Sabrewulf

Paráda. Pro mě jednoznačně lepší než první série. Mám k tomu tři důvody: 1) Zatímco jednička se rozjížděla pomalu (ano, v rámci nové série musí být pomalý rozjezd, jenže tam i tematicky to byla vata navíc), dvojka se s tím nepáře a rovnou od prvího dílu do toho naskakuje naplno. 2) Scénář je pestřejší, čím víc jsem se blížil ke konci, tím víc jsem si uvědomoval, jak byla jednička oproti tomuhle přímočará. Spousta věcí je zde nejednoznačných, nečernobílých včetně charakterů. Líbilo se mi, jak se kladným postavám všechno hroutí pod rukama, jak se vlivem událostí nechtěně zaplétají do větších průserů, ale ze všeho nejvíc bylo fajnové to neustálé oscilování mezi tím, jak na jednu stranu se snaží klaďasové držet zákonů, pravidel, odmítání zabíjení a na druhou si všichni tak nějak v duchu přejí, aby Frank toho Billyho prostě zabil a oni měli konečně pokoj. Poslední díl druhou sérii scénáristicky neskutečně vystřelil nahoru. 3) A to nejdůležitější na konec - druhá série je mnohem víc Punisherovštější. Rozuměj, zaprvé už většina akce není v nepoměru, kdy Frank zaujímal spíše defensivní pozice, ale často jde i cíleně likvidovat/útočit a za druhé: Záporáci, kteří se pletou Frankovi do cesty, už jsou kriminálníci všeho druhu a mají mnohem blíž k mafiánům, než příliš militantní záporáci z jedničky. Negativa se samozřejmě najdou, např. Barnes občas přehrával a Lima pro změnu nehrála skoro vůbec. V některých epizodách jsou příliš rušivé "adobe after effects" stříkance krve či odfláklejší záblesky ze střelných zbraní. Pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty :-) Líbila se mi jedna scéna (epizoda 11), která v asi 10ti sekundách dokázala úplně geniálně zmapovat celou Frankovu povahu. Bernthal je celkově neskutečný a nevím, jestli kdy najdou lepšího představitele pro tuto roli. Chtělo by se povzdechnout, jaká je škoda, že není víc sérií. Na druhou stranu všichni víme, jak většinou dopadají seriály se stále přibývajícími sériemi, kdy už se vaří z vody, koketuje se stereotypem nebo bourají původní charakterové rysy postav. Kochejme se tedy fajnovým serošem, který skončil v nejlepším a ne jako spráskaný pes, můžeme na něj alespoň vzpomínat jen v dobrém. Díky Bohu za něj.

Já nevím, ale jak může někdo, proboha, v roce 2018 přijít s takovou příšernou animací robota? Vždyť už ve hře Resident evil 2 před 20ti lety použili v cutscénách motion capture!!! No k filmu: Ta animace robota byla hrozná. Ale teď vážně. Celé je to moc zkratkovité, očekával bych, že klonování bude složitější a dlouhodobější proces, všechno kolem toho víc zabezpečené a hlídané. A taky jsem předpokládal, že se třeba ta naklonovaná rodina začne časem povahově měnit k horšímu či něco podobného a ne že to bude pokračovat takovým nezajímavým způsobem. Přímo ukázkový příklad filmu, jenž má pro dotyčné (Keanu Reeves) funkci jen pro zaplacení hypoték. P.S: Takovou nepovedenou animaci robota bych se styděl vypustit do světa.

Ty brďo, vždyť ona je to vlastně docela hezká pohádka. Já to kdysi dávno viděl jen tak na půl oka, tak jsem tomu nevěnoval úplnou pozornost a taky jsem se nejspíš podvědomě - a za to se stydím - svezl na nenávistné vlně většiny diváků. Po letech jsem na to, nevím proč, dostal chuť a tentokrát vnímal už pozorněji. Jasně, spoustu věcí tam jde vyčítat, hlavně celkově poměry sil a proč tenhle v tuhle chvíli neudělá tamto a tak, ale to už je dneska např. v Marvelovkách vlastně standard. Strašně mi tam imponovala ta Indicko-shaolinsko-kung-fu-elemento kombinace. Vizuál nádherný, triky fajn, akce bez digitálního bordelu!! Moc příjemně se na to kouká a u Howardovy hudby jsem měl občas husinu. Vlastně ani nechápu to nízké hodnocení (45% je neskutečně přehnaný brutál) v kontextu současných popcornovek, které si hrají na kdoví co, přitom tohle je jen nevinná naivňoučká pohádka pro děcka. A najednou si uvědomuju, jak je mi od Šalamana taková milá blbůstka příjemnější mnohem víc, než jeho smrtelně vážné klasiky, které stojí (a padají) na tom, že se z komára dělá 10 velbloudů. Škoda, že k pokračování, ke kterému konec směřuje, už nedošlo.

