Anarvin

V komediální rovině A-team funguje skvěle. A můžou za to především salvy hlášek a skvělí herci. Interakce ústřední čtyřky, to je pastva pro bránici. Ani stupidní děj by nevadil. Od nostalgického béčka snad ani nikdo víc než pospojování akčních scén nečeká. Kámen úrazu tkví v tom, že ty akční scény (jeden ze dvou pilířů filmu) povětšinou za moc nestojí. Často se odehrávají ve tmě, kamera dění zabírá strašně zblízka a stříhá se dřív, než se jeden stačí zorientovat. Zkrátka jsem většinou ani pořádně nevěděl, co přesně se na plátně děje. Finále se tváří velkolepě, ale díky stejným problémům je dost možná nejslabší částí celého filmu. Mohla to být oddechovka roku, takhle jde jen o smutné zazdění komediálního talentu party skvělých herců.

Nejlepší animák od roku 2010, kdy jsme dostali geniální dvojboj Toy Story 3 a Jak vycvičit draka. Film vypadá naprosto skvěle, kameru mu může závidět kdejaký hraný akční snímek, neustále se něco děje, perfektně se střídají dobrodružné, akční, humorné i emotivní momenty. Celkově je vyváženost až neuvěřitelná, takhle má prostě vypadat perfektně odvedená hollywoodská práce. Do všech těch skvělých vizuálních nápadů a přehršle vtípku navíc autoři nezapomněli přimíchat porci srdíčka, které tepe jednoduše, účelně a upřímně. Smál jsem se, byl napjatý a brečel. Určitě ten film hodlám vídat znovu a znovu.

Čtyři lvi jsou strašlivě nevyváženou komedií. Pořádnými vtipy se v první polovině šetří a ty nejlepší známe už z traileru. Hlavní důraz je kladen na odvážnou politickou nekorektnost, která je sice chvályhodná, ale sama o sobě dobrou zábavu nedělá. Několikrát se o mě dokonce pokoušelo spaní. Všechno zachraňuje až parádní druhá polovina. V té mě Čtyři lvi každou chvíli nahlas rozesmáli a v samotném závěru se jim daří zabrnkat i na smutnější strunu, což vás po hodině a půl nadsazování velmi vážného tématu rychle uzemní zpátky do mrazivé reality.

Děcka nepřináší z hlediska příběhu a sdělení nic, co už bychom neviděli tisíckrát nikde jinde: Štastná rodinka nechává pod povrchem kvasit drobné křivdy, ty s narušením rovnováhy (katalizátor Mark Ruffalo) vyplavou na povrch a dochází k dramatickým konfliktům. Výsledkem dramatické linie je pak banální poselství o tom, že i když je soužití někdy obtížné, je rodina (nebo vztahy) nenahraditelná. Že tuhle famílii řídí dvě lesbické matky, to už je jen takový detail. V jádru totiž stejně stojí trefně napsané postřehy a dialogy, které jakoby vypadly z našeho každodenního života. Herci si navíc dobře napsané výměný náramně užívají a tak jde i přes značnou neoriginalitu, a závěrečné sklouznutí k omšelému moralizování, o neskutečně příjemnou konverzační komedii (s příležitostnými ostny dramatu). 7/10

Spousta lidí Habermannovu mlýnu vyčítá, že je poměrně černobílý a "klasický" až kýčovitý. Zlí náckové, pokrytečtí Češi a pár spravedlivých hrdinů. Možná na tom něco je, ale to nemění nic na tom, že na mě film působil tak silně, že jsem si toho v žádném případě nestačil všímat. Jednotlivé scény fungují na výbornou a dohromady dávají slušně depresivní obrázek válečného marasmu: Smrt, pud sebezáchovy, falešné ideály, cena za uchování svědomí a tak dále. Velkou zásluhu na působivosti má i (na české poměry) velkolepé zpracování. Městečko na severní Moravě nepůsobí ani trochu televizně, jak u nás bývá zvykem, herci nezklamou. Naopak jako největší problém vnímám zvuk, který emotivní zážitek dokáže nepříjemně narušit. Konkrétně tím mám na mysli do uší (a vlastně i očí) bijící postsynchrony a vůbec místy podivnou promluvu postav. Skoro všichni mluví tak nějak nepřirozeně kostrbatě či spisovně, německé postavy podivně střídají němčinu s češtinou s přízvukem. Zkrátka nemilá piha na kráse, která může zbytečně vytrhávat z děje a dát tak divákovi prostor hloubat nad tím „klasičnem“.

