ČeskýTulák

Film, který spadá do legendární historir Tří mušketýrů, rytíže Pardalaina , Kapitána Fracccase a dalších. Trochu pokulhává český dabing, je dělaný již v dnešní době. Tento film nebyl v šedesátých letech dabován a byl promítán ve francouzké verzi, která v porovnání k italské je vynikající, francozsšina patří k tomuto ději. Rovněž většina herců je z Francie. Ani na zahraničních servrech se francouzská verze neobjevuje, což je velká škoda. Film samotný však nijak italštinou či češtinou netrpí. K tomu vynikající G.Barray, kterému tyto filmy velmi sedí. Nesmí se zapomenou i na průvodní melodii od Charlese Aznavoura, i když písničku ve filmu nezpívá. V ději tohoto filmu je snad vše co takovéhoto filmu patří, krásné ženy, manželské intriky, souboje ale i vtip. A co zde ani nechybí je krev.

Na tento film jsme vyrazili do kina včera s tím, že se budeme bavit. Co ale má film výstižného je název Tátova VOLHA. Právě jako toto legendární automobil se jevil film. Velice těžký rozjezd a volná jízda. Rovněž i dialogy. Člověk očekával hned při vysypání popela na kaktusy delší humorný dialog, ale jak začal, tak najednou zanikl. Rovněž jsme očekávali více od scény s paní Holubovou, ale i zde jak špatně seřízené auto, roztočí se a zhasne. K úsměvu vedl i seznam herců, když je zde uváděl pan Antonín Harth (můj oblíbenec z ČB). Jeho "role" nebyl ani štěk. Rovněž scéna po dobré zprávě z nemocnice, byla prezentována v jakési šedí. Rozuzlení celého případu s panem Polívkou bylo tak trochu mimo mísu. Dominantní polívka, který peskuje všechny, že jablka nejsou bubákem nahoru, najednou vyřeší celou kauzu s Terezou. A konec? Jako , když definitivně zhasne VOLHA. Nebyl snad nikdo, kdo by nečekal setkání s Tomášem. Myslím, že O bodou by bylo drastické, snaha byla vidět. Takže za 1 a nutně seřídit vozidlo.

Film postaven pouze na jednom herci. Děj je nepovedenou kopií filmu Přejezd Kasandra. Řada scén je stejná a vlastně i konec filmu je stejný. Jak se má takovýto film hodnotit. Dvě hvězdičky je až dost.

Jediné co na tomto filmu je - herecké obsazení (jména), pak jsou to již samá negativa. Dabing - přemluvení českých herců na bodu nula. Zejména u pana Macháčka , Adamíry , Vinkláře, Bláhy , Holého a Stacha to bylo znát hodně. Dlouhou dobru divákovi trvá než zjistí o co ve filmu jde (když si předem nepřečte recensi o filmu), ovšem zjistit kdo s kým je na jedné lodi je rovněž oříšek. Celkový chaos v ději vyústí rovněž i na celnici, kdy je všem postavám (špionům) , včetně Vinkláře v kufru vozu , otevřena závora a film pak končí bez jakéhokoliv výsledku. Jedna hvězdička filmu je tak na herecké obsazení, jinak film patří k nejslabšímu díle pana Brynycha.

Film Tři tuny prachu snad v minulosti nebyl uváděn ani v kinech či televizi. Ne snad pro kvalitu,ale , že se ve své době dotýkal choulostivých záležitostí. Nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Jen sám rok výroby 1960 ukazuje , jak bylo obtížné ukázat i funkcionáři jsou také jen lidé a mají své starosti. Ukazovat, že i vedoucí pracovník velkého závodu má právo dělat chyby. Ve filmu je však i něco , co se v této době "moc nenosilo". Postoj zástupkyně KSČ, která neprosazovala či nenařizovala , jak se má ředitel (K.Höger ) zachovat , jak již na pracovišti, či v soukromém životě. Režisér O.Daněk vybral nestandartní obsazení filmu , které však bylo vynikající. B.Bohdanová jako hlavní představitelka vedla svou postavu skutečně lidsky, kde dokázala oddělit práci od soukroma. Dokázala říci do očí pracovníku výzkumu z Prahy (E.Romančík) , že bude stát vždy pracovně dle svého názoru i proti němu. E.Romančík stál ve své roli jakoby v obraně, působil, že se bojí někomu ublížit, ale vnitřně byl pevně rozhodnut. Co bylo na svou dobu nepopulární, až s podivem, závěr filmu u tohoto trojúhelníku. Většinou filmy této doby končili urovnáním rodinného vztahu. I když zde to řečeno nebylo naplno , divák zde vycítí, že došlo k rozchodu manželů. Karel Höger se pracovně dostává k pravdě o zanedbání povinností závodu vůči okolí , ale dokáže se bez větších emocí vyrovnat i rodinou situací (rozchodem se svou ženou). Byla to role jiná , než je herec znám, ale i v kožené bundě a v huti byl výborný. Další postavy moc do děje nezasahovaly, J.Krulišová v roli zástupce KSČ působila hodně lidsky, než nám ukají jiné filmy ukazující tuto dobu. D.Medřická i v malé roli ukázala svou energii a schopnost zahrát jakoukoli postavu. U E.Romančíka trochu vadilo předabování , ale asi to vyznělo lépe, než kdyby bylo použito českoslovenštiny. Velice slabě však vyzněla postava kolegy E.R. , kterou hrál L.Tokoš, scéna na silnici působila hodně uměle. A i další scény L.T. byly hodně neskutečné. Jako světák, který na víkend odjede s milenkou a na druhé straně aby uhájil svůj projekt rychle končí vztah. Ve filmu se objevila i I.Kačírková, tehdy populární herečka s kvalitním zpěvem. Snad tato scéna měla ukázat, že již v té době měly domácnosti televizory. Možno měl režisér použít více dialogů v řeči ostravaků (použito snad dvakrát). Blanka Bohdanová zvládla tuto roli velice dobře, role vyzněla velice lidsky a to jak v dialozích , jak s E.R tak s K.H. Snad až překvapivě rychle se snažila osobní záležitost řešit se svým mužem. Dnes je tento film asi mladším k smíchu, vstahy jsou jiné, city se nenosí, chyby v práci se kryjí čímkoliv. Je pravda, že tenkrát nad vším stála partaj KSČ, a všichni i ředitelé se jí báli. I když film asi ve své době neměl zelenou, našel si svou cestu ke svým divákům.

