Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Thriller

Recenze (448)

plakát

Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017) 

Dost dlouho se "drama" tvářilo jako celkem seriózní film s mnoha zábavnými momenty, ale především s dosti drsně a chytře prezentovanou argumentací v dialozích, což bylo vlastně i velmi dojemné. Bohužel, tak někde od zapálení policejní stanice už to připomínalo spíš nějakou parodii, jakoby bylo motivací autorů, diváka za každou cenu "krmit" bláznivými akcemi, ať to stojí, co to stojí. Nejvíc mi vadilo, jak několik dopisů změnilo charaktery postav o 180 stupňů a to během pár minut, do očí bijící to bylo zvláště u sadistického strážníka, z kterého se stal pouhým mávnutím kouzelného proutku anděl. Za polovinu filmu bych neváhal použít plné hodnocení, takto jen za čtyři.

plakát

Loganovi parťáci (2017) 

Na začátku to bylo opravdu absolutní béčko, navíc, místo vtipnosti dialogů, trapnost nad trapnost. V průběhu se zábavnost mírně zlepšila, aby to šlo ke konci zase do kytek. Třetí hvězda je tak za závěrečnou titulkovou melodii s fajn zkreslenými kytarovými riffy.

plakát

Sklep (2018) 

Vůbec to nebylo ono, atmosféra vázla, motivace pro jednání byly v určitých situacích nepravděpodobné a nereálné, proč zrovna Skamene v roli bezdomovce?, Vejvodová jako milenka hlavního hrdiny? a tak bych mohl pokračovat. Vzhledem k námětu, promarněná šance na dobrý film. Třetí hvězda jen za Ondríka, který byl opět naprosto autentický.

plakát

Unesený (2009) 

Ta současná koncepce francouzských filmů je z tohoto snímku opět cítit ze všech stran a je to i důvod proto, proč současnou francouzskou tvorbu nesleduji. Nicméně jistá civilnost dramatu, byť se děj odehrává mezi smetánkou z nejsmetánkovatějších, zde nebyla ke škodě a psychologická hříčka byla celkem koukatelná. Herci nezaujali ani trochu, ale s tím mám problém u každého z dnešních filmů francouzské výroby. Zkrátka, doba Delonů, Ventůrů, Gabénů a mnohých jiných byla jen jedna, tedy se nikdy vrátit nemůže.

plakát

Budiž světlo (2019) 

Nakone musím uznat, že se mi film vlastně dost líbil, i když jsem zprvu tu podivně horsko-vesnickou až zvláštně neuvěřitelnou atmosféru příliš nechápal. Tak trochu science fiction, navíc s tím všudypřítomným ortodoxním pánbíčkářstvím. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem po otci také napůl Slovák, nezbývá než uvěřit. Ano, takový tam zřejmě život je, tvrdý, osamělý, mnohdy nepříjemný. A Ondrík? Opět výborný. Tentokrát jako svým způsobem podivín, ale velmi civilně předvedený. Jen škoda zvuku. Zvláště zprvu nebyla některá slova dobře identifikovatelná a to hovořím slovensky plynně. Ondrík ty věty snad polykal, díky bohu se to v průběhu filmu zlepšilo. Za dusnou atmosféru a dlouhé statické záběry postav dávám čtyři.

plakát

Ptačí klec (1996) 

Film měl vlastně tři části, úvod mě moc neoslovil a malinko jsem se i nudil, přiznávám. Pak ovšem přišla absurdní, vrcholně zábavná a píchání v boku způsobující prostřední část, kterou zmákli bravurně všichni zúčastnění herci, aby došlo na závěr, který byl tak nějak narychlo zfackovaný, avšak odpouštím jim. Ono to ani jinak, vzhledem k těm hláškám, nejde. "Jdu jim ještě přidat, než se projí na dno těch talířů." .........."Počkej za dvacet minut na rohu Eldorada a Palm." - "Dámo, ani za milion dolarů!!!" Na tohle, když si vzpomenu, umírám.

plakát

Most špiónů (2015) 

Méně Spielbergovské, než jsem zvyklý. Nenápadné, dalo by se říct dokonce komorní drama. Prachsprosté zneužití jednoho slušného právníka k tahání horkých státních brambor z ohně. Některé Rylanceho výrazivo bylo zapamatování hodné: "....a pomůže mi to?".

plakát

Můžeš mi odpustit? (1981) (TV film) 

Výborných 13 minut, leč přeplácet více než třemi hvězdami by bylo nespravedlivé. Zaujal kolek na drahé zahraniční lahvi alkoholu, ne nepodobný těm dnešním u nás. Bohdalová skutečně excelovala i beze slov.

plakát

Skok (1985) (TV film) 

Tohle nebylo pochopitelně víc než průměrné, o to už se Pláteník Sokolovský postaral. Nicméně Poloczek, který byl ve svých rolích vždy velmi uvěřitelný, nezklamal ani tentokrát. V inscenaci to sluší nejen Švehlové, ale i Maciuchové. A to je zhruba tak vše.

plakát

V pasti (1956) (TV film) odpad!

Nemá cenu si nic nalhávat do kapsy, absence zápletky resp. jejího rozuzlení je neomluvitelná. Pointa proste nemůže spočívat v závěru, který by od začátku očekával pouze dvouletý divák s mozkovou obrnou. Tento diletantismus zapříčinil i moji nechuť, vyjadřovat se k dekoracím, či hereckým výkonům představitelů, kteří samozřejmě patří k absolutní extratřídě.