Recenze (1 239)
Vřískot (1996)
Já nevěděl, že je Vřískot meta. Ale asi mi mohla napovědět hned ta maska, co? A taky pořád ještě nevím, jestli mě tyhle míchaný koktejly baví nebo jak je to. Já toho vůbec dost nevím. Pro starší generaci hororů mám slabost stejně jako teens z Vřískotu, ale devadesátky už jdou nějak mimo mě. Scream míchá všechno se vším. Atmosféru starých s nastolením cesty pro nové, humor s hororem, odkazy na klišé s vlastním klišé, ananas na pizzu a tak. Čekal jsem, že to půjde úplně mimo mě a já budu jen nostalgicky vzpomínat na main theme starých Halloweenů, ale ve výsledku mě Cravenův meta-mišmaš celkem bavil. Ale kulty mám jinde.
Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014)
To asi je vtip, ne?
Spláchnutej (2006)
Teď jsem možná narazil. Možná...že si "V hlavě" tři hvězdy nezasloužilo, protože pak Spláchnutej...ajaj.
Růžový panter znovu zasahuje (1976)
I v tom nejlepším dílu je to pořád "jen" neskutečně skvělý Sellers v průměrném filmu. Více scén typu tělocvična a následné vyslýchání, méně všeho ostatního.
Do morku kosti (2010)
Zatraceně silný příběh vygradovaný (nikoliv pomocí krav) až k hodně netradičnímu a drsnému finále bez akce. Buranský klobouk dolů před touhle stránkou filmu a ústřední dvojicí Lawrence + Hawkes. Problém je, že i s nikterak předlouhou stopáží se cestou trochu moc kodrcáme, zakopáváme a vlečeme. Určitě bylo záměrem být čistě syrový a nikoliv stylový, jenže v mnoha scénách se pak není čeho chytit. Leda za ruce.
V hlavě (2015)
Smál jsem se u toho a jednou se nechal dojmout. To jen, aby bylo jasno, na čem jsme. Jenže taky jsem se nudil, občas si zaklepal na hlavu a párkrát dělal takové to protáhlé "meeeh", když všechno na plátně padalo, křičelo a vráželo do sebe. Znáte to - třaskavá švanda pro všechny. Když já se do Inside Out fakt nedokázal ponořit. A dokonce si pod Pixarovku dovolím napsat skandální výrok - ten vizuál je fakt divně umělej. Všechny postavy jsou mi vzhledově nesympatické. Nebaví mě amorfní psychopaňáci z balonků a bez hran. Dokonce mi povětšinou přijdou dost odporní. Nemusí být všechno zaoblené a hladké. Já se přes obrazovku nepoškrábu. Takhle to Pixar přece dřív nedělal, ne? Nebo u lidí ano? Chápu, že se bavíme o "uvnitř" malé holčičky, ale SPOILER oni děti nejsou retardi. Inside Out má úžasný námět a spoustu zatraceně zajímavých momentů. Souhlasím - chytré to je. Ale možná kvůli nějaké kompenzaci má taky Inside Out ohromné množství padání, kvílení, vrážení a hýkání. V pár momentech to opravdu vypadá, jako bych koukal na Teletubbies verzi Alenky v říši divů. Tohle vážně je mix Disneyho a Pixaru, ovšem s tím dodatkem, že obě společnosti se vzdaly hran. Vizuálních i příběhových. U prvního nakouknutí do cizích hlav jsem věřil, že to v sobě pořád Pixar má. Vždyť já od nich zbožňuju 90% všeho, co kdy vyhodili do kin. Jenže pak Inside Out ubíhalo dál a mně došlo, že tady žádný Mike Wazowski není a že to procent možná znovu o něco pokleslo. A ještě jednou - abychom věděli, na čem jsme. V hlavě není pitomej ani blbej film. Je to možná dokonce dobrej film (what a TWIST), ale strašně mě štve aktuální grafické směřování Pixaru (aktuální trailer na Dinosaura je k nedokoukání) a obrušování příběhových hran.
Kód Enigmy (2014)
Nadprůměrný životopisák - tím začnu, aby bylo jasno, že kritizovat nechci a nebo jen s mírou. Slovo, které se teď hodně říká je "sterilní" a tady to sedí a půjdu s davem. Encyklopedické a sterilní. Nejdřív se stalo tohle, potom tohle, pak byl konec a tady je titulkový dovětek, jak to bylo dál, protože nám došla páska. Z filmařského hlediska tam žádná inovace není a nikdy neřeknete: "Tý brďo, to je úchvatná scéna." Jenže zároveň to má pod rukou spousta kvalitních lidí, kteří chybu neudělají, ani na moment se nezadrhnou, takže vytvoří zatraceně silné vyprávění. Líbilo, bavilo, poučilo. Zřejmě o to silnější, když jsem toho tolik o Turingovi nevěděl, ale pořád je to ten klasický produkt, který vyleze z mašiny, když do ní z jedné strany vložíte "podle historické události", přisypete herce a zatočíte kolečkem.
Malá smrt (2014)
Vůbec bych se nedivil tomu, kdyby měly hlavní hlavy v mozkovnách nejprve nápad na kraťas o erotickém pnutí a o romanci skrz znakovou řeč a teprv poté kolem dovařili zbytek filmu. Tak moc tahle povídka vyčnívá, tak moc dokáže předat a tak moc si říká o statut výjimečnosti. Nicméně čerstvé je to tématem i pojetím po celou dobu. To bych zase nerad kolem sebe fackoval, když nemám proč. Miluji, když si klikáte naslepo a je z toho bomba. Kudy kliknu k něčemu delšímu a ještě trošku úchylnejšímu?
Jolene (2008)
Film o tom, jak Jessica Chastain spí postupně se spoustou černobílých charakterů, až nakonec zjistí, že sama je černobílá taktéž. Prvních dvacet minut je parodie romantických vidlákoven a zbytek je pokus o vážnost a hlubokou sondu spolu s vystřízlivěním z šoku, že to parodie není a nebyla. To nejhorší přijde hned na začátku s prvním manželem a srandovní rodinou , nicméně tak ohromně jednoduché postavy zbytek příliš vysoko nepozvedly.
Hlad (2008)
Až taková vnitřní destrukce diváka to nakonec nebyla, nicméně jestli Hlad je výborný film, o tom asi diskutovat nemusíme. Jen nevím, jestli mě nepřestávají bavit filmy, kde Fassbender není.