Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Pohádka

Recenze (211)

plakát

Air Force One (1997) 

Nejsympatičtější prezident USA ve filmu! Je sice krapítek patetický, ale k tomu Harrison občas sklouzává i v jiných filmech a tam mu to všichni rádi baštíme. Tak proč ne i tady? ;-)

plakát

Akce Bororo (1972) 

"Stačí jediná kapka vody a bororo už ne život, bororo pak nic." - To je věta, kterou jsem si od dětství v sobě nesla skoro jako nějaké zaklínadlo. Jako základní formuli nějakého tajného učení. V duchu se mi u toho vybavovaly mlhavé záběry indiánů a pralesa... Dnes jsem tento film viděla po zhruba třiceti letech a překvapilo mě, jak moc se mi znovu líbil. Jistě, sedmdesátá léta z něj čouhají v každém záběru, ale co jiného by také z něj mělo koukat?! V porovnání se současnými filmy na podobné téma je samozřejmě po trikové stránce na nulové úrovni, ovšem některá současná "díla" nabízejí naopak zase jen ty triky. A - s prominutím - já se dívám na filmy kvůli ději. Zajímavému ději. Proto se mi příběh návštěvníků z jiné planety naroubovaný na mého oblíbeného spisovatele a cestovatele A. V. Friče líbí. A čistě technicky: pokud tu má dnes někdo potíž s tím, že "majetek svazuje", nechť si pustí laskavě Star Trek. On se tam ten majetek tak nějak prapodivně neřeší. Pročpak asi? ;-)

plakát

Alexander Veliký (2004) 

Jestliže Gladiátor vybudil mé nadšení ohledně nových historických velkofilmů, pak Troja je poněkud zchladila. Ovšem Alexandr, ten je na dlouho zase spolehlivě zmrazil. Nemohu si pomoci, ale na lepší charakteristiku se ani při nejlepší vůli nezmohu - Pořád se někam táhlo a konce to nemělo...

plakát

Andělé a démoni (2009) 

Knihy s podobným námětem od mých patnácti let představují většinu v tom, co jsem přečetla. Je to můj veleoblíbený žánr. Čímž vysvětluji, proč se neshoduji s místními bodovými celebritami a na rozdíl od nich nejsem zhnusena, nýbrž do morku kostí nadšená. Důvodů mám dost. Tím prvním je neskutečně milé překvapení ze závěru. Langdon k mé naprosté úlevě nevleze do vrtulníku, tudíž neskáče z pěti nebo kolika mil bez padáku. Rovněž samotný camerlengo neskáče pomocí nějaké vychytávky ála 007, ale s relativně standardním padákem. Zaplať Bůh, nabízí se poznamenat. Dalším velice potěšujícím momentem filmu je hudba. Vytvořit variaci na Šifru, jež se v některých místech s předlohou kryje až doslovně, se ukázalo jako geniální tah. Tam, kde ústřední motiv Šifry upoutá svou monumentálností, tam ústřední motiv Andělů zaujme naopak svou komorností. Dalším kladem (byť jde čistě o můj subjektivní vjem) je fakt,že Tom Hanks zhubl, takže nepůsobí tím oplácaným dojmem jako v Šifře. Záběry z Říma i Vatikánu jsou nádherné. Pro mne takový bedekr v kostce. Zajímavé mi přišlo i měnící se tempo filmu. Zatímco začátek je ve bystrém rytmu, s postupujícím dějem se na rychlosti ubírá, aby měl člověk šanci vstřebat a pochopit to, co viděl, a především, aby se mohl nadechnout před opět velice svižným závěrem a jeho vygradováním. Velmi pěkný film.

plakát

Arabela (1980) (seriál) 

Posuzujíc Arabelu svýma tehdejšíma dětskýma očima, je to na pět, protože jsem z ní - jako většina mých vrstevníků - byla celá štajf. Dnes, zmlsaná holyywoodskými velkopohádkami a s nějakým tím rokem navíc bych asi dala jen tři hvězdičky.

plakát

Armageddon (1998) 

