Vilem_Dojiva

Vilem_Dojiva

Vilém Dojiva

okres Brno

8 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 16.4.2021  23:46
    Yesterday (2019)
    *

    Na film "o Beatles" tam je...překvapivě málo Beatles. Vlastně jen ta stokrát omílaná klasika z hudebky na základce. Ale koho zajímá Eleanor Rigby? Koho zajímá Hey Jude? Koho zajímá In My Life? While My Guitar Gently Weeps je ve filmu na cca dvě vteřiny. Moc nepomáhá ani rozpadající se milostná linka srovnatelná s BÁBOVKAMI, směšně nereálná, klišovitá, na hlavu postavená a ještě k tomu končící naprostým WTF momentem, který hraničí s emočním vydíráním. Vyloženě otravný Ed Sheeran a komicky zlá manažerka zbytečně, tak nějak "navíc" komplikují docela jednoduchý, pěkný nápad. Takovýto blunder ve zpracování atraktivního tématu jsem skutečně snad nikdy neviděl.

    • 12.3.2021  01:16

    Absurdně přepálený příklad něčeho, co je v podstatě převrácený magický realismus. Do poměrně střízlivě fungujícího světa opic, který má smysluplné vztahy mezi postavami, které zase mají pochopitelné motivace, atd., vstupují lidé, redukovaní na nejklišovitější hollywoodské stereotypy. Střet těchto dvou skupin často působí, jakoby ani nepatřily do stejného světa. Na jednu stranu tu máme emočně náročný vztah Cézara, jeho syna a Koby a na stranu druhou tu máme lidské vojáky jak z filmů Michaela Baye, komiksově primitivní (a často komiksově zlé) karikatury skutečných postav. To jen posiluje obsazení, které je kromě dvojice Serkis/Oldman tvořeno takřka bez výjimky buď neznámými herci, nebo aktéry minimálně rozporuplných snímků (Jason Clarke). Výsledkem je místy naprosto absurdní campová záležitost (za zmínku stojí scéna s opicí se dvěma kulomety jak jede na koni), která pravděpodobně něco říká o povaze lidí, ale mnohem víc toho říká o množství drog nepochybně spojených s tvorbou scénáře.

    • 11.3.2021  00:15

    Neustále se měnící nenaplňované žánrové vzorce, mělký fikční svět, ve kterém neplyne čas mimo plátno a nerealistické make-believe náhody. To všechno táhne dolů tematicky neskutečně zajímavý film, který je zachráněn snad pouze tím tématem a vývojem hlavní postavy, před katastrofou. Místo ní je to akorát nezvládnutý námět.

    • 7.3.2021  16:36
    Kořist (2019)
    ***

    Zábavná hra s okamžitým zamítáním různých řešení ústředního problému (zloději jsou okamžitě sežráni, Wayne nemá proti aligátorům šanci) a překvapivé několikeré odsunutí konce. Nekonzistentní hrozba aligátorů a pokousání hlavních postav bez následků ale prakticky zabíjí jakoukoli šanci na atmosféru napětí. Momenty, kdy je do popředí stavěn osobní konflikt, jsou vyloženě nudné (Haley a jejího otce se prakticky netýká, jde v něm o neviděnou matku). Námět dobrý, zpracování viditelně osekané.

    • 3.11.2020  02:46

    Musím přiznat, byl jsem naprosto unešen. Pokud mě na filmech něco dokáže totálně nadchnout, je to taková ta imerze, která divákovi naznačí, že fikční svět existuje i nad rámec vyprávění (jako například u INTERSTELLAR, TENET, SOURCE CODE, IN TIME a dalších). I tady je vlastně ta ústřední příběhová linka (titulní Cabiria) tak trochu odsouvána do pozadí a divákovi je nabídnuto mnoho dalších drobností, které ten fikční svět krásně vykreslují a dodávají mu plastičnost - zde například nedokončená dějová linie s Archimedem (ačkoliv všichni samozřejmě víme, jak to s ním a Syrakusami dopadne). Zkrátka a dobře, filmy jako CABIRIA dokáží naprosto přesně zasáhnout mé slabé místo pro rozsáhlé fikční světy a proto nemohu hodnotit jinak než 5/5.

