Vardara

Tedy, tak trochu mě zmátla délka tohoto dílka a dodatek v závorce „seriál“ (což bylo na více filmových stránkách). Chvíli jsem hledala, a když jsem nic kloudného nenašla, tak jsem to zhlédla. Hned na začátku se to rychle rozjíždí a my jsme okamžitě vhozeni do děje. Příběh je příjemný a diváka neustále nechává na vážkách, kdo že vlastně asi tak bude ten vrah. Žádná postava tu nepůsobila protivně, takže solidní tři hvězdičky.

Tak tohle mi trošku zavánělo artem. Na začátku mě neskutečně štvala hlavní hrdinka, nejraději bych ji vzala smetákem po hlavě. Nedokázala jsem ji vůbec litovat a říkala jsem si „To všechno máš za to, že jsi taková naivka“ ale kdesi po první třetině (téměř tříhodinového filmu) se to začalo vyvíjet a já zjistila, že povaha hlavní hrdinky skvěle zapadá do prostředí veliké vily plné jedovatých potvor a především k tajemnému Rip Van Winklovi.

Zjistila jsem, že mám menší averzi k japonským filmům, kde hlavní hrdinky provozují některý ze sportů na vrcholové úrovni. Nějak to těm herečkám nedokážu uvěřit (i když je pravda, že při vzrůstu japonských žen, by jim krátké tratě jít mohly). Jinak zajímavé téma o vztahu/nevztahu mezi o dost starším mužem a dívkou, která tápe v tom, co má dál dělat a v podstatě hledá někoho, o koho by se mohla opřít. Překvapivě mi tu docela sedla i Nana Komacu (možná proto, že nehrála ztřeštěnou puberťačku). Jen mi pořád vrtá hlavou, proč tam po ní pořád uslintávali všichni ti kluci, mně přijde, že v Japonsku mají daleko hezčí herečky...

Absolutní průměr. Přišlo mi, že by to vydalo určitě na pár dílů, jednu chvíli se tam totiž události střídaly příliš rychle. Více prostoru měl dostat i kamarád z dětství, aby se to trošku lépe zašmodrchalo. Takhle to bylo od začátku dost čitelné (což byl asi záměr – postě taková odpočinkovka a nad ničím moc nemyslet). Příliš mi nesedl ani konec (trošku po americkém stylu). Přesto kladně hodnotím dospělost příběhu bez nějakých hysterických grimas a neposlouchatelných ženských hlasů.

Je to už hodně dávno, co jsem viděla americkou verzi, ale i přes to málo, co si z ní vybavuji, tak je to fakt, že tahle byla lepší (snad jako většina toho, co bylo kdy předěláno). Začátek je mírně utahaný, ale po autonehodě bratrů to začne být zajímavé. Pak se to zase na chvíli rozvolní a v závěru to graduje. Myslím, že některé úseky se mohly vynechat a určitě by to filmu neuškodilo. Měla jsem takový pocit, že to tu tak trochu flákal i jinak výborný Byeong-heon Lee. Prostě průměr.

Krásné záběry na krajinu a odporné záběry civilizace. Je to již v pořadí několikátý film, díky němuž jsem si potvrdila, že řada větších japonských měst by pro mě byla neslučitelná se životem (samý beton a nic než beton). Jinak další z křehkých, pomalu plynoucích příběhů o strachu z neznámého (v tomto případě přicházející slepota) a potřeby tuto bolest s někým sdílet.

O dvou podvodníčcích, kteří se hledali, až se našli. Kdy pro změnu ten hloupější a ztřeštěnější z nich je muž, co si šlape na jazyk Nic nového pod sluncem, vše prostě tak jednoduše plynulo, žádné zbytečné hektolitry slz a sem tam nějaké to slaďoučké korejské klišé. Prostě prach-sprosté tři hvězdičky

Tak třetí hvězdičku dávám opravdu jen z milosti. Duo mořský hoch a Ariel mě o hereckých schopnostech obzvlášť nepřesvědčilo, největší kus umění tu asi předvedla Nicole a ta toho prostoru opravdu moc neměla. Musím uznat, že z většiny filmů vycházejících z komiksů, mě tenhle společně s Wonderwoman zaujal asi nejméně. I efekty někdy vypadají jak z knížky od Walta D. No jo, co dělat, když si trh žádá superhrdiny za každou cenu... nějak mi tu už ale začíná chybět originalita a to bohužel i v OST – slyšela jsem tam Pána prstenů, nebo se mi to jen zdálo?.

Oproti avengers oddychovka. Pár hrdinů z různými dysfunkcemi (nejjasnější je tu ADHD alias Flash) se snaží zachránit svět. Sice jsem většinu času řešila Aquamanovy kontaktní čočky. Ale děj docela plynul a film nenudil a dokonce i někdy pobavil, tak proč ne...

Dala bych i víc, ale za ten počáteční bolehlav skutečně nemůžu jít výš. Až na dva marvelovské filmy, které s dějeme tohoto výtvoru až tak nesouvisí, jsem snad viděla úplně všechny předchozí „díly“. Přesto jsem začátek musela vypnout a prošmejdit internet, zdali jsem o nějaký ten předcházející film nepřišla... a výsledek? Ne, vše jsem řádně zhlédla. Tak proč jsem měla pocit, že řada postav se dostala v ději někam dál, než byla na konci filmů? No nic, oni se ti superhrdinové množí rychlostí blesku a příliš neumírají (a když tak je někdo oživí), takže se to pořád nabaluje a narvat celou tu partu hic do jednoho filmu dá zabrat. Tak se těším na pokračování, protože doufám, že to oblíbené natahování děje tu snad dostane nějaký širší rozměr. Každopádně hláška „MR. Proper má vymeteno“ mě dostala