Brejlil

Vizuálně působivé, Pittem solidně zahrané, ale tak divné. Co to kurva mělo být? Něco jako svatý Grál každého scifisty, tedy 2001? Film celkem nečekaně a dost trapně selže v okamžiku cesty po Měsíci. Honička lunárních roverů je sice pozoruhodně solidně natočená, ale proč tam je? A od okamžiku, kdy se Pitt na Marsu "cpe" do rakety, dostává fyzika definitivně kopačky a film se vydává spíše cestou Sunshine než inteligentní sci-fi.

Tak a teď co s tím. Mám Marhoula chválit za to, že si film vydupal, zafinancoval a dotáhl do konce? Nebo se mám rozčilovat, že předlohu nepochopil a výsledkem je divácky nepříliš snesitelný film? Pokud někdo v Benátkách utíkal ze sálu, tak asi nudou. Děs předlohy se Marhoulovi nepodařilo přenést na plátno ani omylem. Ani "proměna" hlavního hrdiny se mu moc nepovedla. Kotlár si sice určitě užil svoje, ale herec to moc není. Víceméně se filmem posouvá s neproměnným výrazem. Jako divák jsem s ním ani necítil, ani neprožíval jeho emoce. Ostatní herci na tom nejsou o moc lépe, snad jedinou výjimkou je Lech Dyblik. Barry Pepper by se spíše hodil do nějaké role jižanského kavaleristy než sovětského snipera. Vesničané působí jako karikatury. Což je sice asi záměr, výsledkem je nakonec spíše pocit zadostiučinění, když je jedna taková vesnice zmasakrována kozáky. Což záměr určitě nebyl. Ale abych jen nehaněl, na současné české poměry je film velice kvalitně udělaný. Má nebývale krásnou kameru, která by se neztratila ani v 60. letech, a má velice krásnou výpravu. Určitě stojí za zhlédnutí, ale obávám se, že jen jedno. Při nějakých dalších by chyby ve vyprávění a Marhoulova nepříliš zvládnutá režie byly do očí ještě více. PS. Určitě jde o nejlepší Marhoulův film.

Na zabití letní nudy dost dobré. Sice mi nápad odříkávat příběh na přeskáčku přišel jako samoúčelný (a navíc dost zabitý potřebou režiséra po každém flash backu dovysvětlit, co se vlastně stalo, takže se několik scén párkrát zopakuje), ale co už. Akce moc není, ale když je, stojí za to. Občas dojde i na humor a nečekaně negativní nakouknutí do zákulisí modelingu. Po Rudé volavce a Atomové blondýně tu tedy máme další vhled do sovětské a ruské líhně pohledných sexy agentek, které ovšem zabijí bez mrknutí oka. Ještě že mají ten správný morální kompas a vědí, na kterou stranu přeběhnout. Bohužel Besson to celé režíruje dost divně. Natolik divně, že jsem měl čas sledovat prapodivné reálie, kdy je sice ještě všude Sovětský svaz, ale ruských vlajek a carských erbů nepočítaně.

Určitým způsobem je to asi nejslabší Quentinův film vůbec. Jenže "génius z videopůjčovny" má stejně v rukávu tolik es, že vás nakonec dostane. Scéna s Brucem Lee, Leonardem skvěle zahraný "western ve filmu", Bradova návštěva na ranči a samozřejmě závěr. K tomu evokace doby, no a kdo má v malíku dějiny americké televize, italských spaghetti westernů a celou tu "sladkou" dobu konce šedesátek, může směle přidat tolik hvězdiček, kolik chce.

Akce střídá akci, v Leitchově typickém barevném podání interiérů někdy až umělecky. Proč musel být Brixton "upgradován", když Shaw s Hobbsem zvládali to samé i bez "udělátek", nechám scénáristům. Akce tak drsná, až se musí přepsat učebnice fyziky, vyvrcholí na Samoi tak absurdně, že už se tomu nelze ani divit. Ukrajina byla mnohem lepší. Statham s Johnsonem ovšem jeli tak na půl plynu, ještě že to zachraňoval Elba s Kirbyovou. Hvězdička navíc za osvěžení letní nudy.

Tak co s Alexem? Skoro naprostým šílencem svého sportu? Ta sportovní, lezecká část je dechberoucí a nehty jsem si hryzal, i když jsem věděl, jak to dopadne. Ale pozoruhodnější mi přišla ta nelezecká část, hlavně jeho kamarádů filmařů. Mají tam být, nemají tam být, stojí to za to...

U dvojky jsem psal cosi u uměleckém díle. Tady je vizuální stránka dotažena snad až k manýrismu. Ale hutně přispívá k atmosféře bezvýchodnosti. Potěší nekompromisní brutalita a alespoň zpočátku i humor a nápaditá akce. Muzeum a stáj vtipem přímo oplývají. Casablanca zase ukáže, že ani Halle ještě nepatří do starého železa. A konec? Akce je hodně, je brutální a prosklené místnosti jsou nápaditě využity. Byť samozřejmě pocit "obšlehu" z nejmenované bondovky nezmizel. A co bude dál? Bude-li něco dál? John Wick proti celému světu?

I přesto, že Moondog prakticky pořádu hulí, chlastá, sjíždí lajnu a tu a tam i vojíždí skoro každou, je to vlastně podivně melancholický film. Jestli chcete vidět flákače, který to má opravdu na háku, tak pořád nikdo nemá na Big Lebowskiho. Moondog je totiž z jiného těsta. Život má být zábava, jinak se poezie prostě nedostaví, ale co dělat, když si Múzy dávají na čas a ani ty nejpodivnější eskapády moc nezabírají? Přesto za výlet za delfíny, slepého pilota s brčkem zvícím salašárské zvonice a tu melancholii jednu hvězdičku navíc. A druhá za herecké výkony. Protože i Martin Lawrence snad poprvé v životě zahrál postavu, která nebyla trapná.

Tak jsem to taky viděl. A víceméně je to pořád stejný problém. Tady trochu větší než v jiných Avengers, ale stejně. Co nejvíc postav a tak jen několik málo má trochu více prostoru. Thor je vtipně "shozen", Iron Man dojme, Pepper se na chvíli vrátila, a závěrečné defilé všech známých i neznámých určitě nadchlo každého fanouška. Dokonce ani hlavní ultrazáporák není naprostá svině. Ale co je to platné, když digitální bordel všemu vládne. Stejný vzorec, jen roztažený do tří hodin. Oceňuji, že to Marvel dokáže kočírovat, konzistenci celého MCU i bratry Russoovy, že se jim film nerozpadl pod rukama. Jen doufám, že nebude za chvíli nový restart...

Uwaisovy akce by vyžadovaly lepší střih. A ten náznak pokračování snad ani nemusel být. Ale jinak spokojenost. Krev cáká, Uwais vraždí vším, co je po ruce, co může, vybuchne, všichni piklí proti všem. Berg to celkem drží pevně v rukou. A i když to není jeho nejlepší film, stojí za zkouknutí.