    • 25.1.2020  04:43
    Victoria (2015)
    **

    Představte si, že vám kamarádka vypráví v hospodě nějakou historku o tom, co se jí minulý týden stalo. Trvá jí to na váš vkus ale hrozně dlouho. Než se dostane k náznaku něčeho, o čem by ta historka mohla být, uplyne hodina a vy sedíte u stolu a pivu padá pěna. Ona kamarádka při vyprávění totiž popisuje každou nepodstatnou maličkost, každý mezikrok, který se stal, i když vám to přijde jako samozřejmost. Ještě horší je, že se vás ta historka vůbec netýká - je to něco o jejích náhodných kamarádech, které jste v životě nepotkali a asi je ani nepotkáte, a kamarádka vám ani jednou neřekne, proč by vás měli zajímat, nebo co to vůbec je za lidi. Časem se v historce začnou dít čím dál tím neuvěřitelnější věci, takže kamarádce pomalu přestáváte věřit, a začnete ji podezírat, že si vymýšlí. Každých pět minut koukáte na hodinky a chce se vám zemřít. Přesně taková je VICTORIA. Oproti napínavému komornímu psychodramatu, kterým je její bratranec, Hitchcockův PROVAZ, je VICTORIA pro metodu jednoho záběru naprosto nevhodná. PROVAZ fungoval, protože pracoval s velice jednoduchým dějem - v bedně je mrtvola a James Stewart bednu nesmí otevřít. Všeho všudy osmdesát minut a dlouhý záběr stopáž subjektivně ještě trochu natáhne. VICTORIA si ovšem předsevzala složitější premisu - mladá číšnice potká na ulici náhodnou partu kluků, kteří ji tak trochu proti její vůli zavlečou do bankovní loupeže. Tento příběh by v normálním filmu mohl relativně dobře fungovat, ale protože se filmaři zbavili střihu, sledujeme její seznamování s mládenci (a všechno ostatní) "in real time". To by pořád nemusel být problém, filmy kde postavy mluví zdánlivě o ničem mnohdy jsou docela zajímavé (brožura v mém DVD zmiňuje Richarda Linklatera, ale já bych spíš připomněl Rohmerovu PILOTOVU ŽENU). Tady ovšem skupinka pobudů nemá moc co nabídnout, všichni působí jako prodavači suvenýrů, kteří se nutně hlavní postavě snaží zalíbit; tam, kde Rohmerovy postavy nabízí postřehy o mezilidských vztazích, skupina mladých berlíňanů se omezí na opilecké výstřelky a bezvýznamné promluvy. O postavách se nikdy moc nic nedozvíme, takže místo toho, aby nám postavy během první hodiny filmu přirostly k srdci (a pak nám jich bylo líto v druhé polovině až začnou umírat), je to fakt strašná nuda. Kdybych chtěl koukat na čtyři opilce, jak se snaží sbalit nějakou holku, zajdu do Temba. Jakmile se objeví děj, je to svým způsobem ještě horší. Victoria nejdřív bez okolků lidem, které zná přesně hodinu, odkýve, že je odveze někam, kde "something illegal will happen" a pak bez řečí postupně odkýve i gangstery s brokovnicemi, osahávání v podzemních garážích, rozdávání pistolí a kukel a kokain. To všechno během asi deseti minut a ani jednou se třeba nezeptá svých německých kamarádů, o čem si to vlastně povídají. Nakonec mě překvapilo, že ten scénář nenapsal, nevím, třeba můj bratr, který zrovna nastoupil na druhý stupeň ZŠ. A je to jen horší. Logická vysvětlení různých akcí ustupují, aby se do stopáže vešly nezajímavé jízdy výtahem a upocené běhání po chodbách. tl;dr: Jeden záběr je toho filmu vlastně prokletí - místo toho, aby nám filmaři ukázali kvalitní příběh o zpackané bankovní loupeži, ustupuje logika věci intermezzům a fabule je redukována do směšných klišé. Absence střihu je nevyužitá, spíš všemu škodí a někdo si jí třeba ani nemusí všimnout. Touha se předvést se krutě vymstila.

    • 6.1.2020  14:40

    Strhující herecký výkon, neuvěřitelná práce s kamerou, parádní soundtrack; skutečně tohle je jeden z těch snímků, které zestárly do krásy a přiznám se, občas u něj slza ukápne.

    • 31.12.2019  21:56
    Cats (2019)
    odpad!

