Brejlil

Ano, byl jsem varován. Skoro všechny zdejší komentáře neustále zdůrazňují absolutní děsnost tohoto "díla". Přesto jsem jej shlédl. Co bych měl napsat, abych neurazil? Divné náklony kamery, zvláštní střih (ono je vidět, že Christian kdysi pracoval na Hvězdných válkách, ta stíračka doprostřed...), herecké výkony, velice logický scénář, netušené možnosti lidského druhu... Atd. a podobně. Snad jediná pozitivní zpráva. Podivné hollywoodské účetnictví produkční společnosti Franchise zlomilo vaz. Aspoň něco. A k scientologům se rozhodně nedám.

Je to velice podvratné. Borat jako falešný kazašský reportér odhaluje ledví americké společnosti. Přetvářka, faleš, politická korektnost, to vše je odhalováno. Humor je sice pro silné povahy a někdy to snad ani není humor, ale pět hvězdiček zcela zaslouženě.

Na tohle se nedá zapomenout. Šumící VHS-ka v potemnělém pokoji, banda stejně starých (no vlastně mladých) spolužáků ("ty vole, to je síla, dobrý ne?") a pocit, že takhle se mají řešit problémy. Tento jediný klad bohužel nepřežil pubertu. Ve filmografii Chucka Norrise (tak bohaté na nezdary) je tohle úplné dno. A to znám lidi, kterým se to FAKT líbí!!

Bourneův odkaz působí jako nátlak studia na Damona a Greengrasse, aby se pěkně vrátili a celou tuhle motanici nějak uzavřeli. Sám o sobě by to s výjimkou konce nebyl zas tak špatný film, v Bourneově vesmíru ale dělá docela paseku. Mám si vymýšlet zvídavé otázky? CIA má těch programů na vylepšování agentů spoustu, něco je genetika, něco je tvrdý výcvik. To je celkem jasné, ale Odkaz se zřejmě odehrává paralelně s Bournem, takže výmluvy typu uběhlo pět let příiš neobstojí. CIA také zřejmě nedělá nic jiného, než se válčí sama se sebou, protože když jedna z postav začne vypočítávat k čemu jsou jí agenti vhodní a jak dobrou práci dělají, je jí to houby platné. Žlutá pilule nahrazuje modrou a zelenou... A vůbec nejhorší je samozřejmě to pátrání. Aaron má pravé nepravé pasy, vydané agenturou a ta tedy ví, jaká jsou její vlastní krycí jména. V trilogii je ukázáno, jak CIA skoro v reálném čase ví, kdo kde prošel letištěm, tady ne. Tady se prohlížejí desítky hodin záznamů bezpečnostních kamer, aby si někdo něčeho všiml. A bohužel Gilroy není Greengrass, aby podobné díry v zápletce nějak kamufloval. Například zběsilým tempem. Takové tempo tu není. Hodně se, ale většinou zbytečně, mluví. Místo Aarona se věnujeme hodně času dr. Shearingové a bohužel ve scéně z jejího domu nedokáže Gilroy vzbudit ani náznak nějakého napětí, co bude, proč to bude a navíc dialogy jsou tak zbytečně dlouhé. Naštěstí následující bitka trochu zvedne úroveň, bohužel akční scéna v Manile je skoro přes kopírák akční scénou v Tangeru a i přes některé pěkné momenty je zbytečně dlouhá. Navíc Gilroy opravdu není Greengrass a na střihu této scény jsou rozdíly i přes zdánlivou podobnost pěkně patrné. Jedna hvězdička za mírné očekávání věcí příštích, ale nebude-li to návrat Damona a Greengrasse, nevím, nevím...

Okamžiky opravdu kruté, jako byly záběry z bezpečnostních kamer a k nim jen záznam tísňové linky a vy víte (a já vím), že to je skutečnost, že skutečně dva mladíci střílí svoje spolužáky, Moore neváhá prostřídat s brutálním vtipem. U mně zabodovala scéna "ke kontu puška" a hlavně nahánění Charltona Hestona. Jednu hvězdičku ale uberu za nepokrytou manipulaci s diváky, i když k povaze jakéhokoliv dokumentu manipulace patří. Co mi ale opravdu vadilo, byla podivná zkratka v argumentaci: "Na střední škole Columbine se střílelo, protože ve městě sídlí Lockheed Marietta a vyrábí balistické rakety." To jste myslel vážně, pane Moore?

Sto osm skoro dokonalých filmečků. Někdy "jen" dokumentárních, jindy hraných, ale pokaždé zábavných.

Jednoduchý až žádný příběh slouží jen jako rámování excelentních tanečních výstupů. Excelentních po stránce choreografie, kamery, hudby a vůbec skoro všeho. Jen se nesmíte vyděsit, stepuje se skoro pořád a co si budeme nalhávat, step dneska není zrovna na vrcholu popularity.

Občas vtipný, občas trapný... Ne, Brüno sám trapný není, to jeho oběti se většinou prezentují jako úplní mimoni (konkurz dětí vede), ale přeci jen, nebavil jsem se tak, jak jsem doufal. Mea culpa, mea culpa. Nebo snad Brünova?

Film má dva klady. Solidní herecké výkony především Mae Marshové v roli oběti domácího násilí. Její láska, prokládaná strachem z rány, je věrohodná. Druhým kladem je je léčebné využití divadla.

Přiznám se, že mi není tak úplně jasné, proč dávám 5 hvězdiček, protože některé věci mě na tomto filmu docela štvou. Ale celkem nečekaný konec a hlavně velmi zvláštní premisa "vezmeme feťačku a vychováme z ní excelentního zabijáka", která se zvrtne a z výchovy vyjde citově křehké stvoření, hmmm.... K tomu několik příjemných nápadů... Tak asi tak, ale chápu, pokud někomu film přijde jako úplná blbost.