Pojďme zkusit rozebrat, o co těm klukům japonským tam venku vlastně jde. Tak buď udělám herní celovečerák, který uzpůsobím i pro diváky neznalé her, nebo prostě udělám hardcore filmík pro fanoušky, který nebudu distribuovat do éteru a nechám to jen jako bonus ke stopadesátému hernímu dílu, ne? A oni takhle do kin/televize pustí něco, co na neznalého diváka úplně sere, ale to takovým způsobem, až zůstává rozum stát. Od začátku na mě chrlili jednu cosplay postavu za druhou, k tomu jejich povahy a kouzla ala "no však to přece znáte z her", pak tohle království, tamto království, támhle ty záporáky, tyhle příšery, no však to přece znáte, že jo, až jsem si připadal jako ten Pandrhola, kterého na sílu krmí mlátem, že z toho koulí očima. S každou další přeplácanou cosplay postavou typu chlap s kaubojským kloboukem neladící ani do sci-fi, ani do fantasy, jsem byl víc v háji ohledně kdo, co, proč, jak a tím pádem mi veškeré dění bylo neskutečně u řiti. Víc vytrhnout z kontextu to fakt nemohli. Krom toho mi vždycky na téhle frančíze (stejně jako u Star Wars) strašně vadil ten žánrový kočkopes, kdy se tam mezi sebou hádá sci-fi a fantasy, proto jsem hry nikdy nehrál. A v kontextu toho, jak moc je to zahlcené mírou sci-fi/ fantasy a že jde o animák, se to bere vážně a dospěle takovým tím nesympatickým způsobem.

Moc milá pohádka, která vyniká naprosto originálním vizuálem Josefa Lady, ty kostýmy a kulisy jsou strašně příjemné na pohled. Shia LaBeouf... ehm... Josef Vinklář hraje skvěle a ostatní herci nezůstávají pozadu. Je zvláštní, že i když tady někteří přehrávají a pitvoří se, nevadí mi to tak, jako u nových pohádek. Čím to? Že by tu ta pohádková aura byla tak silná, že by se ty neduhy v ní rozbředly? Líbí se mi ty levely čertů - tedy, že ti úplně dole jsou jen póvl, se kterýma zamete i Káča a z těch výš posazených (Dr.Strange... ehm... Vladimír Ráž) už má strach. Některé scény jako např. Lucius vysvětlující prodej ženicha za duši, kdy je celý průběh posloupně prostříhán mezi Káčou a princeznou, či švenkování kamery kolem čerta, předvádějícího pekelné křeslo, jsou naprosto nadčasové. A ty ženské ve starých pohádkách byly fakt krásné. Dneska castingem šasto prochází nemastné neslané tuctovky, zatímco taková princezna či Káča by přirážely, až by to o sebe pleskalo.

Neskutečný hardcore bizár. Jedničku jsem nikdy neviděl, ale tohle mě lákalo z důvodu, že ty porevoluční brakové pokračování osmdesátkových filmů bývají zábavné tím, jak jsou špatné (Discopříběh 2, Kamarád do deště 2...). Tohle ale překonalo má očekávání. Vůbec jsem nepobral, o čem to bylo, protože film je poskládán ze skečů a scének, vůbec na sebe nenavazujících a nedržících pohromadě, doplněno o příšerné herectví (zejména Skamene), díky kterému mi scény připomínaly spíš scénky z televizních estrád, než jako součást filmu. Nejlepší jsou ale zoufalé obrazové efekty, nad jejichž laciností jsem nejedenkrát vybuchl smíchy, například takové často používané "rybí oko" je majstrštyk. Celou tuhle šílenost podtrhuje soundtrack, který chce být strašně západní, ale ve výsledku z toho dělá ještě bizarnější podívanou. Povinnost pro všechny masochisty.

