MiaMahoney

Sto roků v lese žil, mlčel jsem... Já teda nevím, ale po 8 letech samoty v lese a píchání tak akorát o jehličí, budu chtít nejen šukat, ale hlavně si pokecat. Očividně to tak nemá nikdo z přítomných, protože se té příležitosti nechytí a většinu času prostě mlčí a jen sázejí salátek. Naturalistické? Jo, to bezpochyby. Ale taky neuvěřitelně nudné, zbytečně táhlé a se spoustou hluchých (a němých!) míst. A občas, aby se neřeklo, taky trochu beze smyslu (tak například pokud polovinu filmu plánujete někoho zabít a dílem náhody se ten někdo ocitá zraněný na pokraji sil, najednou máte plné ruce práce s jeho záchranou...?!) Škoda, potenciál to mělo, kdyby se střihač zastavil tak na 80 minutách, dialogy nepsal zakřiknutý introvert s vyříznutým jazykem a osoba odpovědná za casting vybrala trochu sympatičtější postavy. Škoda, že jim tam třeba nepřišel zabubat nějaký ten Štíhlomuž nebo Blérská ježibaba.

Ty, kdož čteš tyto řádky: Vyvaruj se devadesátiminutovému filmu splácanému z flešbeků, které se navzájem tak překrývají, že nedávají smysl. Nehodnotím, neboť informaci, že se jedná o interaktivní film, jsem se dočetla až po shlédnutí té DonýDárkovské verze a těsně předtím, než jsem málem ohodnotila odpadem. Při volbě různých scénářů se může jednat o docela zajímavé dílko, byť nikterak převratné vzhledem k tomu, že tento koncept jsme viděli už za "totáče" v seriálu Rozfucky kuchaře Svatopluka. Inu, Netflix si neplatím a i kdyby, ke druhé, interaktivní projekci, bych se asi stejně už neuchýlila. Tudíž nechť tento komentář slouží jen jako varování před verzí, kterou snad ani neměli pouštět do éteru.

