Piškotka

Dochází zde k nepříjemnému směšování vážných životních okamžiků. Jakoby neuvěřitelné na tak malém prostoru, tolik dramat a míchání karet. To samotnému filmu spíše škodí. Ale skutečnost je možná někdy ještě komplikovanější. Milostný trojúhelník vygradoval až do víceúhelníku. Návraty střídaly útěky. Mužští hrdinové nejsou pro mě prototypy osudových mužů, ale ztvárnili jasné kontrasty toho, jak vypadá podlé a dobré srdce. Miroslav Vladyka v prekérní roli ukázal opravdu maximum, za to ho chválím. Ale jeho samotná role jakoby do děje snad ani nepatřila. Ženy hrály obstojně.

Film má co dát. Vyvedené záběry obyčejných okamžiků, bouře mozků obou manželů, nepodstatné střípky toho, co život může od základů změnit. Hudební podkreslení zvyšovalo dramatičnost a opravdovost děje. To musel být absurdní kvalt stát frontu u telefonní budky a prahnout po informaci, zda žena porodila či ne a strávit těmito myšlenkami a činnostmi třeba i několik dní. V porodnici to bylo odosobněné, jak sestry s novorozenci zacházely jako s neživými předměty. Opravdu studené prostředí. Herci i neherci byli spontánní.

Podivuhodné a zajímavé rozkrytí blízké budoucnosti. Děj plyne jen tak mimochodem, zcela přirozeně i přes akční záběry. C. Owen má charisma a chová se jako typický hrdina i u porodu.

Nemůžu si pomoct, ale příliš jednoduchý děj s četnými flashbacky z Vietnamu. Sly neoslnil, ani neurazil, vše bylo o jeho fyzické síle. No, neměli ho provokovat:-)

Film se spoustou hlubších scén, sex tady nebyl prvoplánový. Naivita hrdinek se snoubila s pevnými přátelskými pouty a touhou splnit si svůj sen. Byly to protiklady, které se hezky doplňovaly. Zákazníci byli nechutně úchylní, kdy za dveřmi domova plnili roli příkladných otců, co ale souloží s děvčetem mladším než je jejich dcera. Otec jedné z hrdinek se to nechtěně dověděl a vedl šílené duševní zápasy sám se sebou. Mezi ním a dcerou to zůstalo nevyřčené.

Že by výpověď současných adolescentů? Pravda, Ofka se vymykala ambiciózním dětem, co díky době mají oproti svým rodičům nevídané možnosti. Vedla existenciální boj a byla ztracená a zmatená ve svém vlastním světě. Láska stála vedle ní a ona ji hledala v protisměru. Celou dobu se jí jaksi nedařilo. Čekala jsem, že pozná toho, kdo ji přepadl v práci, když se na ní opakovaně dopustil násilí. M. Issovou mám celkem ráda, ale obávám se, že v každé roli je stejně flegmatická.

Z tohohle seriálu jsem pokaždé naměkko, je smutný, ale díky hercům opravdový. Ž. Fuchsová a S. Zindulka jsou dobře zvolenou dvojicí dcery a otce. Ostatní dokonale dotvářejí kolorit života v pohraničí. Malá Věrka je nucena rychle dospět, spoustu věcí pochopit a zůstat hrdou vlastenkou. Líbí se mi zejména období, kdy je ještě malá, kdy získává novou matku.

Poměrně silné sociální téma, ale s budovatelským nádechem. Úplně jiná doba, úplně jiné mravy, pro dnešní mládež určitě k nejednomu pousmání. Prolínání skutečného a imaginárního děje mi vadilo. Děj se místy jakoby držel na jednom místě s nadměrným protahováním zbytečných momentů. Přišlo mi to tedy jako bez šťávy. Líbila se mi však ta rodinná semknutost a teplo. A ty námluvy neměly chybu. Hlavní hrdinka se mi celkem líbila, hlavně ta kombinace dětskosti a dospívání.

Prý based on true story, hodně paranoidní a v moderním stylu. Ukázka, jak jsme koumavý národ. Kukura byl jako pohádkový dědeček, který pracuje i zadarmo a po kterém se na konci slehne zem. S. Stašová byla výborná.

Líbila se mi ta poctivá česká nátura. Hrálo se na férovku, atmosféra hovořila o semknutosti rodiny a jakémsi stereotypu (hlavně ty ranní dialogy). J. Vinklář hrál výtečně, stejně tak J. Adamíra - vypadali jako rub a líc, přesto byli kamarádi na život a na smrt. Tu scénu travesti striptýzu s panem Čejkou bych nečekala, to ve své době mohl být i film s hvězdičkou:-)