JohnCZ

Problém tohoto filmu je ten, že ač se strašně snaží a ten silnej příběh má pro to všechny předpoklady, tak mě prostě nejenže nechytl za srdce, ale nakonec ani pořádně neoslovil svým dějem. Postavy, zejména ten malej sebestřednej něcojakolehceautistický kluk, jsou děsně afektované a nesnesitelné, ústřední záhada hodně rychle přestane diváka zajímat, protože scénář se tak podivně stáčí různými nezajímavými směry, že nedokáže pořádně držet tempo. Za zmínku stojí parádní Desplatova hudba, která alespoň z toho závěrečného smíření vytáhla nějaké funkční emoce.

Nepřímé spoilery! Matematika coby univerzální jazyk vesmíru mě vždycky fascinovala, i když na ní nemám buňky. Pi v tomto ohledu zprvu působilo nesmírně zajímavě, ale ve finále je to spíše film, kde vítězí forma nad obsahem a nějakého objevování všehomíra jsem se dočkal spíše jen v náznacích a ve zjištění, že člověk není stvořen k tomu vědět všechno (což je koneckonců i celá závěrečná pointa). Černobílý vysokokontrastní vizuál a nekompromisní režie ale umí efektivně vyvolat úzkost prakticky z ničeho a oči se z toho spouštěly jen těžko.

Slice of life z české vesnice z období Protektorátu. Dobře zahrané, dobře natočené. Poetiku a trefný milý humor střídá spíše rodinné drama, které je stále sympatické, ale oproti Obecné škole o poznání obyčejnější.

Úžasně nostalgická retro atmosféra v kombinaci s neopakovatelnou svěrákovskou poetikou vykouzlila tělem i duší český film, který pobaví, potěší, předá i pár trefných a příjemně nevtíravým způsobem podaných pouček. Naší zemi by bylo hej, kdyby ta poválečná realita byla skutečně taková, jak si ji postavy ve filmu představují. "Ta největší strana musí mít pořád strach, že se to přehoupne a v příštích volbách už nebude největší. Nemám pravdu? Voni by se komunisti jinak začali strašně naparovat a nebylo by s nima k vydržení. Voni dokážou bejt i panovační. My jsme slované, pane učiteli, ale západní, západní! U nás žádná diktatura nemá živnou půdu, to je proti přirozenosti národa, nemám pravdu?"

Typická ayerovka se zkorumpovanejma poldama v ulicích LA a opět to náramně šlape. Má to pevnou režii, Keanu jako nezastavitelnou mlátičku, která se s ničím moc nesere, a je to natočené tak hezky příjemně drsňácky po staru, že mi ani vlastně nijak zvlášť nevadil možná trochu zbytečně překombinovaný a přesto trochu předvídatelný a ničím originální scénář.

Stylizovaná akční šílenost, která ovšem baví spíš jen tak napůl. Nejsem na tenhle typ filmu vyloženě cílovka a místy mě ten epilepticky hyperaktivní střih rozčiloval, ale Danielovi Radcliffovi to sedlo, ostatně svůj komediální talent ukázal už v obdobně a přesto naprosto jinak pošahaném Swiss Army Man. Hezky si to kope do trendů současného konzumu založeného na senzaci. Samotné akci docela citelně chybí kinetika a obecně výraznější choreografie.

Tři kámošky, díra kdesi v Kosovu, pocity vlastní svázanosti a sociální situace, ze které není cesta ven. Navzdory krásné přírodě je to zpracováním a vyobrazenou mentalitou přesně taková ty syrová a hrubá východní Evropa jak si ji asi zhruba představuju. Holky jsou po celou dobu totálně na pěst a to posléze ještě eskaluje s tím, jak se snaží ze své finanční situace vymanit. Trochu depka, trochu nuda, místy snaha o art, ale každopádně tyhle východoevropské filmy se mi zatím ještě neokoukaly. Co do scénáře to není úplně dotažené, ale na druhou stranu napsat a zrežírovat ve svých 19-20 letech jako žena takovýto film si zaslouží respekt.

O fous horší než série předchozí. Chytrý humor a břitké dialogy zůstávají, kvalita scénáře nijak neklesá, stejně jako charisma jednotlivých postav. Kde ale druhá řada bodovala ve své druhé polovině mnoha díly prolínající se a postupně se stupňující zápletkou, tady tentokrát, snad až na jedno morálně velice sporné rozhodnutí a tradičně emotivní finále, nic tak intenzivního není. Osobně jsem trochu čekal, že reakce tvůrců na 9/11, když nepočítám nekanonickou speciální epizodu Isaac and Ishmael (která je na HBO Max zařazena hned na úvod řady), bude o něco výraznější, ale pravda je, že se třetí série tématům mezinárodního terorismu a obecně zahraniční politice věnuje i tak docela hojně. A lze pochopit, že si pro to tvůrci vybrali raději vlastní fiktivní zápletky - jednak z úcty k obětem a jednak proto, že se tehdy stále ještě jednalo o velmi živou a pro mnohé Američany i značně citlivou událost.

Má to v sobě špetku originality a vcelku zajímavého záporáka, ale jako horor to nefunguje a scénář působí hodně polovičatě.

Je to béčko, ale má fajn myšlenku a snahu o intenzivní one shot pojetí. Což místy funguje a místy moc ne. Z hlediska filmařských kvalit je to rozkolísané. Někdy to vypadá až nečekaně dobře, někdy do očí bije laciné CGI. Místy zarazí vyloženě neumětelsky udělané střihy mezi wannabe one shot scénami, které u mě způsobovaly až to, že jsem přestával vnímat film samotný a hledal, kdy přijde další blbě zamaskovaný přechod. Jistou nekonzistenci způsobuje i fakt, že se na některých místech objevuje klasický střih - jakoby si filmaři už nevěděli rady, jak danou scénu napojit. Jenže to pak ze své podstaty sabotuje samotný záměr udělat celý film alespoň zdánlivě jako jednozáběrovku. Výtky bych měl i ke scénáři, který naznačí zajímavou zápletku, ale pak s ní už dále nepracuje a ke konci už je vyloženě jasné, že tvůrci nemají větší ambice než udělat slušný akčňák za pár babek. Přesto, tak pitomý a useklý závěr si to nezasloužilo. Slabší 3*.