Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (19)

plakát

Aligátor (1980) 

Výborná práce. Vzala jsem na to děcka a ještě půl roku po shlédnutí filmu byly původně rozcapené a odrzlé dětičky hodné až zakřiknuté a měly v pořádku domácí úkoly. Sice se bály chodit do sklepa, ale za to mě přestaly otravovat s tím, že si koupí agamu nebo varana. Žádný jiný film, na který jsem je vzala, neměl tak fantastický efekt. Z toho vyvozuji, že požadavky na žánr "horor" byly naplněny na 100 procent. A co koneckonců od filmu chtít víc? Nechápu lidi, kteří dají five stars Stalkerovi, protože je to tak složitý, že jim to hlava nebere, tak aby nebyli za blbce raději udělí nejvyšší hodnocení, ale budou se hojit na profesionálně dokonale odvedeném hororu. Pětku nedám jen proto, že upřednostňuji psycho horory. Ale tohle si např. s Čelistmi v ničem nezadá.

plakát

Matrix (1999) 

Jen posouvám, je to na první místo.

plakát

Cela (2000) 

Vůbec ne špatný, vizuálně a až asiatsky kreativně velice uspokojující filmík, kde jediné, co mi vadilo (a bohužel hodně), byl výběr herců. Běžně to neřeším, pokud mě kus zaujme, toto je výjimka, protože tak strnulé a tupé herectví u hlavních protagonistů srazilo celkový dojem z jinak skvělé pojednávky na nižší level než byla Žena za pultem, kde tomu bylo přesně naopak. Nu což, stane se. A být tam kapku více originality (kterou si scénář, výtvarná stránka a kamera zasloužily) v herecké oblasti, tak tomu klidně tu hvězdnou pětku dám.

plakát

Široce otevřené oči (2009) 

Úžasné téma a skvěle zpracované. Na jednu stranu je košer, že judaismus přiznává poznání (vyvolení) jen mužům, na druhou stranu pak judaismus neumí vyřešit problém, že se ti vyvolení (logicky) zamilují jen do vyvolených. A teď se prosím (kupodivu) tento monoteistický prblm č. 1 vleče jak křesťanstvím, tak i islámem. A když nevíme, co s tím, tak někoho zabijeme, abychom nad tím nemuseli moc přemýšlet :). Jediné, co mi na filmu trochu vadilo, byla určitá schematičnost a menší výtvarná kreativita, kterou by si film rozhodně zasloužil. Bylo to takové...sterilní :).

plakát

Atentát (1964) 

Sice asi nejlepší film o heydrichiádě, ale těch much je pořád dost. Sequens je schopný profík, o tom žádná. Že tam patlá historická fakta do umělecké nadsázky bych taky asi neřešila, nebýt několika až komických momentů, které upomínají na "nej" kiksy typu legendární díl Mjr. Zemana Mimikry. Příklad: imaginární nadporučík Král (nechápu, kterou skutečnou postavu měl znázorňovat, Silver A nebyl vysazen současně s Anthropoidem, atd.), praví v jednom ze zásadních okamžiků (desant se právě dozvěděl o vyhlazení Lidic coby důsledku atentátu): "Provedli jsme jen rozkaz. Naše svědomí je čistý." Což je kouzelné, protože tímtéž se oháněli pochytaní nacisté v norimberském procesu a bylo jim to (jak známo) houby platné. Protože pochybuji, že by Sequens chtěl těmito až hloupými paradoxy přimět diváka k hlubšímu pochopení zákonitostí vesmíru a vnitřních monologů na téma terorismus vs "vražda na tyranu není zločinem"), musím dát 3. až uznávám, že atmosféru film rozhodně má.

plakát

Blueberry (2004) 

Mám ráda atypické westerny a tohle je jeden z nich. Potěcha pro oko, ne už tak pro duši, zvyklou na recyklování hollywoodských scénáristických stereotypů, tudíž si pod westernem představí primitivní schéma ve stylu "trochu dobré trávy, Vinnetou". Milovníci barvotiskových kýčů a předem odhadnutelného děje si tedy na své asi nepřijdou, zato huliči, experimentátoři s psychotropními labůžkami a nebo i ti, kteří mají sklony k drog-prostému fantazírováni nebudou zklamáni slušnou dávkou naturálních scének, které samy o sobě dokáží namíchat slušný obluzovák. O tomto filmu si nelze nic myslet, ani nesnese jakékoliv intelektuální rozbory. Buď na něm ujedete, nebo se unudíte.

plakát

Padlé ženy (2002) 

Chci víc takových filmů, které ukazují, kam až to může zajít, když má určitá skupina v rukou absolutní moc rozhodovat nad lidskými osudy. Moc, která nastavuje vlastní pravidla a vlastní diktaturu. V podstatě něco jako Saw 3D převedená do společenské roviny. Jediné, k čemu jsou občasné nadvlády těchto skupin možná dobré, je přirozená regulace lidské populace.

plakát

Stmívání (2008) 

Tohle je zase jednou vyloženě dámská záležitost, chlapi to nedají, věřím, že nenajdu u jediného lepší než za tři hodnocení. Ale jako dámská záležitost se to povedlo na jedničku. Kdo by odolal limonádovému příběhu mladé introvertky a etického vampýra, podtržené IMO hodně dobrým výběrem muziky (např. Muse, Black Rebel Motorcycle Club aj.). Já to prostě žeru od A do Z. A pět bodů tomu nedám jen proto, že jako Češka prostě nejsem zvyklá na ten přístup: Perte se o mě, já zatím spáchám sebevraždu, když na mě budete kašlat oba. Jinak jsem si to užívala dokonale.

plakát

Padesát odstínů šedi (2015) odpad!

Hybrid primitivního pornopříběhu a červené knihovny končí vysemeněním do emočních sfér narušených jedinců, kteří už to prostě neumějí dělat jinak, než že je jeden prostě zlej a ten druhej prostě hodnej (jako u policajtů). Od té doby, co víme, že existuje něco jako sado-maso (a že to víme už 280 let), nás asi nebude šokovat, že existuje něco jako sado-maso. Dokoukala jsem to do konce, abych se ujistila o tom, že to opravdu odpad je.

plakát

Lovec jelenů (1978) 

Nuda (asi 3/4 hodiny se plácáme na řecké svatbě)-šok (jsme vymeteni do vietnamského pekla)-příběh (o přátelství)-šok (zjištění, že válka kupodivu může mít dopad na psychiku) - sentiment (ještě, že máme s kým sdílet svá traumata). Výsledek tedy půl na půl a kdyby to šlo dám 2,5. Ale protože je to oblíbený film mého dobrého přítele, dávám 3.