LaCasita

Děj filmu pojednává o útěku Napoleona z ostrova Elba a o přípravě na bitvu u Waterloo v  roce 1815. Jde o 20. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella.

Děj filmu pojednává o kapitulaci Napoleona a porážce Francouzů v  roce 1814. Jde o 19. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella.

Děj filmu navazuje na invazi ve Francii v době napoleonských válek v  roce 1813. Jde o 18. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella.

Děj filmu pojednává o invazi do Francie v době napoleonských válek v  roce 1813. Jde o 17. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella.

Děj filmu se odehrává v roce 1812. Jde o 14. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele historických románů Bernarda Cornwella.

Děj filmu se odehrává v roce 1810. Jde o 9. knihu v sérii „Richard Sharpe“ od britského spisovatele Bernarda Cornwella.

Natočeno podle 12. knihy Bernarda Cornwella ze série „Richard Sharpe“. Děj je situován do roku 1811, kdy se schyluje k jedné z nejkrutějších bitev poloostrovní války, k bitvě ve Fuentes de Oñoro.

Natočeno podle 15. knihy Bernarda Cornwella ze série „Richard Sharpe“. Děj je situován do Portugalska roku 1813.

Natočeno podle 13. knihy v sérii Bernarda Cornwella „Richard Sharpe“. Děj je situován do roku 1812.

Natočeno podle 6. knihy Bernarda Cornwella ze série „Richard Sharpe“. Děj je situován do Španělska roku 1809.

Předlohou pro film je osmý díl ságy Bernarda Cornwella „Richard Sharpe“. Jde o 21dílný seriál příhod vojáka britské armády Richarda Sharpa, prostřednictvím jehož dobrodružných osudů nahlédneme do historie pohnutého období let 1799 až 1820. Je to doba vojenských tažení, dlouhých obléhání a slavných bitev; doba napoleonských válek, ale také bojů britských koloniálních vojsk o ovládnutí Indie.

V rámci vzpomínkového „Pernštejnského roku“ byl městským úřadem v Pardubicích v roce 2012 naplánován antropologický průzkum Vojtěchových kosterních pozůstatků, který by mohl odhalit příčinu jeho nenadálé smrti – ovšem z nedostatku financí k tomuto nedošlo.

Tato epizoda je převážně natáčena v kostele sv. Bartoloměje. Ten stojí na náměstí Republiky v Pardubicích. Zde se nachází pernštejnská rodová hrobka. Jeho žena, Johanka z Vartmberka, vyslovila při jeho uložení další kletbu: Kdo otevře nebo jen poškodí Vojtěchův hrob, smrt ho rychle dostihne. [Zdroj: iDnes.cz]

Restaurace, kde Armín (Lukáš Vaculík) jedl, je Penzion Rejvíz v Rejvízu, Zlaté Hory. V tomto penzionu se nachází salón s dřevěnými židlemi, kde opěradlo tvoří vyřezávané portréty místních obyvatel. Asi půl kilometru od obce se nachází naše největší rašeliniětě – Velké a Malé mechové jezírko.

Kostel, ve kterém se filmovalo, se nachází v Heřmanovicích. Jde o kostel sv. Ondřeje.

Na zámku Velké Losiny proběhla v roce 2019, v rámci oslavy 50. výročí od vzniku filmu, výstava kostýmů, rekvizit a fotografií z tohoto filmu.

Tajemné místo, zvané U čarodějnice, kde později v ruinách Armín (Lukáš Vaculík) najde ztracené dítě, bylo točeno ve zřícenině kaple sv. Anny v Horrním údolí. Jde o poslední částečně zachovalou kapli z původního komplexu čtyř poutních kaplí a dalších budov na poutnické cestě z Horního údolí k slavnému poutnímu místu Panny Marie Pomocné nad Zlatými Horami.

Ve filmu jsou zmiňovány čarodějnické procesy spjaté se zámkem Velké Losiny, kde je také část filmu točena. Zámek tehdy vlatnili Žerotínové. Po smrti Přemka III. ze Žerotína v roce 1678 povolala poručnice jeho synů, hraběnka Galle, do Losin inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu. Tím začaly smutně proslulé čarodějnické procesy, které si na losinském panství vyžádaly 56 obětí. Zastaveny byly až Janem Jáchymem ze Žerotína poté, co v roce 1689 dosáhl plnoletosti.

Zastřelený upír spadl z mostu do řeky, jednalo se o barokní most v Náměši nad Oslavou. Na tomto mostě jsou jen sochy světců, socha démona na něm není.

Natáčeno na státním hradě Veveří. Reliéf, který Katka (Zuzana Norisová) kreslí, se nachází na románském kostele Nanebevzetí Panny Marie, který stojí asi 400m od hradu Veveří.