Andrej pracuje jako estébák a bezskrupulózní oligarcha ve "službách" České Agrorepubliky a pracuje na tom, jak Čechům co nejvíce znepříjemnit podnikání a život vůbec a vymýšlí revoluci ve šmírování drobných živnostníků. Jeho dům je postavený díky nakradeným dotacím ze Spojených států eurofašistických a má symbolizovat, čeho všeho je ta kurva hrabivá schopna v touze po moci. Andrej je pověřován dalšími zlodějinami a nekalostmi, které jsou ovčany této země nadále snášeny a mnohdy dokonce adorovány. Spolu se svojí čerstvou manželkou, ambiciózní zlatokopkou Monikou, se nastěhují právě do výše zmíněného luxusního domu z nesmyslně poskládaných trámů, uprostřed řepkou zdevastované přírody. To, co se nikdy nejevilo jako pohádka pro kohokoliv mimo Andreje samotného, se však pomalu ale jistě mění v noční můru pro zbytek obyvatelstva... Kdyby tohle zfilmovali, byla by to daleko větší a sysluplnější pecka s dobrou výpovědní hodnotou. Místo toho zde máme opus magnum, u kterého ani nevím, kde začít... No, tak třeba tím, že absolutně nechápu, jak se pod takový sračkoid mohl podepsat do té doby solidní scénárista Epstein! Pokud tedy nebyl zbylými dvěma scénáristickými neuměteli donucen pod pohrůžkou tortury (např. konzumace Vodňanského kuřete), neexistuje snad jediný důvod, proč své jméno s něčím tak úděsným spojit! Ale nevadí, když si někdo chce ušít z ostudy kabát, jeho věc. Nyní tedy více k filmu, kterému vévodí nechtěná vtipnost. Čím vážněji má sryler působit, tím více zabředává do žánru kokotmedie, záhy posoudíte sami. Asi ani nemusím poukazovat na žánrová klišé, která jsou u tohoto typu filmu jakousi naprostou nutností. Tak například věděli jste, že čím víc monitorů s náhodným, důležitě se tvářícím, nejlépe zeleným či modrým kódem máte, tím víc jste jakože strašlivý AJŤÁK, HEKR, SAJBREXPRD a tak? Do toho přidejte pár serverových racků nejlépe za zamčenou roletou, všudypřítomné kamery, Dicka, který se tváří, jakože tomu všemu hrozně moc rozumí a máte zaděláno na do-ko-na-lý kyberpsychonapínák! Nenechte se zmást! Dům, onen "důvěrný nepřítel", je naprosto dokonalý! Sice vypadá jako hnusný, funkcionalistický bunkr z tolik kůl pohledového betonu a hyzdí široko daleko celou krajinu, ale zato umí vyrolovat venkovní žaluzie, vybrat hudbu hlasovým pokynem, zapnout mikrovlnku a možná i uvařit amarouny! Zkrátka vrcholný hi-tech, který by vás v roce 2018 nenapadl ani v nejdivočejších sájbrsnech a z čeho by všechny ty Siri, Alexy a Kortány pukaly závistí v obvodech! Celý dům je supertajný projekt, proto o něm hlavní hrdinka vykládá své pičí kamarádce, policajtům i svému sousedovi (takovému nekňubovi ze samoty, který je ale samozřejmě taky ten HEKR). (Ups, spojler, ale stejně se na to nikdo rozumný dívat nebude a lopatám se to bude líbit i tak, takže jebat a jen lehce naznačím, že se dále může nějaké to vyzrazení vyskytovat. Poděkujete mi později za ušetřených 108 minut a bezpočet stále žijících mozkových buněk.) Monika, tedy vlastně Zuzana, si pobyt v domě tak nějak (ne)užívá. První polovinu filmu se tvůrci snaží, aby si divák myslel, že za všemi těmi naprosto "nečekanými" kratochvílemi a sváděním hlavní hrdinky skrz neustále se za ní otáčející kamery a úlisný hlas umělé demence, je nějaký ten HEKR. Třeba právě ten zmíněný soused, možná manželův šéf, možná sám manžel, možná Snowden, E.T. nebo cojávím, tady to klidně může být, kurva, strýček Fido (Fico?)! Druhá polovina nás ujistí v tom, že scénáristé jsou opravdu debilové, protože všechno lidské, z čeho ještě mohla být zápletka alespoň na jednu hvězdičku, naprosto zabili. A tak tu máme deus ex barabizna a spoustu "dokonalých" ajtý vychytávek, které by Maďarům zfleku mohla závidět celá CIA, NSA, DARPA, FBI i Andrejova STB! Kdo tedy celou tu dobu hrdinku nebezpečně svádí a šmíruje? No ovšem, přece ten samostatně myslící dům! On totiž Intel, to je známý prasák! Ten to hezké holce ve vaně udělá raz dva a ještě si ji u toho natočí (s červeným filtrem na kameře, aby byla jakože zvýrazněná ta EROTYČNOST)! No nedivme se, že se panička nasere a rozhodne se tu serverovnu ve sklepě zničit. Tak například rozbije monitor, klávesnici a vytáhne několik harddisků, což obvykle samosebou způsobí zhasnutí všech monitorů a světel v domě, určitě i světel u toho souseda a potažmo vyřadí z provozu ISS, to přece ví každé malé dítě, co absolvovalo mateřskou školku s rozšířenou výukou informatiky. Tady je možné naprosto všechno! I když už je dům odpojen od internetu, zvládne pronásledovat hlavní hrdinku do nemocnice, kde už leží její Dick (asi mu z toho už taky hráblo). Dům nahackuje úplně celé město, jmenovitě: tlampač, billboard, závoru u železničního přejezdu, městské kamery, odstavené tramvaje a přístroje v nemocnici, na něž je Dick napojený. A proč to všechno? Protože měl dům přeci "empatické rozhraní a četl podvědomé tužby hlavní hrdinky, do níž se zamiloval" (jen tak mimochodem do slova a do písmene vykradený díl Simpsonových. A pak, že vykrádá jen DžejKej Rohlíková! Všeci kradnů!). Pochopitelně nám zvídavým, které by kurevsky zajímalo, jak by něco takového bylo technologicky vůbec možné, není podáno žádné vysvětlení. Ani Dickem, ani v potitulkové scéně žádný skutečným, od monitoru opáleným, pizzu pojídajícím, uhrovitým ajtý geekem. Alfréd, jak umělou demenci pojmenovali, údajně "unikl do internetu" a aby bylo možné se ho zbavit, musela by naše ústřední dvojice nejspíš nejprve napsat "google" do Googlu (aby ho zničila nejdříve softwérově) a pak vlézt do Big Benu a rozmlátit krabičku s Hawkingem osobně demagnetizovaným Internetem! Fííííha, prostě zírám! Sofistikovaný kyberthriller zo salaša nejakého superhackerského, maďarského baču, len čo je pravda! Po tomto diele mám sto chutí obesiť seba aj tvorcov na korbáčiku a narvať všetkým, čo sa na filme podieľali (okrem Ondreja Pozděchudého za vkusnú hudbu), Jánošíkov povestný hák do riti!