    Šel jsem do kina na tento film, ve kterém hráli herci. Přišel jsem do sálu, sedl jsem si a film byl promítán na plátno. Nakonec skončil a odešel jsem domů. Naprosto nejsem schopen slovy popsat, co se stalo mezi začátkem a koncem filmu.

    • 29.12.2019  06:28
    Šinseiki Evangelion (TV seriál) (1995)
    **

    Zprvu atraktivní schémata jako nekomunikativnost s divákem jsou velice rychle zabita repetitivní strukturou epizod první poloviny seriálu a hloupě polopaticky podanou "psychologií" postav, která se sestává prakticky z jediné myšlenky na postavu, opakované ad nauseam. Svět je zajímavý, ale příběh se mu nevěnuje, zaměřuje se pouze na špatně aplikované psychologické koncepty a celý seriál má všeho všudy jediný dějový zvrat, který ještě k tomu není v syžetu, ale pouze ve fabuli. Naprosto očividné dějové díry jsou už jen poslední hřebík do rakve a celý seriál redukují na nesoudržný bordel. Tl;dr: devět hodin prázdných keců o tom, jak se hlavní postava cítí (pořád stejně), padesát minut znělek (ovšem výborných) a cca hodina solidního, zajímavého fikčního světa.

    • 26.12.2019  04:11
    Akira (1988)
    *****

    Vizuálně velmi nápadité a dost povedené. Úžasné kompozice, místy výborná hra s perspektivou a matení diváka v tom, kde je dole a nahoře; zajímavá práce s plány scény, která úplně jednoduše vytváří efekt hlubokého prostoru. Dějová linka je OK, možná poněkud nesoudržná, ale i přes šílenou uspěchanost pořád lze vyčíst motivace postav a zorientovat se, kdo je kdo. Podle všeho je "přehuštěnost" způsobena adaptací hodně dlouhé předlohy do krátké stopáže, což mohlo rozhodně dopadnout mnohem hůř. Vůbec by mi nevadilo, kdyby to mělo třeba o hodinu víc - fikční svět a subsvět party kamarádů jsou dost zajímavé na to, aby podpořily mnohem rozsáhlejší expozici, která by navíc film jako takový zpřehlednila a možná mu i dodala větší hloubku.

    • 23.10.2019  17:28

    Miluju brambory

    • 12.10.2019  09:38
    Slunovrat (2019)
    **

    Co si budem, tohle je, co se kamery, střihu a speciálních efektů týče, naprosto nádherný film. Scénář je bohužel hloupě napsaný a vlastně se to ničím neliší od masově natáčených teenagerských vyvražďovaček. Děj je předvídatelný, práce s nějakým tajemstvím a následným odhalením/dějovým zvratem limitně se blížící nule. Jakkoliv vizuálně nápadité, je to to stejné představení pořád dokola, akorát v jiných kulisách.

    • 1.8.2019  02:11
    Temnota (1982)
    *****

    Ve skutečnosti je to poslední díl X-Files, ve kterém dojde ke crossoveru s Antonioniho Zvětšeninou

    • 31.7.2019  19:59
    Only You (2018)
    ****

    Na plátně sledujeme děj, který na první pohled působí jako čistý romantický příběh, avšak nosnějším (a zajímavějším) vývojovým schématem je proměna hodnot hlavní hrdinky. Tomu se podřizují prakticky všechny ostatní složky filmu. Velikost záběrů (prakticky samé detaily a polodetaily), práce s prostorem (protizáběry vidíme jen občas), práce s časem, práce s věděním diváka - to všechno pracuje takovým způsobem, který velmi silně protěžuje mikrosvět hlavní hrdinky. Dochází to do až takové krajnosti, že nejen na úrovni celkové osnovy filmu, ale někdy i na úrovni jednotlivých scén je divákovi zatajeno, kolik uplynulo mezi střihy času a co se vlastně stalo - některé věci, které se na plátně dějí, ani nevidíme, jen sledujeme reakci postav, a potom zejména Eleny (např. všechny těhotenské testy mimo prvního); je nám do velké míry zatajena minulost a velká část charakteru postav - prozkoumáváme je až optikou jiných postav, které se na ně zeptají (např. Elenin potrat). Toto všechno propůjčuje filmu značnou intenzitu působení a dovoluje diváckou imerzi na vysoké úrovni. Dialogy jsou ovšem napsány poněkud nešikovně a práce s filmovou hudbou není vždy ideální. 80% tak akorát.

