Brejlil

Brejlil

David Hrbek

okres Praha


10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 13.12.2007  14:37
    Cesta draka (1972)
    *****

    Ultimativní Leeho film. Je plný nejen solidní choreografie, ale i dětinského humoru (polévky na letišti, "vnadná" Italka) a jisté orientální nadnesenosti nad skutečností. Ovšem Bruceho mňoukání se nedá zapomenout.

    • 13.12.2007  14:33
    Delta Force (1986)
    ***

    Není to veledílo, ale překvapivě to není ani špatné. Norris chlapácky a kupodivu ne sám vymlátí palestinské (nebo jaké) teroristy. Lokace Beirútu vypadají velice autenticky a příběh sám má reálné prvky. Zlatá 80. léta, kdy jsem z dílny Golan-Globus viděl tolik filmů.

    • 13.12.2007  14:29

    Nevadí mi filmy, plné nechutných efektů, vadí mi filmy, kde se takové efekty vyskytují, a pak zjistím, že nejde o dílko pro diváka lačného pozorovat žraní holky za živa, ale o UMĚNÍ. A tu je problém. Umění sice může mít i takovotou podobu, ale mělo by tedy něco vypovídat. Zde výpověď chybí. Co s chybějící výpovědí? Zamaskuju jí. Vždyť třeba ty dlouhé záběry na Seinu (nebo co to je za řeku) to je přeci umění. U. Eco kdysi napsal esej o tom, jak poznat porno. Porno je film, kde se mezi jednotlivými akcemi dlouho vozí hrdinové auty odnikud nikam. Jak se pozná francouzský uměĺecký film? Mezi krátkými výbuchy provokativních záběrů se vůbec nic neděje.

    • 13.12.2007  14:01

    Nápad je jednoduchý. Soutěž v lezení na mrakodrap. Co s tím ale Lloyd udělal, je jedinečné. Lloyd se vždy stylizoval do postavy nesmělého mládence ve slamáčku, který ale dokáže nečekaně překvapit. A tady překvapil. Po sladším začátku následuje šplh a jenom držíte palce, aby všechna nečekaná překvapení (ta s hodinami se stala legendární ikonou americké grotesky) Lloyd překonal.

    • 13.12.2007  13:44
    Volný pád (1993)
    *****

    Chlápek se zblázní a jde domů. Cestou vytrvale hájí svoje práva až do sebezničení. D-fensovy potyčky a jejich stále cyničtější řešení se prolínají s příběhem policisty, který není zrovna hvězda a kvůli hysterické ženě odchází předčasně do důchodu. Přiznám se, že D-fensova story je rozhodně zábavnější (hamburgrárna, golfové hřiště a raketomet na silnici u mně vedou), zatímco příběh policistův mně spíše nudí (i přes přesného R. Duvalla).

    • 13.12.2007  13:42

    Takové divné a smutné. Stárnoucí Connery se (za tučný obolus) uvolil zahrát Bonda ještě jednou. Remake Thunderballu se sice pokusil zmodernizovat zápletku (nekrade se letoun s bombou, ale raketa s plochou dráhou letu), a trochu okořenit, ale nic z toho se neujalo. Za vlasy přitažený konec v podzemních jeskyních je asi jen parodie. Nebylo vůbec nutné tento film natáčet, a tak zbývá jen jediný paradox. Práva k tomuto truc-podniku dnes vlastní MGM stejně jako práva k Broccoliho produkci.

    • 13.12.2007  13:24

    Propojení několika zdánlivě nesourodých dvojic je sice občas za vlasy přitažené, ale když je to tak neodolatelně britské, občas dojemné, ale od počátku až do konce hřejivé. "Děti, rada od strýčka Billyho. Nekupujte kokain! Staňte se rockovou hvězdou a dostanete ho zadarmo!!"

    • 13.12.2007  13:13
    Stalingrad (1990)
    ***

    Co bylo u Ozerovova Osvobození ještě možná pochopitelné, se o 20 let později změnilo v machu. Monumentální statičnost kape z každého záběru. Herecké výkony jsou neskutečně toporné. A opět jsou zde pěkné sestavené scény, primitivně natočené. Na konci ještě získáte dojem, že "kult osobnosti" je nějaká ošklivá nakažlivá choroba. Představu o stalingradském pekle nezískáte vůbec.

