Drirr

Poctivé tři. Bavil jsem se a cítil jsem vtip a nadsázku. Transformeři ať se jdou bodnout...

Tak mě to bavilo hlavně kvůli té plejádě mini a cameo rolí pro staré známé - Hercules, Xena, Gabriela, Yoláos atd. Sem tam jsem měl na obličeji i ten úchylnej úsměv, kterej tam měl bejt asi pořád. Bohužel vnady ústřední trojky mě nějak nechávaly chladným. Bylo to celé až příliš umělé a paradoxně - chladné a bez náboje. Režisér se na jednu stranu snažil o ty pravé cool záběry, na stranu druhou měl nahotu zřejmě zakázanou a tak co celé působí tak nějak bezzubě. Holky za celou dobu vlastně nic neukážou a herečky také nejsou nikterak geniální. Navíc když už bez nahoty, tak si s těma holkama mohl režisér alespoň daleko víc pohrát a předvést aspoň trochu rafinovanosti. Ale ono nic. Takže nakonec až překvapivě bez šťávy, sexapealu, a na to jaké guilty pleasure z toho mohlo být, docela nuda. 40 %

Zmatený film bez napětí a s hroznými triky. A to je u válečnýho bijáku fakt špatný.

Celé je to takové nedomrlé a tuctové a jediné, co v tom filmu opravdu baví, je dvojka Pugh-Harbour.  Všechno ostatní už jsme někde viděli lépe nebo šťavnatěji, a to včetně závěrečné akce utopené v odpudivym digitálním bordelu. Záporáci nebyli zajímaví a neukázali prakticky nic a i ta Scarlett vypadá, že si to odehrála spíš už jen z nějaký povinnosti. Koukat se na to dá, ale narozdíl od posledních Avengers nebudete mít jedinej důvod to někdy vidět znova. Kdyby se tvůrci drželi stylu naznačeného v úvodní půlhodince a přišli s temnějším a civilnějším filmem, kde rány opravdu bolí, bylo by to úplně o něčem jiném. Takhle po tom zůstane hlavně pachuť vyvařené kaše.  57,77%

Ten film by byl z hlediska scénáře úplně v pohodě srovnatelnej s průměrnou marvelovkou. Co ho ale naprosto sráží na kolena je totálně plochá hlavní postava "zahraná" naprosto prkenným Dieselem. Nejsou v tom žádný emoce, žádný velký sympatie. Divák vlastně netuší, proč by mu měl držet palce, když ta postava nemá (kromě lásky k ženský) absolutně žádnou osobnost. Dokonce ani netrousí hlášky, prostě tam jen je a mlátí záporáky. S hereckou sestavou je to obecně tragédie. Eiza González je hezká na pohled, ale vlastně podobně prkenná, Guy Pearce hraje to co vždycky a Lamorne Morris zase hrozně přehrává. Zbejvá akce s digitálním bordelem a pár celkem cheesy momentů. Ne že bych shlédnutí vyloženě litoval, ale daleko od toho nejsem. 33%

Přímočará guilty pleasure jednohubka, která už se dneska vlastně moc nevidí. Svět nevyužitý, ale i tak zábavně barevný. Z podprůměru to ale tahá hlavně ústřední dvojka, která hláškuje, střílí a zase hláškuje. Dostal jsem, co jsem chtěl. Ale pravda, nechtěl jsem toho moc. 64,5 %

Výrazně podhodnocený seriál, který většinu jedno a dvouhvězd schytal od lidí, kteří viděli jenom pilot. Mírně nadhodnocuju pro osobitou stylizaci, neokoukané a na výjimky dobře hrající herce a krásné exteriéry. Scénář je o trochu slabší hra o trůny, ze které velmi pozitivně vyčnívají hlavně mystické pasáže, při kterých si člověk nemůže být jistý, na jaký žánr se vlastně kouká. Já si jsem celkem jistý, že je to ve skutečnosti téměř čistokrevné historizující (nikoliv historické) fantasy. Pokud někdo strhává kvůli tomu, že to není historické (a ono opravdu není, je to prostě jiný žánr), je to jeho hloupost. PS. Sedmý "komorní" díl dokazuje, že scénáristi mají koule točit to úplně mimo škatulky. Lahůdka. Dávám 70,01%

V rámci žánru naprosto nevídaný scénář téměř divadelního charakteru. Tři páry. Tři chatrče ve vyhořelé vesnici a tři naprosto odlišné dialogy. Tenhle díl dokazuje, že tvůrci týhle série zvysoka kašlou na očekávání diváka a dělají to prostě po svém. Skvělé.

Tvůrci naštěstí pochopili, že maskovat tuhle úchylnou guilty pleasure jako něco historicky seriozního je úplně zbytečný a definitivně najeli na fantasy vlnu mixu historizujícího settingu a moderních prvků, čímž nakonec docela slušně baví. Zprvu nesympatický a klamající seriál se tak nakonec našel, a i když rozhodně nesedne každému, tak pobaví toho, kdo na tu bláznivou koláž stylů, žánrů a braku/artu přistoupí. Proč ne. 74,47  %

Divadelní hra se všemi svými klady a zápory. Scénář přesahující zdi pokoje, ve kterém se celou dobu nacházíme. Filosofická zpověď čtyř podob lidství, během které se od sebe jednotliví protagonisté neustále vzdalují a přibližují podle toho, jak dané téma aktuálně zapadá do jejich světonázoru. Přesto si nemohu pomoci, ale nakonec v tom jako stěžejní vidím střet mužského a ženského prvku. Střet ženy jako civilizovanějšího, promyšlenějšího prvku a muže, jako elementu přírodnějšího, který nechává věc volnější průběh. A nakonec je to i o vyprázdněnosti, krizi středního věku. Pochopení, že nic lepšího už asi nepřijde a že berličky, kterými si pomáháme překonat naši prázdnotu (práce, přetvářka, vzhled, charita, umění), nakonec nikdy úplně nezakryjí to, jací opravdu jsme. To zdařile potvrzují především scény s pozvraceným Kokoschkou, vymáchaným telefonem či rozsypanou kabelkou. Celkově jde spíše o divadlo než o film. Nicméně divadlo, které je zajímavé, má co říci a je podpořeno přesnými hereckými výkony. 75%