evapetra

Silný zážitek. Režisér Schlöndorff si umí vybírat zajímavé literární předlohy. Syrovost děje, výrazné postavy, neotřelá milostná zápletka, to všechno se mu podařilo na filmové plátno působivě převést. Černobílá bezútěšnou atmosféru podtrhuje a nechává melancholické atmosféře ještě více vyniknout.

Alexandre prokecal většinu té dlouhé stopáže, jeho "moudra" však nudná nebyla, poslouchat ho bylo zábavné, občas byl i hodně vtipný. O jeho povaze, názorech, hodnotách, pohledu na svět se divák z jeho monologů dozví dostatek, méně pad nahlédne do nitra obou žen. Veronika se nejvíc odkryje až v poslední půlhodině, Marie, která mi byla z té trojice nejsympatičtější, toho o sobě moc nesdělila a její postava a dřívější život zůstávají tak trochu obestřeny tajemstvím.

Komedie spíše taková milá než třeskutě vtipná. Střídají se zábavné a méně záživné, občas i trochu rozpačité scénky. Majiteli toho krásného bouráku jsem ale fandila po celou dobu. Louis de Funès ve dvou menších rolích to celé příjemně oživil, hlavně ten policajt mu sedl.

Vidět najednou Gabina, Funèse a Bourvila se může podařit jenom v tomto filmu a výsledek určitě stojí za to. Všichni tři pánové jsou zde výborní, mně osobně pak nejvíc pobavil Gabinův záhadný malíř Gradgil. Divně nastavený konec po konci jako by byl použit proto, aby film mohl být nazýván komedií. Jsem ráda, že jsem si tady v Pierrově komentáři mohla přečíst, proč k tomu dodatku vlastně došlo.

První polovina nijak extra vtipná a zábavná není, zato druhá půle vše patřičně vynahradí. K tomu řecká letní prázdninová pohoda, památky, krajina, příjemně se na to kouká a starosti na chvíli letí za hlavu.

Oba hlavní představitelé působí poněkud chladně a odměřeně, z věkem unaveného pana Arnauda jde však cítit větší jiskru než z mladší, jakoby znuděně životem se plácající Nelly. Je to hlavně Arnaud, kdo udává tón jejich společných pracovních setkání, při kterých oni dva dohromady rezonují velice dobře. Sledovat je spolu je zábavné a čas s nimi strávený rychle uteče.

Vesele i vážně a hlavně s grácií a šarmem. Ulítlá detektivka po francouzsku s roztomilou Annie Girardot v roli ztřeštěné, věčně spěchající a (skoro) nestíhající komisařky. No, ještě, že štěstí je na její straně.

Nemíním tady hledat nějaké nejasnosti nebo nelogičnosti v ději, k čemuž prý mají tendenci diváci tohoto filmu, jak jsem se dočetla v obsahu. Jistě se najdou lidé, kteří nalézají potěšení ve zvrácenosti a perverzitě a každý z nás se může v některých situacích chovat nelogicky a jako idiot. Kdybych byla psychiatrem, možná bych si v Zamilovaných vrazích našla nějaký podnětný materiál ke studiu, jenomže nejsem ani psychiatrem ani fanouškem takovéhoto typu filmů, čili si příště raději dobře rozmyslím, než po nějakém dalším díle pana Ozona zase sáhnu.

Děcka nejlíp vědí, jak to (bohužel) chodí.

Před pár lety se německá kráva Yvonne nenechala naložit na povoz, směřující na jatka, uprchla do lesů , kde se přidala ke stádu jelenů a odolávala všem lidským pokusům o její odchycení.Toho tématu se chytli naši tvůrci, do příběhu přidali další krávy, větší kravské útrapy a obzvlášť zarputilého zlosyna s puškou. Děj občas dost skřípe a celá ta story je poněkud přitažená za vlasy, nicméně záběry na v ročních dobách se měnící českou krajinu jsou kouzelné, takže za ně a kvůli Yvonne, autorce původního námětu, přidávám hvězdu navíc.