    • 13.12.2007  12:30
    Planeta opic (2001)
    **

    Proč se asi natáčejí remaky. Nemá originál takovou sílu, nebo je to nedostatek invence amerických scénáristů? Jediná pozitivní věc je stylizace a vizuální podoba, jinak je to slabé.

    • 13.12.2007  12:26

    Ze začátku to docela jde. Delon jde drsně za svým, policajti jsou prohnilí (ale vlastně jim jde o spravedlnost), i nahá mladá Francouzka se ukáže. Ale konec? Klaunské číslo jako by vypadlo z filmů O. Lipského a vše je v tahu.

    • 13.12.2007  12:20
    Mnichov (2005)
    *****

    Má pomsta smysl? Vraždíme ty "pravé", nebo nás jen politici zneužili? Jak potom přežiju já? To všechno se během filmu honí hlavou asi nejen Avnerovi. Filmy podle skutečných událostí jsou vždy ošidné, protože to, co zaujme scénáristu a režiséra, nemusí být tím, co zaujme diváka. Zvláště diváka poučeného, který o oné historické události něco ví. Přesto jsem byl zaujat. Těžiště se od koloběhu vražd a hledání a útěků a dalších vražd přesunuje k hledání smyslu. Překvapily mně dvě věci: značná Spielbergova krutost k některým postavám (likvidace nájemné vražedkyně) a to, co jsem zmínil už u Války světů. Opět je zde scéna (Avner se schovává ve skříni a jeho přítel někde jinde vyrábí bombu), která je nesnesitelně dlouhá, a co více, u které už od počátku víme, jak skončí. Každá bomba vybuchne. Ošklivá kaňka, která film trochu kazí.

    • 13.12.2007  12:13
    Terminál (2004)
    ***

    Spielbergova snaha o realističnost světa terminálu sice zasluhuje ocenění, ale podráží mu nohy poměrně nerealisticky se chovající postavy. I když, kdo ví... Možná se dá v tranzitní zóně najít práce a vydělat si tak na mrzký hamburger i stylovou večeři. Bohužel právě scénou u večeře se film definitivně dostal z "inteligentní" zábavy do kolonky "trapné" taškařice, a už se mu nepodařilo (alespoň u mně) vyšplhat se výše.

    • 13.12.2007  12:10

    Atmosféra retra je zachycená skvěle. Hanks a DiCaprio hrají uměřeně požadavkům, zábavy si užijete docela dost, tak v čem je problém, že nemůžu dát pět hvězdiček? Asi v tom, že film je vlastně skutečným příběhem podaným jako nezávazná hříčka. A také konec je..., no americký. "My tě dostaneme, tak bude lepší když pro nás budeš rovnou pracovat."

    • 13.12.2007  12:06

    Přetechnizovaná futuristická společnost se střetne s realitou a tvrdě narazí. Myšlenka: Philip K. Dick. Obal: Spielbergova režie a efekty ILM. A to je docela problém, protože film se z dosti závažné obžaloby stává "jen" zábavou. Také katarze není z rodu těch objevných.

    • 13.12.2007  12:03

    Těžko říci, jak by to vlastně natočil Kubrick, Spielberg to natočil po svém. V podstatě jde o vážný filosofický problém: má umělá inteligence právo na lásku? Odpověď je maskovaná dech beroucími dekoracemi a vizuálními efekty, ale je jasná: má. Bohužel je provázena takovými slzopudnými bublinami a některými chybami v logice děje, že to sledování spíše otráví.