    • 30.7.2019  14:46
    Srdce světa (2018)
    *****

    Ačkoliv se jedná o film (relativně) dlouhý a pomalý, ve kterém se nic zásadního nestane, chytrým střídáním několika málo příběhových linek a promyšlenými charaktery postav dosáhli tvůrci neuvěřitelné intenzity působení.

    • 17.7.2019  15:09

    Při opětovném zhlédnutí po (relativně) delší době jsem uvažoval, zda hodnocení nezvednout na plný počet. Nakonec jsem ho ale nechal tam, kde je, ač mohu říct že Covenant je jeden z mých oblíbených filmů. Ano, je to snímek vizuálně krásný, parádně odsýpající, s fabulí plnou zvratů a (alespoň na poprvé) překvapivých odhalení. Můžeme v něm vidět Michaela Fassbendera v jedné z jeho, troufám si říci, nejlepších rolí - scéna s flétnou mě ohromí kdykoli film uvidím; Scottovi se také podařilo rozšířit lore univerza ve velmi dobrém směru, který navíc vysvětluje některé nesrovnalosti z Promethea. V čem film ovšem pokulhává jsou postavy. Ne že by se chovaly bůhvíjak nelogicky, nebo byly přehnaně patetické či zbytečně stylizované (viz Prometheus a Vetřelci), ale je jich zkrátka příliš mnoho. Kouzlo původního filmu z roku 1979 spočívalo částečně v tom, že i při prvním sledování měl divák z první poloviny filmu dobrý přehled o postavách, jejich vlastnostech a naznačených vztazích mezi nimi; na základě těchto vědomostí si potom mohl v druhé polovině filmu snadno odůvodnit jejich chování ve vzniklé krizové situaci a bylo mu jich líto, nebo naopak nebylo, když postupně umíraly. Toto v Covenantu ale nemůže fungovat, protože je zde postav prostě příliš mnoho. Ne všechny jsou důležité - některé se prostě objeví, jen aby hned zemřely a mnoho "dvojic" postav se mohlo sloučit do jedné (například Farris a Karine). To vše je ještě zkomplikováno matoucími partnerskými svazky mezi členy posádky a divák se začne ve všech těch jménech ztrácet, natož aby vyčetl nějaké jejich vlastnosti. Trochu nelogicky také umírají postavy, kterým se zrovna kamera posledních pár chvil věnovala - takže ke konci filmu vidíme ve sprše Rickse a Upworth jako jedny z mála přeživších a můžeme si říct "kdo to je?", protože se na plátně skutečně objevili jen řídce. Posledním hřebíkem do rakve je pak plně CGI xenomorf, který, ač nevypadá tak špatně jak například ve třetím a čtvrtém filmu, je pořád identifikovatelný jako počítačový výtvor. Takže skutečně velmi čistých 80%

    • 8.7.2019  01:56
    Vetřelci (1986)
    ***

    Ač se při hodnocení chci vyhnout nějakému srovnávání s prvním filmem, občas to prostě není možné. Asi do poloviny, ač se nic zásadního na plátně neděje, odsýpá film vskutku výborně. Paranoidní atmosféra nočních můr v klidném prostředí stanice perfektně navazuje na úzkostlivě působící první díl a vysloveně se nabízí ozvláštění jeho schématu. Jakmile se děj ale přesune na LV-426, nahrazuje napětí hloupě předvedená akce a na scénu přichází vyloženě otravná dětská postava - patrně povinný prvek každého osmdesátkového filmu. Kauzální hybatele scénáře jsou přinejmenším silně nepravděpodobné a korunu nasazují trapné hlášky mariňáků. Sice nemůžu snímku upřít jeho zásadní vliv na sci-fi žánr (a zejména mnou tak milovanou 𝘋𝘦𝘢𝘥 𝘚𝘱𝘢𝘤𝘦 sérii), ale při jeho sledování mám občas pocit, že jde o Cameronův špatný vtip. 60%

    • 17.4.2019  21:46

    Zatím druhá nejpřesnější reprezentace psychedelik v moderní kinematografii (po Slunovratu). Škoda jen, že od této epizody jde kvalita s každým dalším dílem dolů.