Aniki

Filmík není vůbec špatný, casting mne nenadchl, tedy až na Witherspoon a bubáckého Na'ora. Příběh je trochu přitažený za vlasy, no, co už, nechceme přeci dokument, tak se dá trocha té dramatizace odpustit. Působilo to na mne však mírně nízkorozpočtově a Streep v roli bezcitné katovkyně? Ouha, tu se něco nevyvedlo. Metody popisované ve snímku takto samozřejmě fungovaly, ale většinou se šlo tzv. najisto, tedy, budoucí skutečně nevinní se bezhlavě nemučili a hlavně nezabíjeli...i když, to pravidlo o těch vyjímkách jako vždy a u všeho, že? No, více než průměr to nebude, neboť přišlo opravdu velké herecké zklamání, Gyllenhaalovi jsem to nežral a zbytek nestál za víc než za zlámanou grešli, tedy až na ty dvě vyjímky uvedené výše.

Již je to pěkná řádka let, co jsem film viděl poprvé, přesto, a nebo možná právě proto, jsem nezaváhal ani tentokrát. Phoenix je herecky hodně zajímavý typ obecně a tak mne pochopitelně v roli tohoto notoricky známého "kántryrokenrolaře" mohl zklamat jen velmi těžko. Opravdu kvalitní výkon předvedla také Witherspoon, byla jedním slovem - okouzlující. Cashovu muziku mám povětšinou rád, občas si pouštím s tím, že některé jeho hitovky jsou setsakramentsky nadčasové. Opět jsem se skvěle bavil a hodnotím jako silně, ale fakt silně nadprůměrnej biják.

Motiv tohoto dnes už přeci jen letitého snímku se do současnosti v kinematografii zopakoval snad stokrát, takže se pro mne stran děje nejednalo o žádné orgie, nicméně zde to zachraňují výborní herci. Redford a Poitier, ale moc se mi líbí třeba i ta, která tančila s vlky - McDonnell. Některé scény jsou opravdu velmi úsměvné, za všechny ta se slepým řidičem a zcela překvapivě mi zde vůbec nesedl Kingsley, celkově takový průměrný průměr.

Dovolím si paralelu s dalším skvostem vysílaným na ČT, Hlavou medúzy. Po prvním díle stejná nekvalita, obrovská nuda. Plesl, kterého jinak můžu, se pro roli vrchňoinšpektora nehodí ani za mák, Langmajer je bohužel velmi trapnej, i když za to vlastně nemůže - role. No a zbytek? Škoda mluvit, snad jedině Vlasákyně, kdyby dostala prostor. Tvůrcům se navíc vůbec nepodařilo navodit dobovou atmosféru a to je jaksi u dobového filmu tak trochu průser a ostuda, ostuda celého výrobního štábu.

Věhlasní autoři sice vytvořili dílko v mnohém silně nadprůměrné, ovšem na druhé straně tak okatě televizní i se všemi těmi tv neduhy, že to až přímo bilo do tváře. Rösner nezklamal ani trošičku, Novotný odehrál svůj pravidelně vysoký standard, až překvapivě dobrá byla Studénková včetně její emotivně laděné písně "Růže, růže, růžičko" a velké plus rozhodně zaslouží baleťanda Holánková, která působila velmi přesvědčivě. Sečteno, podtrženo, slušný průměr.

Snímků, které by se alespoň letmo dotkly tématu genocidy Arménů v období světové války, je dodnes jako šafránu. Tento film tak činí prostřednictvím vznikající lásky na pozadí dnes už všeobecně známých událostí. Umí občas brnknout na emoční strunku, využívajíc přitom velmi sympatického představitele hlavního hrdiny, Isaaca a akcentu na hrozivě vypadající zástupce turecké armády a jejich zákeřné německé spojence. Ostatní hlavní úlohy, včetně jejich hereckých ztvárnitelů, mne nechaly chladným. Velmi zaujala Angela Sarafyan v roli Isaacovy snoubenky. Celkově se tedy jedná o jakousi nedotaženou kombinaci romantiky a specifických válečných událostí - tedy průměr.