Klesá to rychleji, než Edův čurák... Co se zpočátku jevilo jako geniálně zahraná žumpa oscilující mezi odpadem a příjemnou parodií na realitu tamějšího kraje, se začíná sklánět víc k tomu hajzlu a obávám se, že z toho po vzoru Čtvrté hvězdy a Dabing Street zbude zase jen pícnina pro tu jednodušší část Babišstánu. Dabing Street měla aspoň dvě dobré scény na díl (mluvím za první 4 díly, zbytek jsem v zájmu zachování duševní rovnováhy nedokoukala) a Čtvrtá hvězda tahouna Trojana. Tohle trochu výraznější osoby a scény postrádá a obávám se, že duu Luděk a jeho bratrosestra už teď dochází dech. Příští díl rozhodne, jestli tomu dám dál šanci nebo seriál skončí na Miiném osobním smetišti.

Pondělní Noční Shyamalan objevil otřepané motto “Not all heroes wear capes.” No a? Zdlouhavé, nudné, přeceňované qůli zvučnému jménu režiséra, hluché a se zabijáckou stopáží. Dvě za šťastné zjištění, že tam nakonec nenasral ještě i pár bollywoodských tanečků.

Asi takhle: přestaňte kurvit dokonalý (a smysluplně uzavřený!) příběh nadstavovanými, idiotskými, přeefektovanými, zbytečnými, nudnými, touhou po vyždímání dalších Galleonů nasycenými zvěrstvy bez hlavy a paty, se spoustou matoucích postav a z hoven postaveného děje, ze kterého ta žízeň po obnovení zacházející slávy DžejKej Rohlíkové přímo čiší. Dexempo fujtajxl a jednu za těch pár sympatických magipotvor v čele s Hrabišem, kterého bych mnohem radši viděla premiérem, než jeho morálně pokřiveného jmenovce.

Zelenka má na kontě pár prima počinů, ovšem za poslední roky plete bič z čím dál větších hoven. Kouzlo starých pohádek je asi nenávratně v prdeli, točit pěkné, vtipné a netrapné pohádky umí na české scéně už jen Strach, a tak jsme většinou svědky plytkých a ničím originálních sraček, kde je špatně úplně vše - od castingu, přes dialogy až po hudbu. Nejinak je tomu i v Kouzelníkovi Židovi. Zkrátka naprosto zbytečná pohádka, na kterou do pěti minut zapomente. Lobbuju tímto za další ÁPéčko, ať se je přiští Štědrý den zase na co dívat!