    • 13.12.2007  12:00

    Po skoro povinném začátku (stařec nad hrobem - symbolicky i skutečně - s vlahým okem vzpomíná na doby dávno minulé) přijde povinný konec - stařec nad hrobem (jako výše) se roztřeseně ptá: "Byl jsem dobrý člověk?" Mezi tím... Americká a francouzská vlajka vybledle zavlaje, a pak přijde peklo: pláž Omaha, Normandie, 6. června 1944. Střelba, výbuchy, krev, plameny, ranění, další krev, mrtví, krev a mrtví... Tím se snaží projít kapitán Miller, zachránit sebe a co nejvíce svých mužů. Když scéna skončí, je divák tam, kde ho chtěl režisér mít. Je ve válce. Válka se skládá z dlouhých pochodů odnikud nikam, čekání a krátkých velice intenzivních bojů. Millerova válka je ještě hledáním smysluplnosti: má-li ji být záchrana byť jen jednoho člověka, má to smysl. To je asi jediná odpověď, kterou film dává, i když klade i otázku, má-li smysl obětovat životy několika dalších mužů za záchranu jednoho člověka. Tato otázka je zodpovězena jako prvek rozvití děje (jinak by vlastně film nebyl), ale jinak visí ve vzduchu a divák tak vidí jen Millerovo řešení a svoje vlastní si musí najít sám. To je asi největší pozitivum filmu. Zmiňovat ta technická (nejen scéna vylodění, ale i boje o most zasluhují vyzdvihnout), či herecká nebudu. Co ale zmíním, je ošklivý lapsus scénáře: ve snaze propojit dnešek s minulosti najede kamera na oko starce nad hrobem. Ten jakoby vzpomíná. Ale vzpomíná na to, co nezažil (sám v Normandii seskočil, nevylodil se) a těžko lze předpokládat, že mu Miller vyprávěl, co na pláži zažil. Tahle divnost mi zážitek z filmu vždycky trochu zkazí.

    • 13.12.2007  11:47

    Pokračování Jurského parku je jen směsí nesourodých scén, různých trapností s motivací postav, a trikově dokonalých dinosaurů. Jen jediná scéna mně vždycky dostane. Dr. Hardingová (Julianne Moore) leží na zadním okně kamionu nad propastí, a okno praská. Praskliny se šíří zpod jejich rukou, a napětí se dá krájet. Bohužel řešení už tak nápadité není, a konec, kdy tyranosaurus běhá po San Diegu, to už je jen vycucané z prstu.

    • 13.12.2007  11:44
    Jurský park (1993)
    *****

    Je zajímavé, jak Spielberg dokáže současně natáčet projekty vážné i nevážné. Jurský park je jen technologická hříčka. ILM se vytáhlo, aby rozpohybovalo dávno vyhynulé živočišné druhy, a to se mu povedlo na výbornou. Dnes už to tak nepůsobí, ale když se poprvé objevili apatosauři, tak jsem jen udělal vow!, nic jiného se dělat ani nedalo. Ano, jde "jen" o prezentaci nových technologií, ale natočenou svižně a nápaditě. To se bohužel nedá říci o díle druhém.

    • 13.12.2007  11:40

    Filmy, jako je Schindlerův seznam, jsou většinou dosti ošidné. Víceméně kvůli tomuto filmu jsem kdysi překonal svůj odpor z chození do kina, a šel jsem na něj. Viděl jsem ho až do konce a nemohl ho dost dlouhou dobu vypudit z hlavy. Některé věci jsou nepřekonatelné: Fiennes v roli Amona Goetha, který mrazivě přesně ztělesnil zlo, Kingsley v roli židovského úředníčka, který chce přežít, a udělá proto cokoli, scény likvidace krakovského ghetta, zvláště ty pozdější, kdy ztichlými domy prochází SS a pátrá po židech, kteří se schovali, jak se dalo, toto vše je velice silné. Bohužel manipulace s divákem také: neustále vnucování jakoby jediného správného pohledu na Schindlera, který byl určitě hochštapler a snažil se využít každé příležitosti k obohacení, než lidumil, mi dost vadí. Ale to až teď, po 15 letech, troše studia dějin 2. světové války a několikerém shlédnutí. Na první projekci jsem jen bez hlesu zíral na plátno.

    • 13.12.2007  11:33

    Indy se vrátil v plné formě, a naštěstí neřeší problémy zapadlé indické vesnice, ale svoje vlastní. Z postavy, vymyšlené jako pocta americkým "odpoledním" filmům se stává "víceméně" živý člověk, který si musí vyřešit svůj vztah s otcem. Pravda, prostředky jsou netradiční, a ti odporní náckové se pletou všude, ale vše se nakonec v dobré obrátí. A to vše za neskutečného tempa, s nápaditými honičkami, (tank z 1. světové je opravdu pěkný) a chytře postaveným scénářem. Spielbergova režie vše úhledně zabalila a diváci jsou spokojeni i dvacet let po vzniku.