ČeskýTulák (hodnocení, komentáře) Tento dokument mne velice sklamal. Místo aby se opíral o skutečná fakta a filmové záznamy, jedná se pouze o informace novinářů, kteří snad pracovali v SSSR v šedesátých letech, ale prakticky se objevují najenou až dlouho po rozpadu SSSR. Vše se v prvé řadě opírá o politický protisovětský názor , než technický. Osoba Iljušina je zde podána pouze slovy novinářů a redaktorů. Jak je zde i uveno údajně Iljušin sám "nakone" si své tajemství ponechá pro sebe. Rozhovor s ním prakticky žádný není použit. Naopak s Gagarina je nakonec udělán opilec a prospěcháž, který se musel hlídat, aby něco neprozradil. To je k zasmání. Je zde jmenován i konstruktér Koroljov, opět pouze okrajově. Ale zde přeci existuje vynikající životopisný film o celém vývoji kosmonautiky v SSSR. Většina novinářů a reportérů vystupujících ve filmu jsou američané či uprchlí sovětští občané. Novinové články,zobrazované jsou z amerických novin z doby studené války. Kde jsou uváděné dokumenty z údajného tajného ruského archivi, když již byl dle slov ve filmu odtajněn. Rovněž řada filmových záběrů mi připadala jako ilustrační , některé byly použity i dvakrát s jiným komentářem. Jedna zajímavost - příprava startu Iljušina - má na sobě vše , skafandr, helmu s SSSR, usedá do rakety, kolem vidíme techniky jak mu pomáhají. Jedno zde však chybí - pohled do průzoru obličeje. Vždy při startech ruských kosmonautů si na toto sovětští filamři potrpěli. Zde je však pouze pohled do týla kosmonauta. Rovněž je ve filmu snaha kritiky výstupu prvvého člověka do vesmíru - Leonova. Je možné, že měl potíže s návratem do kabiny, ale přeci není nutno vše uvádět. To nedělali ani v USA. Vždyť se mohlo i kritizovat, že první americký kosmonaut J.Glenn byl osobní přítel rodiny presidenta Kennedyho. Ještě k druhé části dokumentu, kterou jsem již nedokoukal. Je zde řada záběrů nepovedených startů raket USA, některé opět i dvakrát, ale nikdy není komentář kdy se to stalo, o jakou raketu a pod. Dvakrát je zde zmiňována tragedie akde zahynulo 160 osob - není však ani jedna fotografie těchto osob. Hovoří se pouze o technikovi, který nechtěl opustit místo vedle startující rakety. Závěrem - film je pouze o očernění výskumu a úspěchů kosmonautiky v SSSR s použitím politické nenávisti. Boj o dobytí vesmíru existoval, to nikdo nikdy nepopřel , rovněž to, že tato snaha rychleji být první v určité oblasti, přinela i tragedie má svou logiku a lze ji pochopit. A tak tento dokument snad plní pouze medvědí službu - zachovat nenávist mezi Ruskem a USA.

Velmi dobrý film, takový jaké v této době vznikaly. Ladislav Chudík v roli, ve kterých mnohokrát vidět nebyl. Emil Horváth st. vynikl hlavně na svatební hostině, když přichází nejprve partizán a poté dva němečtí vojáci. Jeho taneční a pěvecké výkony pomohly obyvatelům tuto chvíli překonat. Trochu slaběji působili radní obce, jejich rychlé převleky i změny názoru , hned pro němce , hned pro svobodu bylo dost násilné. Také závěrečná scéna příchodu partizánů , pouze ukazovala , že se v okolí bojovalo. Škoda, že chyběly titulky pro německé dialogy, kterých ve filmu bylo hodně. Snad příště se objeví.

Snad jako filmové dílo je tento film pro mne zajímavý. Viděl jsem jej celý, ale nenalezl jsem to hlavní což je základní nit - základní děj. Ten je velmi rozbitý tím, že se rychle přeskakuje na jednotlivé roky. Měl jsem zato, že hlavní postavou filmu je R.Brzobohatý. Ale role je až moc stručná. Zejména pak jeho poslední epizody - zvolení do čela obce. Otázka co vlastně po zvolení dělal a proč dopadl špatně (toto se nedovíme ani z vyjadřování sousedů a dcery ve stati poslední). V epilogu se pouze náhodně dozvíme, že již je nějakou dobu mrtev. Film je vysoce hodnoce snad i proto, že je natočen podobně jako Skřivánci .... , Ucho a další v letech 1968 a 1969. A tak hodnocení dvou hvězdiček za výkom pana Brodského. Ještě k poznáce u folmu - drama ani komedie to rozhodně není. Ale ani na Oscara.

Film má zajímavou zápletku a děj je na pokoukání kvalitní. Jako celek však velmi připomíná film Smrtonosná past 3 s B.Willisem. Zadávané a řešené úkoly od zločince končí stejně. Právě pro toho , kdo zná film Smrtonosná past 3 , se může stát , že polovině filmu usne. Velká škoda.