Aniki

Vyjádřil jsem se již k prvním dvěma dílům (víc bych jich zhlédnout nezvládl ani s kvérem u spánku). Ale upřímně nechápu jedince, kteří kritizují počátek seriálu stejně jako já, zařadí jej zcela správně do odpadu a přesto jej sledují až do konce, všech šest částí, jen aby mohli opakovaně dokola nadávat a "odpadit". Proč, probůh? Když se mně to nelíbí, tak to poplivu a jdu od toho, né?

Jj, tak tohle je přesně britská klasika. Sice akčňák, ale né takovej ten jak vyšitej, kýčovitej a trapnej. Lehkej nádech uvěřitelnosti scén (teda až na ten osvobozeneckej začátek), sice překombinované, nicméně nakonec jakž takž přirozené motivace hlavních hrdinů, nepřehnaná, realistická akce, ale hlavně, hlavně nádhernej závěr ponejprv Firtha s Ehleovou, a potom Firtha s Haringtonem. Krásný, silný...takhle to má vypadat. Firth tady byl opravdu fajn, na roli se hodil maximálně. Čtyřhvězdí s přehledem.

Ta jedna hvězda je zde za umělce, které jsem pochopitelně měl a mám moc rád, vždyť jsou to všechno staří bardi - opravdoví mistři zábavy. Výše však hodnotit nemohu. Zpěváci chodili na natáčení zcela nepřipraveni, neznali pořádně ani texty své, natož ty cizí (soupeřovy). To se při playbacku podepsalo na detailních záběrech kamery velmi nelichotivě. Když to srovnám s dřinou a výkony, jaké dnes při živém zpěvu a tanci předvádějí třeba soutěžící v pořadu "Tvoje tvář..."...to je zkrátka nebe a dudy. A humor? Né že by přítomen nebyl, to zas ne, však on byl sarkasmus evidentně blízký třeba Mládkovi nebo Čechovi už před těmi víc jak čtyřiceti lety, ale mnohonásobně více se lze zasmát na ironickou notečku např. u narážek Sokola, Hámy či Koháka. Jak říkám, doba je jiná a coby devítiletému klukovi mi to tehdá stačilo až až, ovšem z pohledu dnešního...bída nad bídu!

Film jsem viděl zase po hodně dlouhé době a musím si přiznat, že mi teď, kdy mám za sebou vlnu novějších chytrých snímků, přišel tento jaksi mdlý, navíc s velmi nepřesvědčivým Affleckem v jedné z hlavních rolí. Russel fajn, Mirren na menším prostoru taky, jen ten zabiják, to bylo teda něco - velmi komické. Scénář je jistě dobrý, o tom netřeba spekulovat, bohužel provedení někdy vázne, od čehož se pak odvíjí celkový dojem...s odstupem času tedy jen 3.

Celé se to potácí někde na pomezí Kameňáku a Babovřesků a jistě jde o jasnou odpadní záležitost, nicméně se tu objevují celkem zajímavá herecká jména (halt covid - jinde se nenatáčelo, v divadlech nehrálo) a i to téma samotné je takové vděčné. Mimo jiné se mi moc líbila replika s dinosaury: „Žili u nás na vsi taky dinosauři?” „Tak určitě.” „I ty velký?” „Né, jenom ty malý, čumáčku, ty velký byli v Praze!” Takže za tuhle povedenou hlášku - hvězdička alespoň jedna.

No, horšíme se, horšíme. Střelba z dronu už byl vrchol. Šanci dalšímu sledování dávám fakt jen kvůli té "Polívce". Uvidíme.

V recenzích jsem zachytil pár nářků nad tím, že je snímek coby válečný počin celkem nic moc. No já bych to viděl asi takto, filmík není válečný nýbrž protiválečný. Jeho první část byla moc fajn, nepostrádala atmosféru šedivosti, deprese a bezvýchodnosti doby, jediným oživujícim momentem ve všudypřítomném marastu se tu zdál být vznikají vztah hlavních postav, řadového vojáka wehrmachtu a polské partyzánky. Druhý díl už však zůstal tak trochu v závěsu. Rozvláčné psychologické ladění, zkratkovitost scénáře, dialogy bez hloubky, akcentu a dynamiky, nelogičnosti...no je toho víc, co moc nefungovalo. Oba dva herci v úlohách milenců mi byli velmi sympatičtí, i když Walter - pan Mr Fitness dělal zřejmě v zákopech na frontě tisíc sklapovaček denně. Oni se vůbec herci celkem vytáhli. Když si to tak zprůměruji, dám snímku tři hvězdičky, ani o chlup míň či víc.

Čtyři hvězdy dávám hlavně kvůli osobě Wintona samotného. Frajer, respekt, frajer a ještě jeden obrovskej respekt. Ale snímek je samozřejmě také úctyhodný, má velkou vypovídací sílu, některé mikropříběhy jsou až neskutečné. Tolik odvahy, odhodlání, štěstí i obyčejné náhody, aby mohlo vše klapnout tak, jak nakonec klaplo. Mé velké plus má i neotřelý dabing, to se jen tak nevidí - Bohdalová, Abrhám, Šafránková...Trochu mne zklamal ten poněkud nešťastný závěr, jehož nasládlost jakoby ani s fenoménem Nicholas Winton nekorespondovala. Považte, takové skutky a tolik moudrosti naráz, ten pán si nechal vše pro sebe předlouhých 50 let. To je neokázalost, již jsou hodny snad jen ty činy samotné. Pán Winton, jedním slovem - bravo!!!

Knihu jsem nečetl, tudíž se mne zklamání netýká, páč nemá jak. Čistě jako psychologická záležitost byl filmík více než koukatelný. McGregora fakt můžu, stejně tak Connellyovou a navíc jsem po strašně dlouhé době viděl (poprvé coby dospělou) Dakotu Fanning. Snímek je velmi úsporný, žádné herecké exhibice se nekonají, jen té depky bylo možná až trochu moc a tak hodnotím lepší trojkou.

Tak jsem musel ptáčeti nakonec ještě jednu hvězdu odejmout, včera jsem totiž zhlédl tématicky podobný snímek "Běž, chlapče, běž", který se s veskrze smutným a naléhavým příběhem vyrovnal mnohem, ale opravdu mnohem lépe. Ptáče je prvoplánově šokézní a kruté, roztahané a nudné a navíc mi tady překvapivě nesedla ani ta černobílost ala Vláčil. Je tu navíc velmi silně cítit kalkul ohledně mezinárodního hereckého obsazení, takové to až hloupé, ať to stojí, co to stojí. Narozdíl od filmu "Běž...", chybí ptáčeti rozhodně hlubší lidský rozměr, trocha pozitivnosti a civilnosti - naděje. Za mne je Marhoulův pokus nic než nuda, byť jsem jej zkouknul v biografu...ostatně reakce prořídlého diváctva v sále byly bohužel z větší části podobné. Velmi slabé 2 hvězdy.