    • 13.12.2007  11:30

    I když jsem fanoušek Indiana Jonese, s tímhle filmem mám problém. Na citové vydírání (Indy pomoz, nebo pomřeme hlady vs. Indy, zachraň naše děti) jsem docela citlivý, a filmy, které je takhle nastolí, nemám příliš rád. Co zbývá? Skvělý muzikálový úvod, a pěkná honička na důlních vozících. Není to moc, ale co se dá dělat.

    • 13.12.2007  11:25
    Duel (TV film) (1971)
    ****

    Za málo peněz hodně muziky. Napětí se dá krájet, a zvědavost, o co vlastně jde, není nakonec ukojena. Náklaďák skončí, a to je všechno. Takže vlastně, o čem to celé bylo? No přeci o napětí, milé děti. Kritici a znalci filmu jistě mají toto dílko rozebrané, a objevují ty prvky, kterých poté Spielberg zdatně využívá celou svou tvorbu. Já kritik nejsem, takže si je musíte najít sami.

    • 13.12.2007  11:20
    Moucha (1958)
    ***

    Mouchy si moc neužijete, a když, tak vypadá spíše legračně. Film, který zastaral, protože vysvětlení přeměny je dnes spíše vtipné, než vědecky věrohodné, představa badatele-samotáře je vývojem vědy dávno odsunuta do říše zapomnění a vizuální efekty zde také nejsou zrovna špička oboru. Také uhlazenost filmu je spíše na škodu, potenciálně děsivé scény jsou spíše k smíchu. Ano, moucha s lidskou hlavou, která bzučí "Pomozte" před obrovským pavoukem, mohla v Cinemascope na velkém plátně působit slibně, ale dnes? A tak zbývá jen barevné sladěni, aby film působil na plátně dobře, a některé, technicky jistě ne příliš jednoduché záběry na mouchy a pavouka. Ani Price zde není maniakálně šílený, jako spíše bezradný. Celý film všichni hledají mouchu, a když nakonec přiletí, je to trapné fiasko.

    • 11.12.2007  12:09
    Fantomas (1964)
    ****

    První Fantomas je asi nejlepší Fantomas, prostě tím, že je první. Námět není ještě vyčpělý, na pilu se netlačí tak okatě, také na výpravě se nešetří (scéna s vlakem vypadá stále dobře) a i humor se občas objeví. Takže pozor. Noční můra Husákových dětí právě přicházi. Jen by mně zajímalo, kolik lidí Fantomase četlo. Jeho eskapády vyšly i česky, a upřímně, nestojí to za to.

    • 11.12.2007  12:06

    Zmatky kolem uneseného profesora hravě zmatou každého diváka. Nemám už to dětské zaujetí zelenou maskou, takže se nudím a nudím.

    • 11.12.2007  12:05

    Fantomas pro mně představuje problém. Mám takové filmy hodnotit sentimentálně z dětství, nebo tvrdě po novém shlédnutí? Takže tvrdě. Poslední Fantomas je dosti slabý se spoustou rádoby humoru a jen s několika vyloženě podařenými okamžiky.

    • 11.12.2007  11:57

    Ukázka Belmondova komediálního herectví. Jde vlastně o sebeparodování, které je prostě neodolatelné. Zápletka je "blboučká", o to více vyniknou jednotlivé vtipné scény.

    • 11.12.2007  11:55
    Dobrodruh (1983)
    ***

    Belmondo nepředvádí nic pozoruhodného, ani jako herec, a vlastně ani jako kaskadér, to by ale ani nevadilo. Vadí mi roztříštěnost. Než se pěkně seznámíme s hlavním záporákem a než se rozběhne jeho likvidace, stihne náš hrdina spoustu věcí kolem, které se zásadně odehrávají v prostředí rádoby šokujícím (ulička lásky, squat, gay bar), které ale dohromady k ničemu nepřispívají. Takže jen francouzský dobový průměr.

    • 11.12.2007  11:52

    Jen sentiment mě nutí dát celé tři hvězdičky. Měli to pánové zapotřebí? Neměli. Historka o ruské mafii a dcerušce, která neví, čí je, je řídká jako polévka v koncentráku, a stáří také nedovoluje rozjíždět nějaké větší akce.

    • 11.12.2007  11:50

    Dá se vidět. Je to sice dlouhé, docela překombinované, a zápletka je spíše neuvěřitelná, ale pár hezkých okamžiků se najde. A nahá Parillaudová je neodolatelná.