Vardara

Jo, tak tohle bylo lepší než Infinity war – tedy spíš, co se týče vizuální stránky. Jinak hodně superhrdinů vzniklo, hodně zaniklo a já čekám, kdy zas bude film, kdy všichni ožijí, aby mohli znovu umřít... Každopádně se to znovu nevyhnulo typickým siláckým řečem a motivačním proslovům kapitána A. Čtyři hvězdičky za rychlý spád (téměř tři hoďky a uteklo to jak voda), vypaseného Thora, vtipné hlášky a Pepper Potts v bojovné náladě...

Moc hezké, akorát i dost smutné. Musím uznat, že to, co na diváka mělo nejspíš působit pozitivně, mně přišlo smutné. Prostě jsem celou tu dobu litovala Hanu – neustále byla stavěna před zásadní rozhodnutí a vždy se s tím musela s úsměvem vypořádat, no jo, asi fakt láska až za hrob.

No, mělo to hezké chvilky, ale i smutné. Nejděsivější byla asi ta scéna v krytu, na to z jakého roku film byl, klobouk dolů. Představa, že tam sedíte a slyšíte blížící se bombu a nemůžete nic dělat... Ale ten proslov na konci mě dost odradil. Vím, že to bylo točeno za války a agitace byla důležitá, ale v dnešní době se mi to jeví dost děsivé.

Děj odehrávající se v 19. století za doprovodu hudby z přelomu 20. a 21. století. Do toho tance a barvy jako z bollywoodského filmu. Méně zpěvu, více dobové reality. Téměř všechny písničky jsem přeskákala, takže v závěru ten film vlastně ani o ničem pořádně nebyl. Nacpat do pěti minut zpěvu přesvědčování, které jde stihnout během dvou minut normálního dialogu, distingovaná královna Viktorie se před všemi začne smát jak slepice, operní zpěvačka zpívá jako průměrná hvězdička muzikálů apod...ne děkuji.

Přemýšlela jsem o čtyřech hvězdičkách, ale nakonec dávám tři a to díky dvěma utahaným posledním dílům. Musím uznat, že pro moje zažívaní byly i dost nesnesitelné první dva díly, ale překonala jsem to a těšila se na další. Najednou jsem se dostala ke konci a co se nestalo... no dopadlo to tak podivně. Asi jsem fakt na takovéto typy příběhů stará. Myslím si, že postava, kterou ztvárnil Ki-woo Lee, měla dostat víc prostoru a určitě bylo fajn i Šílené kuře. Kvůli nim jsou tam vlastně ty tří hvězdičky.

Moc podařená duchařina. Plus je v tom, že hlavními postavami nejsou žádní puberťáci ze střední, ale „skuteční“ dospělí lidé a hlavní hrdinka se také chová dost normálně (tedy v rámci možností, protože samozřejmě vidí duchy). Vizuálně pět, ale v reálu čtyři a půl hvězdičky – proč se musí vždy v těch nejméně vhodných okamžicích, někdo rozhodnout, že někam odjede….? Každopádně až na jeden díl, jsem se téměř nemohla odtrhnout.

Hlavní postavy byly fajn, ale to je tak asi všechno. Na začátku to bylo super, říkala jsem si, že by pět hvězdiček? Někdy po desátém dílu to však neudrželo tempo a šlo to do kopru. Poslední tři části jsem fakt přetrpěla (ten poslední především kvůli tomu, že mi 5 minut před koncem vypnuli proud a já si namáhala mozek, co tam asi tak vymyslí). Stejně jako u Moon lovers – další historický seriál s tématem cestování v čase, který dobře začal a pak mě z něj začala bolet hlava kvůli neustálým zvratům, které byly mnohdy nesmyslné a zbytečně natahované. Min-ho Lee byl sice roztomilý, každopádně to nemění nic na tom, že hrál někoho, kdo měl být daleko starší než on. Jeho vztah k doktorce mi někdy připadal stereotypní, prostě se dál nijak nerozvíjel a to mě po čase také začalo nudit... prostě tak trochu zklamání, ale zažila jsem horší.

Zvláštní komorní příběh. Má to hloubku, myšlenku..., ale mě to zas až tolik nenadchlo (začátek jsem musela trošku přetočit). Přesto musím uznat, že herectví Eidži Okady mě zaujalo, docela jsem mu ty pocity věřila.

Slaďoučké, miloučké. Zajímavé téma, které je pro dnešní dobu dost typické (pocit, že vám chtějí všichni jen ubližovat). Chvíli jsem přemýšlela i nad čtyřmi hvězdičkami, ale ke konci to spadlo do průměru, takže zůstanu raději u tří.

Tak slabší tři hvězdičky. Docela mě to chvilkami nebavilo, možná z toho důvodu, že mi už od začátku bylo jasné, co se bude dít (a to především díky tagům a základní znalosti asijských filmů). Jsem ráda, že mě na konci filmu upozornili, abych si počkala, jinak bych možná přišla o dost zásadní část. Jinak nemělo by být vedle slova drama napsáno něco jako: mysteriózní a fantasy?