Brejlil

Asi nejslabší složkou druhé Duny je hudba. Podivná, bez melodie a nesmyslně dunící. Všechno ostatní je špička. Dechberoucí záběry, fantasticky vypadající svět. Příběh je zamotaný, ale přeci jen přehledně odvyprávěný a především Chalamet a Zendaya ukazují ve scénách bez dialogu svůj talent. Villeneuve předvádí, že i román, pokládaný za nezfilmovatelný, na kterém pohořeli Jodorowsky i Lynch, se zfilmovat dá ke všeobecné spokojenosti. Tak snad se trojky dočkáme.

Nečekaně povedená akční komedie. Chemie mezi Ryanem a Emily na jedničku, mírně idealizovaný pohled do zákulisí natáčení filmů potěší, akční scény jsou povedené. A k tomu spousta různých vtípků jen tak mezi řečí. Škoda jen, že Aaron nedostal více místa a že ta "jeho" zápletka nebyla trochu propracovanější. Každopádně si to Leitch viditelně užíval a je to pěkná pocta nejen kaskadérům, ale vlastně všem těm neviditelným lidem ze štábu.

Akční film s trochou kritiky současné Indie, dlouhým čekáním na první bitku (která navíc nedopadne) a závěrečným krvavým zúčtováním. Pro Patela vysněný film, který si dokázal vymazlit, co to jen šlo. Jsou tu různé věcí poněkud navíc, indická mytologie v míře větší než bych čekal. A humor obstarává snad jen Copley, který si s chutí střihl promotéra nelegalních fightů. Patel nám předložil trochu jiný akční film, byť základní schéma je pořád stejné. Pomsta, pomsta a zase pomsta.

Je to chytře napsané, chytře natočené, napínavé až do konce, s mírně děsivým společenským přesahem. Velmi přijemné herecké výkony, obě hlavní hrdinky jsou zahrány velmi dobře. Mám něco vytknout? Ani se mi moc nechce. Jen škoda, že na projekci jsme byli dva. Všude je slyšet fňukání nad úrovní českého filmu a když se po čase objeví jeden kvalitní, tak na něj nikdo nejde.

Nejsem žádný velký znalec Andersonova díla. Vlastně jsem od něj viděl jen dva filmy a to ještě ty méně významné. Absolutním kladem je asi kamera a výprava. A tomu se přizpůsobuje všechno ostatní. Problém je snad v tom, že samotná hra je zajímavější než její rámování. A rámování svou především hereckou stylizací tu hru stejně silně připomíná, takže volba černobílé rámování vs. barevná hra je nakonec nutností. Jsou tu zábavné momenty, samotné Asteroid City je skvělou parodií na americký sen 50. let a samotná myšlenka by snad byla i nosná. Ale... Ale okouzlení provedením vyprchá už během prvního dějství, některé scény jsou sice kouzelně absurdní, ale nikam nevedou a celá linie s ufonem je tam proč? Vidět se to dá, ale žádnou velkou pecku v tom asi nenajdete. Zvlášť pokud znáte na rozdíl ode mne ty slavné Andersonovy kousky.

Nikdy jsem žádnou RPG hru nehrál a tak jsem nemusel nic očekávat. Ale světe div se, film funguje. Má fantastický vizuál, svět je promyšlený a uvěřitelný a postavy jsou propracovanější než je poslední dobou v blockbusterech zvykem. Hlavní hrdinové jsou sympaťáci, humor nechybí zvláště na hřbitově a scéna infiltrace do obrněného vozu překvapí originalitou. Pánové Daley a Goldstein to mají celkem pevně v rukou. Takže spokojenost, jako už dlouho ne.

