KatRi

Hudba, scény u piana a milostné vzplanutí Holly Hunter s Harveyem Keitelem je to jediné, co se dá na tomto mnou zřejmě nepochopeném dílku vyzdvihnout.

Alenka v Říši Tima Burtona? Nebylo nad čím váhat, to se musí vidět. A nelitovala jsem, i když po čase jsem si vůbec nepřipadala jako ve světě šílené imaginace mého oblíbeného Tima Burtona, ale ve fantazii téměř kteréhokoli jiného dobrého filmového tvůrce. Burtonův rukopis prostě není dost čitelný...Nicméně, přestože to na mě působilo tak trochu konvenčně a nepřekvapivě, nuda nehrozí. Naopak - herci vám to nedovolí. A pořád se v říši pana Burtona cítím navýsost lépe, než když mi průvodce dělá Terry Gilliam a Heath Ledger v Imagináriu dr. Parnasse.

Důkaz, že i příběh postavený na velkém klišé (on chuďas, ona bohatá) může být víc než zajímavý. Kdyby takové byly všechny romantické komedie..

Jedna zrazená žena, kterou opustil manžel kvůli mladší milence...tři děti, nudná práce a zároveň velká nechuť něco na svém stereotypním životě měnit. Ona prostě tento svůj život měla ráda a sama by se jej zřejmě nezbavila. A pak do toho promluví srdce. Má u sexy čtyřicátnice Matty, která byla zvyklá na intelektuála, šanci prostší muž kamioňák, který není zrovna bez problémů? Nejen o o tom vypráví tento film, který ač se nehonosí žádnou velkou výpravou ani převratným poselstvím v závěru, je celkem povedený. V některých momentech to dokonce dávalo naději na docela odvážné zápletky pohrávající si mnohem více s psychologií postav (linka směřující podobně jako hrdinka z Anny Kareniny), nicméně nakonec film nikterak nevybočil z průměru. Stejně jako život mnoha lidí, takových, o jakých vypráví - prostě normální. Příšerný dabing (především Lumír Olšovský) hází vyznění některých replik totálně do kopru.

S Baby se jistě zasní nejedna účastnice letních táborů, vždyť toto je jakási americká obdoba - aneb první láska, jak ji prožilo mnoho dívek. A k mužné hrudi Patricka Schwayzeho by se nechala přivinout skoro každá třicátnice, takový má coby tanečník Johnny sex-appeal. Když sem tenhle film přišel, všechny ženský z něj byly paf, a ne že ne.

Russell Crowe má v tak trošku pohádkovém příběhu recept snad úplně na všechno. A já mu to baštím i s navijákem. Velkolepá podívaná, stokrát lepší než legendární Titanic.

Krize středního věku je pěkná mrcha, a když se k tomu přidá napoleonský komplex, je na světě pěkný hajzlík. A když je navíc estébák, nezbývá než politovat každého, kdo se mu zrovna připlete do cesty a znelíbí, nebo vlastně i zalíbí. Ondřej Malý je opravdu ve formě, jeho postava je skvostně napsaná. Jenže je jediný takto výrazný, což ve výsledku spíše škodí. Ale už od začátku mě ubíjela ta představa sedět v kině 145 minut plus nepostradatelné reklamy. Neznám český film, který by tak vražednou stopáž se ctí unesl, a právě to přispělo k tomu, že ve mně nepřevládají výrazně pozitivní dojmy - prostě jen mírný nadprůměr.

Potenciál velký, ale na můj vkus příliš mnohovrstevnaté, a tudíž obtížně zvládnutelné pro diváka. Lákavá tematika - cynické a dobrodružné hrátky ve faustovském duchu jsou jakýmsi motorem celého filmu a scény, kde dochází ke konfrontaci, jsou bez diskusí nejlepší. Pojízdná show a imaginárium jsou samy o sobě dost zajímavým filmovým námětem, jenže jakmile se poněkolikáté podíváte "ZA", začnete celé imaginárium i s jeho zrcadlem nesnášet. Přefantazírováno, až to svádí k divákově znuděnosti.

Beznaděj a bezprizornost, které z Koťátka čiší, jsou velmi působivé. Taková dokonalá psychologická sonda do duše člověka, který je kvůli své odlišnosti jakýmsi vyvrhelem proti své vůli. Smutné a zároveň velmi zábavné.

Předlohu neznám a na základě filmu docházím k závěru, že asi nejsem romantická duše, nebo alespoň ne tímto naivním způsobem. Umím si představit, že by to na mě působilo v patnácti, ale dnes už ne. Bohužel? Bohudík? Jenže pořád nevím, kde je chyba, hudba byla víc než dobrá, výprava i kamera také dobré, ale jako celek to na mě působí naprosto nezajímavě, tuctově. Harlekýnkově.