Aniki

Vlastně vcelku nevýrazný snímek, který se kultovních Tatantinovek dotýká jen velmi opatrně. Nebarevnost nevadí, některé dialogy potěší i pobaví, zaujme statický pohled kamery i když děj se odehrává mimo záběr, což samozřejmě není originální, ale potěšilo. Herecké výkony 0 a to i ten Rochefortův, ale popravdě, o hercích tento film opravdu není, takže celkově slabší průměr.

Jakym smerem se bude snimek ubirat, nebylo a ani nemohlo byt na jeho zacatku samozrejme znát. Pointa zustavala otevrená i na konci druheho dilu a až ten treti ukázal, ze jde vlastne o profesionálně a mistrovsky zvladnutou vymyšleninu pro vymyšleninu. Ta disponuje sice slusnym akcentem na až jakousi hororovost, nicmene zustava pořád tak trochu prazdna. Presto davam plny pocet hvězd a to predevsim z duvodu te atmosfery strachu, kterou nedokazala v takove míře na obrazovku přenést ani díla dnes již klasicka a uznávaná. Je to zkratka psychomasakr diváka. Herecké výkony bych asi raději nehodnotil, tedy alespoň ne u Ciny a Bokové. Vubec nic mne na nich totiž na jedné straně nenadchlo, i když na té druhe vlastně ani vyloženě neurazilo. Nejlepší byl za mne Finger a zaujal i Batěk. Jinak , aby nedoslo k mýlce, Cina muze byt jistě multioborově nadany člověk, jen jaksi zřejmě nikdy nebude prototypem charakterního herce a právě v tomto filmu je jeho jakasi plochost dost znát.

Tuhle československou krimi s československým obsazením vidím již po několikáté a pořád dobrý. Cigánový už jsem přišel na chuť (mimochodem figuru v plavečkách měla opravdu hratelnou), Satoránský mi nevadil ani omylem, Hrušínskej byl milej, zlatej, no a společensky tématickej Šmída?, to byl koncert, lahůdka. Takže vždycky čtyři....hvězdy, samozřejmě.

Tři hvězdy dávám především za scénu na toaletě a je pravda, že pár dalších komediálností by se ve snímku ještě našlo, nicméně jako celek byl film velmi nevyvážený, místy kapánek nudný a až naivně ztřeštěný. Naopak potěšil zpěv a hra na kytaru Claudine Longet, oné kouzelné, milé dívky a navíc se zde dokonce objevila známá píseň z filmu Růžový panter, která zazněla na podobném večírku, kde samozřejmě Sellers také exceloval.

Zatímco v dobách minulých jsme tenhle film žrali, dnes je pro mne spíš úsměvnou vzpomínkou. Krásná Turzonovová, majorozemanovský Matyáš, Ševčík se svou báječnou němčinou a spousta "odborných" nesmyslů na poli biologickém. "Bororo pak ne život, bororo pak nic." Mimochodem, snímek provází jeden z nejlepších soundtracků, co znám, Hapka se předvedl na jedničku.

Film je bezesporu nadprůměrný svou naléhavostí a přirozeným herectvím Vašáryové. Mnohých z nás se osobně dotýká akcent na tu povětšinou neveselou část našich životů, na nepříjemně se vkrádající stáří a samotu. Atmosféra smutku je divákovi předkládána hezky pomalu, po lžičkách, aby jí stihnul strávit a není to příjemný pocit. Naturalistické, nehysterické, dlouhozáběrové....dobře odvedené řemeslo.

Uz je to pěkná řádka let, co měl film premiéru a tehdy byl i poněkud méně sofistikovaný postup při implantaci "fakenews" (na dnešní dobu, pochopitelně) přijímán s nadšením a diváckou důvěrou. Dnes se sice jeví falešný konflikt v Albánii poněkud naivní a nereálný, ale ten princip, ten se pochopitelně vůbec nezměnil. To, že nejde o záležitosti čistě americké, jsme už poznali na vlastní kůži i u nás v Česku. A tak tedy, za zfilmování tohoto často se vyskytujícího úkazu a za fajn Hoffmana spolu s De Nirem, dávám stále nadprůměrné čtyři hvězdy.

Dewaere zde odvádí velmi profesionální a přitom jakoby lehce dosažený, samozřejmý výkon. V tehdejší době byly praktiky obřích konglomerátů, na které je tu ve všech těch podrobnostech poukazováno, širší veřejnosti defacto neznámé a tak je nutno na drama pohlížet z úhlu jisté dobové neinformovanosti, byť se nám to dnes již může zdát naivní. Ve filmu zazněla pozoruhodná věta při prohlížení archivu v bytě bývalého ředitele společnosti a to sice o Hitlerovi coby gentlemanovi, což je z pohledu na cti utrhačné aféry prezidenta Zemana zajímavé. Film obsahoval momenty, které rozhodně stojí za vyšší hodnocení a tak trochu se i divím, že byl pro mne po tolika letech od svého vzniku premiérou.

Tak jsem si dal po letech reprízu a pamatuju si, že když jsem na to mrkal poprvé, nebyl jsem nijak uchvácen, ona totiž v té době vznikala řada velmi dobrých filmů, takže jsem si toto pro sebe v duchu hodnotil jako průměr. Jenže uteklo pár let od prvního shlédnutí, máme tu velký filmový koronavirový prázdniny, žádnej fajn film na obzoru a tu pojednou....halelujáh. Snímek má prostě pár fakt výživnejch momentů, za který ty čtyři hvězdy stojej. Kašlu na zápletku ala "zlý USA, vyrábějící fejkový zbraně", kašlu na závěrečnou scénu ala "zoznámte sa, Joe Black", já mam prostě zřejmě v oblibě Gibsona a ten mě většinou baví, takže asi tak. Jo a navíc tu Gibsonovi sekunduje další muj favorit Winstone, tedy je to víceméně jasný.

Tak jsem si filmík nedávno připomněl po dlouhých letech a pořád koukatelný. Rozhodně zaujal naprosto uvolněný Gosling. Ten mi tehdy ve svých šestadvaceti letech ještě nebyl znám, páč s roli mlaďounkého fotbalisty ve "Vzpomínkách na Titány"(kde učinkoval ještě dříve), jsem si ho nespojoval. Každopádně, ač dnes thriller vnímám poněkud vlažněji, čtyři stars mu ponechám.