Film těžce na pohodu. Což zní trochu nepatřičně, protože krve a nechutností si divák docela užije. Jenže všechno je těžce na pohodu. Ultrakýčovité italské městečko s tolika dobrými a většinou nepříliš italskými obyvateli se stane útočištěm zabijáka z hobby marketu. Který sice nechutně vykydlil mafiánskou buňku, ale teď se musí kurýrovat. A městečko mu přiroste k srdci. Jenže Camorra nebo 'Ndranghetta nebo prostě jen rádoby mafián má jiné plány. A tak se občas vedle kávičky, rybiček a potulkách po místním food festivalu musí taky do akce. Těžce na pohodu jede i Denzel. Akce je přesně pro něj, málo pohybu, hodně brutality. Ale Denzelovo charisma je neodolatelné. Na pohodu jede kamera, na pohodu jede režie, na pohodu ale nejede moc hudba. Na rozloučení s létem skoro ideální film.

Přečetl jsem si Douglasův rozbor, abych nevypadal jako úplný neznaboh, ale stejně. Mann asi věděl co dělá, film má silné okamžiky ale skoro stejně jako Nolanův Oppenheimer má tak divné ženské postavy, že to je k neuvěření. Zatímco Enza lze chápat (nebo zatratit) jeho Laura je absolutně nečitelná. Postava, která chvíli vypadá, že má nakročeno až k nějaké parodii stereotypních žárlivých Italek v komediích ze 60. let, se nakonec ukáže jako nebezpečně věcná a kupodivu pořád stojící za svým mužem. Proč? To se nedozvíme. Stejně tak úplně nechápu motivaci Liny. Je jasné, že závody jsou spíše v pozadí a vlastně se ani nikdo moc nesnaží "prodat" Mille Miglia jinak, než disparátně řazenými záběry, ze kterých jsem o průběhu nevyčetl vůbec nic. Což ale nevadilo, protože se stejně jen čeká na nevyhnutelnou tragedii. Takže, film je solidně provedený, některé scény (hádka Enza s Laurou např.) jsou vynikající, ale jako celek mi to přišlo nesourodé.

Vizuálně podmanivý svět. Svérázná kamera. Zvláštní, zajímavý příběh. Úžasná Emma Stoneová, které ovšem všichni zdatně sekundují. Spousta černého až velmi cynického humoru. Má to dost možná i nějaký přesah, ale pitvat to nehodlám.

Vlastně je to zbytečný film, natočený zřejmě jen proto, aby měli hlavouni u Disneyho větší dividendy. Upřímně doufám, že tohle nevyjde a film finančně propadne. Mangold by to přežil a Harrisonovi už by to kariéru nezkazilo. Ale to se nestane, neb nostalgie je svině a přitáhne do kina i lidi, co se v něm jinak neobjeví za celý rok ani jednou. Na druhou stranu, ona ta nostalgie i dost pomáhá. Ona a Harrison Ford, který svého starého Indyho hraje prostě dobře. Jenže tvůrci nechtějí starého Indyho, tvůrci chtějí, aby lezl kam nemá, potápěl se, skákal s padákem, běhal, jezdil na koni, v tuk-tuku a prostě akčnil. Ale proč? Výsledek je dost rozporný, milé, příjemné komorní scény, ve kterých se děj někam posunuje, střídají scény naprosto pitomé (jako je třeba hned úvod) a nebo zoufale "akčnící". Ach jo. K tomu si přidáme povinnou položku protivného prepubescentního spratka, který se ale ukáže důležitým, abychom to divákům neudělali zas tak lehké. Film stojí a padá na Fordovi. Phoebe je celkem fajn a její postava příjemné ambivalentní, Mikkelsen je naprosto nevyužitý. Ostatní jsou jen do počtu. Triky jsou na úrovni lepšího televizního seriálu a i Williamsova hudba je spíš jen vykrádačka sama sebe. Není to taková katastrofa, jak se psalo, subjektivně jsem se bavil více než u čtyřky, ale doufám, že to je konec Indyho dobrodružství. I když při dnešních možnostech trikařů a nenasytnosti studií nás tu může Indy "strašit" i dalších padesát let...