Pro mě zatím nejslabší Harry. Rozhodně za to nelze vinit Davida Yatese, který dělá, co může. Depresivní atmosféra se (ne)příjemně valí z plátna, mladí herci ze sebe dostávají maximum a řada jednotlivých scén je zábavná a působivá. Zvlášť většina první poloviny filmu je parádní podívaná. Ale jakmile se děj přenese do lesů, něco se zasekne a o slovo se nevybíravým způsobem začne hlásit tetička nuda. Na vině je předloha, nebo snad její obtížný přepis na plátno, potažmo dělení knihy na dvě části. To nejpodstatnější si Yates schovává do druhého filmu, avšak přes veškerý získaný čas působí řada věcí bez knižních vysvětlivek zkratkovitě, či vyloženě hloupě. (Příhodné nacházení magických mečů jen tak po lese atp.). Navíc se po většinu času tak nějak dramaticky povídá. Od závěru epické ságy čeká člověk přeci jen něco ostřejšího. Nicméně je asi dobře, že ze sedmé knihy vznikají jeden rozvleklý a jeden (doufejme) nabušený film. Lepší, než kdyby to všechno filmaři cpali do jedné stopáže, za cenu dalšího zjednodušování a neúnosné stopáže.

Poslední díl Harryho má určitě epický rozmach, dokáže strhnout, ohromit, ale i emocionálně zapůsobit. To je bez diskuse. Připravuje ho přeci jen tým naprostých profesionálů, předloha má navzdory spoustě nešvarů určitý tah na branku a oblíbení herci ani tentokrát nezklamou. Na druhou stranu ale pořád trpí stejnými neduhy jako předešlé díly: I přes rozdělení poslední knihy na dvě poloviny bude mít problémy sledovat dějové nuance každý, kdo nemá opakovaně nakoukané všechny filmy a možná i to je málo - znát předlohu je jistota. Navíc stále není radno příběh příliš podrobně zkoumat - díky filmařskému umu Davida Yatese skvěle odsýpá a při zběžném pohledu si toho vůbec nevšimnete, ale při podrobnějším zkoumání vám začne naskakovat nepříjemně mnoho otazníků, za které ale může už nedotažená předloha. Pokud se ale necháte strhnout příběhem, čeká vás audiovizuální a místy i emocionální jízda, která knihou nepolíbeným navíc přinese celou řadu nečekaných překvapení. Vzhledem k dané předloze se finále zkrátka nesmírně povedlo a fanoušek si ho užije.

Neskutečně sympatický "malý" film, který i s minimálním rozpočtem ukazuje, že hlavní je nápad a srdce. Fanoušky sci-fi film asi vyloženě oslovit nedokáže - triky jsou někde na úrovni Červeného trpaslíka - avšak jedná se o výbornou komedii proloženou fantastickými hudebními čísly (mimochodem kapela Future Folk je skutečná). Takže kyblíky na hlavu, hudbu v srdci a rozjedem to!

Já, padouch možná nedisponuje sofistikovaností filmů od Pixaru, jenže se za to vůbec nestydí. Všechno co v Padouchovi uvidíte je předem jasné, nalajnované a prvoplánové, ale zároveň (nebo snad díky tomu) vybroušené ve své jednoduché podstatě k dokonalosti. Ať jde o beaty groteskní, parodické či dojemné, všechny perfektně sedí. Tedy za předpokladu, že v sobě máte kus malého dětiny, protože spousta vtípků je poněkud infantilního charakteru a s roztomilostí se opravdu nešetří. Především nejmladší z holčiček a banda "pohůnků" (minions) jsou naprosto k sežrání a kdykoliv se objeví na plátně, umírá cílová skupina blahem. Takže zapomeňte, že je to o nějakém kradení měsíce, podstatné je stejně to, že padouch Gru je v jádru dobrák, holčíčky jsou ztělesněním roztomilosti a poťouchlí pitomečci minionové v roli humorného křoví hravě zastíní i veverku z Doby ledové. Originální dabing asi do dějin nevejde, ale funguje na jedničku. 3D varianta v paměti neutkví, snad vyjma poměrně realistické jízdy na horské dráze.

Někde jsem se dočetl, že Legenda o strážcích v sobě zhušťuje první tři části mnohadílné knižní série a bohužel je to znát. Většina postav je povrchní a neprokreslená a ty vedlejší si budete vyloženě plést, protože sovy jsou si přes veškerou snahu docela podobné. Navíc mají tendenci do příběhu vstupovat a zase z něj vystupovat, aniž byste tušili, proč jste se s nimi v jejich velkolepé nepodstatnosti museli seznamovat (nejspíš úlitba fandům předlohy). Podobným dojmem působí i nechutně zhuštěný děj, všechny ty "velké" úkoly a překážky, které ve skutečnosti trvají několik málo minut filmového času, a pak už rychlík frčí dál. Navíc je celá story pouhým derivátem jiných epických děl. Nejvíc jsou cítit asi Star Wars a Pán prstenů. Dalším silným vlivem je nacismus a genocida, ale těžko říct, jestli jsou takhle hluboká (nicméně stále povrchní a zkratkovitá) témata cílena na děti nebo na dospělé. Každopádně si trofnu říct, že naplno si je neužije nikdo. Jedinými pozitivy tak zůstávají dech beroucí vizuální stránka a několik cool bojových sekvencí. Jinak jde jednoznačně o nejslabší Snyderův film.