#annaismissing

Skvělý filmový nástupce neméně poutavého #martyisdead, kterého jsem totálně žral a podobně mě zaujala i #annaismissing - film, který si pohrává s divákovou myslí, neskutečnými způsoby ji ohýbá a přiznaně se inspiruje v podobně stavěných příbězích z Černého zrcadla. Když takový námět padne do správných českých rukou, může z toho být i kvalitní snímek - zde se vydařilo. (22.08.2023)

V době, kdy ve většině tuzemských hitů není rozumět polovině postav a jednotlivé náměty se dají rozdělit do pár nekonečně kopírovaných škatulek, přijde zjevení. Pavel Soukup už u Martyho uměl napnout, ale u Anny přímo děsí a technicky přesahuje všechno, co se dá od českého thrilleru očekávat. Scénář záměrně okatě věší nejočividnější slepé uličky tak, aby nebylo jasné, jestli na nich náhodou něco není, a žánrově se směle rozkračuje v mantinelech severských detektivek. Triumfální výsledek, kterému je naše kotlina zákonitě malá. (24.11.2023)

Čeští diváci dlouhodobě nadávají na to, že lokálně vznikají jen upocené a nevtipné komedie nebo křečovité a ze života těžko opsané romantické kousky, které se prostě jen snaží zasáhnout co nejširší diváckou masu a spoléhají na okoukané tváře. #annaismissing se stejně jako loňský BANGER. (za kterým stál třicátník Adam Sedlák – předpokládám, že za námětem tohohle kousku stojí stejný Sedlák), který byl, more, nápaditý, autentický a energický, nebojí riskovat, soustředí se a pokouší o žánrovost. Rovněž mladé duo Pavel Soukup a Lucie Kryzová stejně jako Sedlák dané generaci přinejmenším rozumí, divákům předložili konkrétní záměr i několikeré odvádění pozornosti jiným směrem. Náctiletá influencerka Anna, jinak ráda v roli vyzývavé lolity, právník, v jehož mobilu se vyjímá její polonahá fotografie, no a konečně jeho dospívající dcera Nina, která snímek najde, což jí solidně zamotá hlavu. Anna navíc už týden nic nového nezveřejnila, takže co když se jí něco stalo? A jakou roli v tom hraje Ninin otec, jehož vysvětlení je poněkud vágní? Nebo množství nepřátel, které si kvůli cíleným výstupům na internetu vytvořila? Ačkoliv střed vyprávění lehce drhne a dílčí pointy jej tříští, a také zápletka/pátrání vyplivnou nějaké to „ale“, celé je to solidně uchopené, nenudí, nebojí se používat flashbacky a nechronologické vyprávění či jinak postavit kameru, je to vizuálně atraktivní a zejména mladými tvářemi skvěle zahrané (z dospělých mi naopak taková Barbora Bočková prostě herecky nesedí). Navíc to má neotravná varování ohledně nutné prozíravost při sdílení čehokoliv… Nejsou to kdovíjaké čtyři hvězdy, ale opatrně tleskám. (05.11.2023)

Po Markovičovi je stratená Anna ďalším mojim pokusom nájsť na Voyo niečo zaujímavé. A Pavel Soukup mi to poskytol. Videl som film, v ktorom snaha zatiaľ prevýšila výsledok, ale bol som spokojný. Samozrejme, že keď niečo veľmi chcem, tak mi vo výsledku bude čosi škrípať. A to som vo filme cítil. Na Markoviča a teda aj na štyri hviezdy to zatiaľ nemá, ale zvedavosť na ďalšie Soukupove filmy to vo mne vyvolalo. (12.03.2024)

Bez mučení přiznávám, že z Anny jsem byl nadšen podstatně víc než z Martyho, možná proto, že jsem ji zhlédl jako film a ta hutnost a napínavost vyprávění měla na mě v sevřenějším tvaru mnohem větší účinek. Já vlastně nevím, co bych vytknul. Vynikající technická stránka, neokoukaní, skvělí mladí herci, jimž výtečně sekunduje střední herecká generace a to všechno korunují současná společenská a vztahová témata, na která se snímek dívá se značnou mírou zaujetí, ale zároveň ze všech možných perspektiv. Ani závěrečná dějová zamotanost mi nevadila, naznačovala totiž nečernobílost všech postav. #annaismissing obsadí jistě v mém žebříčku letošních českých filmů jedno z předních míst! (23.11.2023)