Úplný opak skvělé jedničky. Když vynechám, že finty vůbec nemají nápad nebo logiku a jsou příliš přímočaré, tak díky porevolučnímu syndromu českých filmů jde o naprostý cringe fest. Porevolučním syndromem samozřejmě myslím to svobodné utržení ze řetězu, kdy chtějí tvůrci do filmu nacpat úplně všechno, co dřív nemohli, což působí hrozně uměle a nepřirozeně (v tomhle drží prvenství Nahota na prodej). Absolutním vrcholem trapnosti jsou pak Vašutovy výstupy u baru s příšerně českou angličtinou, či Tofiho rádobyvtipné hlášky. Jinak, nechápu, jak se mohl Tkadlec nachytat na Vašutova Američana - tak perfektní češtinou by žádný Amík mluvit nemohl. Jedna hvězda za ty hlášky, které jsou ve výsledku svou trapností vlastně strašně zábavné a některé z nich i s kamarády používáme. P.S: Když dá Vaculík Krainové kopačky, tak si ho Tofi dobírá:"To bylo řečí, prý - já bych se o tebe rval jak eskymáckej pes". Jenže tuhle trapnost řekl Vaculík Krainové ve chvíli, kdy byli spolu sami.

Dannyho parťáci po česku? No to zrovna ne, nicméně pořád jde o hodně slušnou komedii s pohodovým a relativně nápaditým scénářem. Když porovnám české komedie z dneška, které nemají žádný děj ani vtip, opravdu jde o výrazný nadprůměr a zcela jistě o jeden z nejlepších Soukupových kousků. Snažím se na tom najít nějakou "špínu", ale vůbec mi to nejde. Sympatická záležitost.

Já nevím, ale proč se u komiksovek tak tlačí na pilu s tím realismem? U Nolanových Batmanů mi to reálnější podání bez nadpřirozena docela vadilo, ale oproti tomuhle jsou Nolanovky Marvel. Žádný extrém není dobrý, tohle už je prostě moc. Kdyby tam aspoň bylo víc akce, ale když do tříhodinového(!) filmu o této postavě vrazíte dohromady něco kolem 15 minut akce - slovy patnáct - tak je něco SAKRA ŠPATNĚ! Jistě někdo zmíní Jokera s Phoenixem jakožto reálnou komiksovku, ale toho mezi komiksovky vážně nepočítám, to beru jako drama, do kterého si jen vypůjčili známou postavu. Ve výsledku jde jednoznačně o nejnudnějšího Batmana vůbec. V kontextu vší té vážnosti některé věci vyznívají nechtěně směšně, třeba Hádankářovy občasné záchvaty fanatismu, které už jsou na bázi parodie, či "maska" Catwoman, jež vypadá jako nějaký kulich ukradený prvnímu bezďákovi. Mimochodem, jaký má pro Catwoman ten kulich smysl? Vždyť pusu zakrytou nemá a ty její rty jsou výrazně plné + má pihu na bradě, takže člověk by musel být úplný degen, aby ji pak bez masky nepoznal. Filmařsky je film v pohodě, s Pattisonem jako Batmanem problém vůbec nemám, ale je to absolutní zbytečnost. Hrozně moc dlouhá a hrozně moc nudná zbytečnost.

Přehypovaná sračka. Nejsem nějaký expert a znalec přes Addamsovu rodinu, abych znal úplně všechno, co kolem nich kdy vzniklo, tak budu porovnávat "pouze" s černobílým seriálem a dvěma Sonnenfeldovými celovečeráky. Můj tehdejší dojem z této mile pošahané rodinky byl následující: Gomez = hlava rodiny, spolu s Morticiou pečující o svoje děti, Pugsley s Wednesday = rošťáci navzájem(!) se škádlící a celkově rodina, která si je v podstatě rovna a DRŽÍ PŘI SOBĚ. Co máme tady? Pizda Wednesday vyčnívající úplně nad všemi, neskrývaně opovrhující všemi a vším (včetně své matky), Gomez uťápnutý přizdisráč, Pugsley ultimátní přizdisráč. Vlastně se dá říct, že hierarchie rodiny stojí na ženských a padá na uťápnutých chlapech. To k celku. Co se týče té krávy samotné: Vysvětlí mi, prosím, někdo, jak mám získat sympatie k píči, co je na všechny cíleně protivná, aniž by jí ostatní cokoliv zlého udělali? K tomu připočtu, že tahle postava je prostě špatně napsaná a zahraná - rozuměj, někdo chtěl tu postavu podat jakože bezemoční, ale ve výsledku působí jako ROBOT. Jak degensky čumí do prázdna se stále stejným výrazem a věty odříkává jedním tónem heslovitě... NE, takhle jízlivost, sarkasmus a odproštění od emocí fakt nedocílíte. A aby mi tvůrci naložili ještě víc, tak Wednesday hraje ta hnusná držka z Vřískotu 5. Nezachrání to ani Zeta-Jones s natlačenýma kozama do výstřihu. I kdyby se vztahy v dalších dílech/sériích vylepšily, já už u toho stejně nebudu, prokousávat se dál touhle přehypovanou protivností fakt nehodlám. P.S: Odkdy je Pugsley Ind nebo Mexikán, či co?