Zprvu musím konstatovat, že jsem rád za svoji trpělivost při hodnocení až po skončení celé minisérie. Kdybych činil jako ostatní třeba ihned po třetí části, byl bych stran Geislerové jistě též méně shovívavý. Kameníková na mne totiž taktéž působila v roli mladé Barbory mírně řečeno erudovaněji, povolaněji, než Aňa v úloze Boženy dospělé. Poslední díl ale misky vah srovnal a je fajn psát, že celý příběh byl pro mne, jakožto citlivého dívače, požehnáním. Krása střídala nádheru. Sám občas něco malého napíši, půda poezie mi není cizí a tak jsem uvítal veršované souboje mladých literátů v přírodě, či čtení autorčino ze svých děl. Trochu mi v příběhu chyběl právě ten důraz na tvorbu, nicméně popisem osobnosti Němcové jsem též nepohrdnul. Je třeba vyzdvihnout výkon Hájka v roli Němce, ostatní byli spíše kolorovaným komparzem, nikoli špatným. To, že nejlépe se tvoří v jakési melancholii, ba dokonce v časech bezútěšných, o tom jistě netřeba polemizovat. Každopádně si též myslím, že pokud by Božka zabředla svůj život mezi "jinými", mohli jsme o českou autorku přijít. Míním, že způsobu svého života nikdy nelitovala a jistě se na nás amatérské grafomany dívá z nebes a musí se usmívat. Děkuji České televizi a autorkám za eňoňuňo zážitek - 100%.

Silný příběh, silný vizuál, charismatická ústřední dvojice otce a syna. Samotné zpracování poněkud vázlo. Motivace Omara Sharifa, coby zhrzeného lehkovážníka, marnícího svůj život sebestřednou hrdostí a pýchou, je zde divákovi (zřejmě nechápavému) vysvětlována zbytečně polopaticky. Cestu, tolik nebezpečnou a bolavou, si pro sebe urozený syn vybírá sám nejen jako trest, ale jako cestu jedinou možnou, jedinou, která momentálně dává jeho dalšímu životu smysl, pokud nechce po návratu domů upadnout do starých kolejí zbytečnosti a zmaru. Nebýt toho kýčovitého způsobu vyprávění, muselo by se jednat o kultovní snímek, takto bohužel iba priemer.

No, hned jako to první, co by měl člověk zmínit, je střih a s ním spojené zvláštní flashbacky, které působí jako výstřel, tak jsou kraťoučké a řízné. Tak trochu mi to připomnělo ten kultovní snímek o ztrátě krátkodobé paměti, jehož děj běží vlastně pozpátku. Stamp je zde pozitivum snímku, což platí defacto i o Guzmánovi. Oproti tomu Fonda, ten mi zde tedy vůbec nechutná. Á propós, kde on mi také nevadil, že? Nuda to není, takto by měl vlastně vypadat film, pokud film považujeme stále ještě za umění, nikoliv jen za sesbíranou realitu, vychrstnutou bez okolků na plátno. Řekl bych, že od lepšího hodnocení tento příběh "uchránil" jaksi menší náboj, jiskra či přímější tah na branku. Pro mne rozhodně lepší průměr...a navíc na ty roky? 99? Co by to mělo být, Velký Gatsby?

Chtěl jsem se mrknout na dokument o Töpferovi a koukam, že těsně před "představením" dávali tuhle postarší dedektívku. Vzhledem k tomu, že v ní vystupoval výše jmenovaný jako na potvoru taky, pustil jsem si inscenaci zpětně a kochal se. Né snad tedy přímo příběhem, to opravdu ne, scénář a dialogy blbé, herecké výkony tak nějak aby se neřeklo a celé to bylo zkrátka takový podprůměr. Mne zaujala spíše Logojdová tou svou neuvěřitelnou energií, která z ní sršela, no a pak, pochopitelně, tehdejší stále ještě benjamínek Töpfer. Filmík jsem viděl prvně, tedy se mnoha repríz za minulého režimu zřejmě nedočkal a tak už zbývá jen ohodnotit. Žádná sláva se pochopitelně konat nemůže, takže vyšťourám max. dvě hvězdičky.