Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 193)

plakát

Asteroid City (2023) 

Nejsem žádný velký znalec Andersonova díla. Vlastně jsem od něj viděl jen dva filmy a to ještě ty méně významné. Absolutním kladem je asi kamera a výprava. A tomu se přizpůsobuje všechno ostatní. Problém je snad v tom, že samotná hra je zajímavější než její rámování. A rámování svou především hereckou stylizací tu hru stejně silně připomíná, takže volba černobílé rámování vs. barevná hra je nakonec nutností. Jsou tu zábavné momenty, samotné Asteroid City je skvělou parodií na americký sen 50. let a samotná myšlenka by snad byla i nosná. Ale... Ale okouzlení provedením vyprchá už během prvního dějství, některé scény jsou sice kouzelně absurdní, ale nikam nevedou a celá linie s ufonem je tam proč? Vidět se to dá, ale žádnou velkou pecku v tom asi nenajdete. Zvlášť pokud znáte na rozdíl ode mne ty slavné Andersonovy kousky.

plakát

Atentát (1964) 

Věrná rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších akcí proti čelným představitelům Říše za 2. světové války. Jednotlivé minusy tu a tam roztroušené v komentářích kolegů jdou na vrub tomu, že ani ne dvacet let po válce nebylo stále dost dobře možné použít pravá jména útočníků, protože "historické zhodnocení aparátčíků" bylo velmi rozkolísané. Co se týče náznaků, že atentát byl hloupost, vykoupená krví nevinných, taková hodnocení se objevovala již za války a to nejenom v protektorátě. Fascinující na rok vzniku je ovšem skutečnost, že ve filmu se vůbec neobjevuje komunistický odboj, ani vůdčí role Moskvy.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Zaplaťpánbůh za film, který se snaží posunout možnosti filmové řeči především kompozicí a nikoli jen tupým využíváním 3-D. Zaplaťpánbůh za film, ve kterém herci dokonce i hrají, a neslouží jen jako rozpohybované animační jednotky. Zaplaťpánbůh za film, který nedělá z diváků tupé stádo, ale nutí je přemýšlet, i když přitom nezapomíná na zábavu.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

Já jsem se bavil. Sice mi špionážní linka zas tak dobrá nepřišla, respektive je dost průhledná a ani závěrečný "twist" nepůsobí tak překvapivě, ale zbytek je solidní pokoukání s jednou (no ano, schody) famózní scénou. Atmosféra Berlína je vykreslená pěkně, ten pocit konce jedné éry, kdy byl Západní Berlín semeniště agentů, je taky solidně podaný. Souboje fajn, kamera s několika pěknými nápady a herci na svých místech. A všechno si to ošéfovává sama producentka. Její Lorraine je chladná, výkonná a solidně brutální.

plakát

Audience (1990) (divadelní záznam) 

Pro kiddo a některé další. Absurdní dramata nevznikají kvůli prokreslené psychologii postav a nějakému jejich "vývoji". Na neustále se opakujících dialozích, které se od sebe liší jen mírnými změnami se ilustruje absurdita doby s vyprázdněnou komunikací a nic neříkajícími frázemi. Audience možná není nejlepší Havlova hra, ale tento model je v ní dokonale ilustrován. Abrhám a Landovský jej jen skvěle předvádějí, jiný úkol vlastně ani nemají.

plakát

Avatar (2009) 

Technicky brilantní prázdná bublina. Tedy možná že nějaký ekologický přesah snad někde zabere, ale... Je-li poznávání lesa Pandory naprostá nádhera, kde je každý detail vypiplaný, je kupodivu svět Pozemšťanů podivně nenápaditý. Na to že je rok 2153, jde o technologie hodně, ale hodně podobné těm současným. Upřímně, to neustále "přepínání" z lesa k lidem a zpět mi lezlo pěkně na nervy, snad měl Cameron natočit jednoduchou lesní vyprávěnku a lidmi se vůbec nezabývat. A konec? Motivační projev a la Patton, jen americká vlajka chyběla a bezduchá řežba první dojmy z filmu úplně zabily. Škoda, přeškoda. Ovšem klobouk dolů před lidmi z Wety a ILM.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Cameron má svoji Pandoru rád a dokazuje to skoro každým záběrem. Všechno, co je celé generováno počítači, je velkolepé a skvěle to vypadá. Zvířata, rostliny, moře, Weta i ILM odvedly skvělou práci. Vizuální stránka trochu skřípe, jakmile jde o interakci reálných lidí se CGI, ale pořád jde o nejlepší vizuální efekty několika posledních let. A pak je tu příběh. A ten je stejně slabý jako v jedničce. A bohužel je tu i konec, natahovaná "akční" scéna, kde se občas některé postavy na několik minut ztratí, protože nemůžeme být všude a najednou a která nudila. Netuším proč, ale nudila. Ale stejně nakonec Camerona pochválím, protože bylo fajn zase po dlouhé době vidět skoro plný kinosál, návštěvníky, čekající na další projekci a spokojené diváky, kteří si film prostě užili na velkém plátně a jinak o něm asi příliš nehloubali.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Tak jsem to taky viděl. A víceméně je to pořád stejný problém. Tady trochu větší než v jiných Avengers, ale stejně. Co nejvíc postav a tak jen několik málo má trochu více prostoru. Thor je vtipně "shozen", Iron Man dojme, Pepper se na chvíli vrátila, a závěrečné defilé všech známých i neznámých určitě nadchlo každého fanouška. Dokonce ani hlavní ultrazáporák není naprostá svině. Ale co je to platné, když digitální bordel všemu vládne. Stejný vzorec, jen roztažený do tří hodin. Oceňuji, že to Marvel dokáže kočírovat, konzistenci celého MCU i bratry Russoovy, že se jim film nerozpadl pod rukama. Jen doufám, že nebude za chvíli nový restart...

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

No dobře, na konci nám pár lidí (i nelidí) dokonce umře, ale proč, když víme, že neumřou, protože tu bude ještě "Endgame"? Je tu i pár pokusů o něco hlubšího, ale celkem selhávají. Výprava je sice v některých okamžicích naprosto fantastická a fantazie tvůrců nezná mezí, ale stejně nakonec zvítězí digibordel na plné čáře. A navíc (což je sice můj problém, ale stejně) jsem některé postavy vůbec neznal. A nezajímaly mne. Takže celkem jen průměr.

plakát

Babička (1940) 

Sladkobolný přepis komplikované předlohy, který kladl důraz na pozitivní hodnoty takové "české" babičky. Vše bylo podřízeno nikoli nějaké interpretaci Babičky, ale chladnému kalkulu ukázat divákovi jeho představu o této postavě. Tomu byly podřízeny např. i kostýmy podle velmi rozšířených ilustrací A. Kašpara. Své poslání film splnil... Ale co dnes?