Tak nám vykradli o dvě třídy lepčejší Tiché místo, do hlavní role obsadili Sandru Buldokovou, jejíž herecký netalent se nezměnil od dob, co vystrčila xicht naposledy, protkali to nudnou, vztahovou vatou a hurá na to. Přičemž “to” je zde sbírka neskutečně debilních “to si snad už dělají prdel?!” momentů, kde jde naprosto všechno proti logice a rozumu. Ale chápu, že pro Emeričany asi dobrý, ti ve své naivitě klidně můžou sežrat i sjezd divokou vodou poslepu a jízdu autem s džípíeskou přesnou na cenťák... No a jako bonus, abyste se moc netěšili, milí diváci, nám tvůrci naservírují co? Ano, úplné hovno! Zatímco v Tichém místu nám ty emzáky ukázali hned a zatepla, tady se budeme bát větru, poletujícího listí a haluškových šepotů a u toho se budeme dvě hodiny kousat do prdele nudou a doufat, že už té náně konečně někdo strhne pásku. Opravdu děsivé a originální! Těším se na příští vykrádačku, kdy na planetu zavítají emzáci, likvidující lidi třeba podle smradu při kadění a populace tak nebude moct srát. A nebo si pouštět podobné, z hoven splácané filmy... Navzdory zdejšímu relativně vysokému hodnocení se Mia vrhá do peřejí a pluje proti proudu. Za dvě a to ještě s páskou přes oči.

No, takže je to úplně stejné, jako předchozích asi 80 dílů. Nová rodina v novém domě objeví staré véháesky ve staré kameře... chjo, to už je recyklovanější, než naše mumie Helenka! A furt to někoho baví točit a ždímat už vyždímaný hadr! Abych ale nebyla zase moc přísná, uznávám, že jsme se obdivuhodně posunuli od stacionárních kamer k smysluplnějším, pohyblivým záběrům, to je ale posun tak maximálně za půl hvězdy a rozhodně to tomu filmu trn z prdele nevytrhne. Opět totiž ději kraluje naprosto iracionální chování všech protagonistů. Tak zaprvé, chtěla bych vidět rodiče, kteří by i po průkazném strašení v pokoji jejich drůbeže nechali to kuře dál tam samo spát. A že je dítko pod vlivem démona a trousí hlášky typu “on mě vezme pryč”? Na to asi serem... Démonickému kouřobubákovi tedy nezbývá, než terorizovat tu partu vypatlanců dál. Ale měl by si každopádně dávat sakra majzla, neboť tu hezkou, ale očividně jak tágo blbou matku napadlo -a teď se podržte- zavolat policii! Kurva, to toho kouřáka jako přijedou zatknout?! Nasadit mu klepeta a přečíst “máte právo nestrašit!”?! Fuckt k popukání! Nelogičnost střídá nelogičnost a klišé střídá klišé, za všechny uvedu to nejotřepanější, a sice světla. Na to, jak jsou Emeričani ve své megalomanii natolik pokročilí, že zavlažují trávníky i když prší, tak kurva když dojde na blbé rožnutí (rozsvícení, pozn. pro Pražáky) světel v baráku, stanou se z nich žiďáci jaxviňa! Ukažte mi jedinýho vola, kterej by si při takové paranormální pasivitě nerožnul v celém bububaráku! Je to co? Pičovina! A film to dělá čím? Nerealistickým. A to Miu co? Nasírá a nudí. Takže opět za dvě a další exkurze do tohohle domu už, doufám, nebude.

Nudná, unylá sračka o kostře bloumající hnusným, funkcionalistickým barákem, jakožetemném tajemství jejího manžela a služebnictva, kdy je polovinu filmu připlácnutý rudý filtr na kameře, takže se i na tu jinak koukatelnou milfku Gugíno čumí úplně debilně a kdy se žádné wau nedostaví ani po tom “šokujícím” odhalení rodinného spletence. Soudný divák vidí rudě i bez toho zmíněného filtru. Ze žumpy na 1 hvězdu to vytahuje jen a pouze několik vcelku zdařilých záběrů, například na auto jedoucí horskou stezkou či pohled na pěknou kamennou zídku u baráku.