft moc nezamlouvala, ale časem jsem na ni přistoupil a nakonec jsem rád, že ve filmu hraje, protože je rozhodně tím lepší co může nový Tomb Raider nabídnou. Její emoce, bolest a motivace na mě působila opravdu uvěřitelně a jen občas to lehoulince zaskřípalo a to samé bych mohl říct o hlavním padouchovy. Navíc scény, kde tyto postavy vystupují společně, patří mezi vrcholy filmu. Bohužel, ostatní postavy jsou na tom podstatně hůře. Při prvním setkání vás sice dokáží upoutat, ale v druhé půlce filmu začnou být dosti nadbytečné až vyloženě překážející. --- Těžko hodnotit, co je skutečnou překážkou k natočení opravdu dobrého filmu podle herní předlohy. V našem případě za tím vidím hlavně menší rozpočet, který je zvlášť patrný na CGI (počítačová animace) sekvencích, které jsou příliš umělé. Osobně mi horší CGI nevadí, ale chápu, že někdo, kdo čeká "epickou" scénu na kterou je radost koukat, by mohl být poněkud zklamán. A obecně mi přijde, že zajímavější akční scény přicházejí pravě ve chvílích, kdy CGI na scéně není. Osobně mě asi nejvíc oslavila scéna, kde Lara běží a přitom střílí z luku. --- Fanoušci restartované video-herní série (z roku 2013 a 2015) rozhodně poznají mnoho motivů, které si autoři filmu vypůjčili, ale pochopitelně se snaží celý příběh odvyprávět znovu a jinak. Ovšem, nápady, kterými to všechno vyplňují, nejsou nijak nápadité ani originální a celá ta mozaika moc nedrží pohromadě. Snaha a nadšení tam je, ale řemeslná zručnost tomu prostě schází. --- Čím jsem byl nejvíce překvapen, je hudba a zvuk. A musím přiznat, že do teď si vlastně nejsem jistý, jestli pozitivně nebo negativně. Čekal jsem asi něco víc klasického, případně jsem byl zvědavý, jestli nezazní tóny, které se objevily ve hře, ale ani jedno se nekonalo. Hudba byla nezvykle odvážná a akčním scénám dodávala opravdu netradiční rytmus. Zvuky mě pak několikrát doslova zvedly ze židle, ne že by byly tak úžasné, ale prostě a jednoduše fungovali jako lekačky. Ani si nevzpomínám, kdy naposled mě filmové scény nelekaly tím, co vidím, ale tím co slyším. Takže bod k dobru za překvapení, ale jestli je to dobře i pro celý film si opravdu jistý nejsem. Tohle musím nechat ještě trochu dozrát. --- Novému Tomb Raider dávám nakonec tři palce z pěti a byl bych rád, kdyby další díl filmové Lary raději nebyl. Velice by mě totiž zklamalo, kdyby se Alicia stala jen další nezajímavá mačo drsňačkou co všechno vystřílí. Navíc, herní restart dokázal, nabídnou daleko soudržnější, zajímavější a filmově střižený příběh, na který se dá koukat i když jste jen pasivní divák, tak proč točit znovu to samé? Snad jedině, že by se toho ujal Villeneuve nebo Nolan, ale možná i ti by na tomto filmově-herním písečku nedokázali postavit nic pořádného. --- Pokud chcete zažít poutavější dobrodružství s mladou Larou Croft, rozhodně doporučuji zahrát si hru. Jen upozorním slabší povahy, že místy dokáže být hra až přehnaně drsná v míře zobrazeného násilí. Hold lidi jsou bestie a dokáži si dělat opravdu ošklivé věci. --- Drobná zajímavost: Scénář pro restartovanou herní sérii Tomb Raider napsala Rhianna Pratchett, která za ni dostala i několik ocenění. To jméno není náhoda, ať už v tom či onom smyslu ;)