Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Thriller

Recenze (448)

plakát

Noční lovec (2018) 

Abych mohl snímek potěšit alespoň průměrným hodnocením, nesměli by v něm hlavní postavy ztvárňovat model (mimochodem "metrouš" jak svině) a modelky. Myslím, že už jsme ponořeni v jednadvacátém století dost dlouho na to, aby režiséři začali do rolí policistů konečně obsazovat realistické představitele z masa a kostí. Rodinnou linku hlavního hrdiny snad nebudu ani zmiňovat, páč se mi jen při pomyšlení na ni v kapse otvírá kudlanka nábožná. Film samotný se s ničím nijak extra nemazlí, má krátkou stopáž, takže vše odsejpá ve slušném tempíčku, zápletka je na tu bídu celkem originální a oživit se to navíc na place snaží Kingsley, takže nejen za něj aspoň ty dvě souhvězdí....jedno z nich je vlastně za hezkou Kingsleyho schovanku.

plakát

Svědek (1981) 

Snímek vyniká především hereckými výkony Ventury a Serraulta, ale nic moc extra navíc bohužel nenabízí. Silvestrovskému vyšetřování závažných násilných zločinů jakoby něco chybělo, jakoby snad ani nemohlo být reálné. Divákovi je tu celou dobu naivně a na sílu předkládáno, že se hlavní podezřelý při výslechu defacto smaží ve vlastní šťávě (nakonec se dokonce i přizná), ale k vytvoření si takového závěru není prakticky žádného důvodu. Vyslýchaný notář se totiž do bludného kruhu zamotává zcela sám, naprosto nevynuceně. Naopak, ještě se navíc před inspektorem dobrovolně rozevírá jako kniha, aby mu mírnix - týrnix vylíčil motivy jeho neutěšeného partnerského života. A závěr samotný? Překvapivá pointa? Ale kdeže. Od začátku je jasné, že pachatelem bude zcela jiná osoba. Tímto však nechci říct, že by byl snímek stran psychologické linky k ničemu, to vůbec né. Ventura je mým nejoblíbenějším hercem a i jeho herecký partner je špička, takže výsledek je více než ucházející a rozhodně koukatelný, jen se mi zdá tak trochu přeceňovaný. Za mne to na víc než lepší průměr není.

plakát

Projekt minulost (2015) 

Levnej film pro mládež, kterej ale (a zřejmě nejen pro tuto cílovku) prostě dobře zafungoval. Zapomeňme na technické detaily či přešlapy, chcete-li. Já bych se zaměřil především na diváctvu umně předhozené motivace hlavních hrdinů pro jednotlivé cesty v čase. Prachy, láska, zábava, to je přesně to, co by si chtěl dopřát úplně každej, ať je mu 16 či 80 let. Tento časo-cestovatelský snímek je jedním z prvních, který s těmito motivacemi zachází narovinu a upřímně, nesnaží se je pokrytecky skrýt. Herecké výkony jsou vzhledem na to, komu především je příběh určen, očekávatelné. Já se kupodivu bavil a se třemi hvězdami nemám vůbec žádný problém.

plakát

Minišou Karla Šípa (2021) (pořad) 

Tak tímto pořadem se mi trefil Šíp přímo do srdéčka. Máme za sebou první tři díly a z každého jednoho z nich na mne přes obrazovku dýchl nejen kus umělecké historie, ale navíc spousta moudra a životních zkušeností starých bardů. Také já se asi nejvíc těšil na Nohavicu a jak jinak - nezklamal! Slyšet tohoto písničkáře mluvit o sobě, o životě, tvorbě, k tomu zatím nikdy moc příležitostí nebylo a tady na mne při jeho vyprávění navíc zapůsobil takový zvláštní klid, že to ani nejde popsat - velmi interesantní a inspirující jedinec. Takového člověka zkrátka není možno nemilovat, o tom žádná. Velmi rád zhlédnu i další pokračování, tentokrát s Bohdalovou a Polívkou. Prozatím nemohu jinak, než hodnotit na plný kule...tedy 5 hvězd. Po čase musím ještě doplnit, jak moc jsem byl okouzlen pokračováním, kde byl hostem Marek Eben. Opět naprostá pohoda a klid, jež z tohoto milého člověka přímo vyzařovaly, tenhle pán zkrátka zraje jako víno a to bez přestání.

plakát

Modré uniformy (1970) 