Normálně bych dala čtyři hvězdy, ale ten dialog tatíka s dcerkou před Bruceovým sebeobětováním, ten mě zničil. Ten byl kýčovitej i na mě. Takže tři. Za trest.

plakát

Arrow (2012) (seriál) 

Ze seriálu jsem shlédla jen pilotní film. A bylot o jedno velké zklamání. Sice se to tváří jako cosi mezi Batmanem a Robinem Hoodem, ale bohužel z toho Robina Hooda tam je minimum a velká část děje se odehrává v úděsných debatách "ona ho má ráda a on jí nemá rád", případně naopak. Samotný pilot je natočený v připitomělém duchu "ukázat co možná nejméně, ale navnadit, že to bude bomba". No, jestli je seriál bomba nevím, ale velmi o tom pochybuju. Pilot rozhodně nebyl. Ve chvílích, kdy začínal být děj opravdu zajímavý, nastoupil šílený střihač s nůžkama a vyrobil cosi, co sice nebylo možné sledovat, ale úžasně to trhalo očima. Sečteno a podtrženo, udělal na mě pilot seriálu dojem pouze v jediném bodě: když Arrow posiloval a při každém přitáhnutí si popohodil hrazdu o štafl vejš. To jsem skutečně užasla. Ale to je trochu málo, že. :-/

plakát

Assassin’s Creed (2016) 

Film má pro mě stejnou úroveň jako hry. V praxi to znamená celkem hodně zajímavé a lákavé téma, které je ale strašlivě odbyté. Zatímco autoři her - logicky - více akcentují historickou část děje, autoři filmu akcentovali především tu "současnou". No, nevím, jestli to bylo ku dobru věci. Ani jedno nedopadá šťastně, honba dvou zajíců po poli se nedaří ani v herním, ani ve filmové formátu. V případě filmu je jakž takž dotažená alespoň dějová "současná" linie, u historické se scénáristé ani nesnaží o nějakou divokou propracovanost, levně se odkazujíce na to, že "to jsou přece jen části Aguilarových vzpomínek". To, že jsou hodně děravé, je očividně moc netrápí. Jinými slovy: Dvě hodiny to mělo, a tak málo bylo řečeno. Škoda. Potěšil mě Jeremy Irons, který s milosrdnou ochotou hraje ve fantasy béčkách a někdy i dost možná i céčkách, takže nakonec tak nějak stejně stojí za to je vidět, viz např. Eragon, Dračí doupě a pod. ;-) Jo a ještě jeden klad film má. Tedy, pro milovnice Michaela Fassbendera. Ten nesleze z plátna. Jako na potvoru, nepatřím mezi ně... ;-)

plakát

Asterix a Obelix: Mise Kleopatra (2002) 

Tenhle film je "vážný" v rámci Asterixovských možností zhruba prvních deset až patnáct minut. Přesněji do okamžiku, kdy se kapitán pirátské lodi postaví na příď své bárky a zvolá "Jsem králem světááá!". Tímto veškerá "vážnost" filmu definitivně končí. V ten okamžik jakoby si totiž tvůrci řekli "a odteď už to bude jenom sranda!" a ona opravdu je. Tedy alespoň pro mě byla. (Závěrečné "Ti amo" mě proto zastihlo už téměř bezvládnou a polomrtvou smíchy.) Ocení jí ovšem ten, kdo má aspoň trošku nakoukáno, protože valná většina humoru nějakým způsobem těží z citací a parodií jiných filmů.

plakát

Asterix a Olympijské hry (2008) 

Hraná Asterixovská trojka byla pro mne naprostým zklamáním. Ty tři hvězdičky jsou tedy za následující: 1. Gérardovi Depardieu, který chudák dělal, co mohl, ale nebylo mu to moc platné. 2. Za "Ave já!" - Vtip, který bych od Alaina Delona vážně nečekala. 3. Za Schumiho, jeho červený vozík v designu ferari, Germania forever na výsledkové listině vozatajských závodů a parodie na Gladiátora s pískem arény... No a tím jsem asi vyjmenovala veškeré světlé chvilky filmu.