Kdyby natočili něco podobného tvůrci v dnešní době, jistě by byli nuceni spolknout, napříč mezinárodními filmovými festivaly, nejednu Zlatou malinu. Jenže tento snímek vzniknul jářku před více než padesáti lety, takže si určitě trochu té naši shovívavosti zaslouží. Zvláště místy vtipná romantická linka se mi zamlouvala moc. Bergenová sršela ženskými půvaby, Strauss se o stošest snažil nebýti jelimanem a Pleasence, ten byl i přes roli skrovnější, naprosto famózní. V uvozovkách masakroidní scény se mi příliš nezamlouvaly, nicméně chápu, že posláním díla bylo upozornit na nesmyslnost válek a tedy soudobého diváka šokovat. Pro mne je snímek průměrný, avšak zhlédl jsem jej v premiéře a v pohodě dokoukal až do konce, takže stráveného času jeho sledováním nelituji.

plakát

Vraždy ve Valhalle (2020) (seriál) 

Nejvíc mi na téhle sérii vadil chybějící souhrn dění z minulých dílů. Při vysílání dvou částí jen jednou za týden není člověk zkrátka schopen zapamatovat si jednak změť cizokrajných jmen a spolu s nimi také všechny ty složitosti děje. Ano, funguje mi zpětné zhlédnutí, popř. bylo možno si vždy oba předcházející díly připomenout ve čtvrteční repríze, jenže...je to prostě zabiják, procházet si postupným přetáčením to důležité a vyhledávat všechny rozhodné jednotlivosti - katastrófen. Co se týče příběhu samotného, vyjádřil jsem se malinko již po prvních dvou částech - další z mnoha severských krimi sérií, kde se mění pouze ústřední dvojice hlavních vyšetřovatelů a motiv pro vícečetné vyvražďování místního obyvatelstva. Jinak zůstávají podobné snímky v zajetí svého vzoru a to dánské jedničky s názvem Most. Jak se později ukázalo, přidělený norský dedektív je homosexuál, neboli se objevuje stejná linka jako v případě nedávno odvysílaného krimi seriálu finské provenience Desatero hříchů. Nic proti gayům, jen, že to vypadá, jakoby se už žádný snímek bez podobné nadstavby neobešel. Filippusdóttir si zde odehrála slušný part a opět, velmi mi připomínala autistickou kriminalistku ze série Most. Každopádně šlo o kousek skousnutelný, průměru se nijak nevymykající - tedy 3 hvězdičky.

plakát

Sonja: Královna ledu (2018) 

Porucha osobnosti v plné své kráse, nicméně holka se z toho průseru (dle závěrečného dovětku) ještě vylízala. Wilmannová zahrála krvelačnou "bestii" velmi uvěřitelně, škoda jen, že příběh byl až na ten úplný závěr celkem předvídatelný. Srdce hlavní hrdinky dotlouklo mnohem později, než v době, kterou ještě snímek mapoval. Hodnocení za neoslnivost - trojhvězdí.

plakát

Pomsta mrtvého muže (2013) 

Až to ve mě (maďarská stopa) trochu evokovalo kombinaci Kaisera Sözého z filmu Obvyklí podezřelí a bezbranně štěňátkovského Farrella, coby nájemného zabijáka ve snímku V Bruggách. Tady jsem ocenil zejména citlivě podaný herecký výkon Rapace (snad nejlepší role spolu s tou v trilogii o ženách, které zrovna dvakrát nemusí muže) a moc zajímavou a příjemnou linku s matkou předvedenou Isabelle Huppertovou. Film je v mých očích určitě nad průměrem a mezinárodní zápletka kvalitě rozhodně napomohla. Zajímavý počin.

plakát

Klukovina (1977) (TV film) 

No volovinka neskutečná. Aby se mezi sebou v r. 1977 takhle bavila mládež, to se nemohlo stát snad ani ve snu. Nicméně ty dvě hvězdice dávam za proprietu v tomto snímku z nejdůležitějších a to sice za krasavce Mustanga. Naši mi totiž tuhle motorku koupili taky, v roce 85 o prázdninách, akorát jsem dokončil prvák a měl skoro čerstvý papíry. Nebyla úplně nová, ale za to byla mym kamarádem řádně upravená - zvedlý blatníky, vohnutej lauf, opěrka...no za 2.500kčs skoro zadarmiko, co vám budu vyprávět.

plakát

Dvojí hra (2009) 

Po opětovném zhlédnutí jsem se musel vrátit k hodnocení filmu kvůli degradaci "hodnosti" o jeden stupeň. Snímek je opravdu nic moc. Robertsová mne zajímala, dokud to byla mladá žába, bohužel se mi, tak jak postupně "zrála", přestala úplně líbit. Chodí jak chlap, chová se tak, vlastně je celkem nepříjemná, ale neznamená to, že by snad herecky sešla, vůbec, jen už to zkrátka pro mne není ono. Owen je samozřejmě velmi uvěřitelný a civilní, nemám výhrad, jen ten příběh...tohle prostě nejde, díry ve scénáři, naivita, slepé uličky a hlavně, hlavně nezáživnost, placatost, bez dynamiky. Takže buďme všeci rádi za ten horší průměr, aneb lepší už to nebude.