Sarkastic

Byl jsem na tom v kině se spolužáky, protože nám byl film doporučen vyučujícím dějepisu. A musím konstatovat, že takový filmový zážitek jsem dlouho nezažil! Pan Wajda mě svým zpracováním historické, ne zas tak známé (objasněné), události opravdu dostal; ale chápu, že kdo nemá rád (historická) dramata se špatným koncem a celkově filmy s depresivní atmosférou, může být těžko unešen tak jako já. Je sice fakt, že příběh vlastně ani nemá hlavní postavu (jejich zde několik), ale to v tomto případě nevadí; z herců mě obvzlášť zaujali Andrzej Chyra a Maja Ostaszewska. Dále se mi líbila přesná kamera a také výborná hudba. Říkejte si co chcete, ale podle mě by tato událost měla být v širším povědomí veřejnosti. Co se týče polského patriotismu; nevadí mi, dokonce bych řekl, že je v tomto případě na místě (minimálně s porovnáním s některými americkými snímky). A konec? Docela strhující (zvlášť když si režisér nechal tu "nejpodstatnější" část příběhu na konec a celou dobu ve vás budoval tísnivý pocit, kdy "to" přijde). Vím, že film není dokonalý a divák toužící po akci se u něj bude nejspíš nudit (ale myslím se, že by každému mohlo být jasné, co může zhruba čekat od historických dramat), ale mě opravdu zasáhl; no a nejspíš nejsem sám, soudě dle skoro 3-minutového ticha v kině při závěrečných titulcích (jo btw, kino bylo docela zaplněné ;-)).

Výborné kriminální drama. Originální, napínavý, milý a dojemný příběh, dobrá kamera, skvělé herecké výkony Rena, Portmanové (Matylda je opravdu nezapomenutelná) a Oldmana, hezký závěr a dokonce i humor, který bych zde ani nečekal. Nadsázka je velkou předností (díky ní se zde objevuje humor), avšak zároveň také asi i největší slabinou tohoto snímku; přesto mu jeho nedostatky rád promíjím a hodnotím plným počtem (tenhle film si mě prostě získal).

Po opravdu vydařených komediích Drž hubu! a Blbec k večeři jsem si pana Vebera značně oblíbil (navíc mě tento režisér začíná přesvědčovat, že kvalitní francouzský humor zdaleka nevymřel). K snímku jsem byl předem trochu nedůvěřivý/skeptický, ale odhadoval jsem, že se budu slušně bavit. Film jsem však podcenil! Byl pro mě opravdovým překvapením; nabídl mi spoustu INTELIGENTNÍHO humoru (zdůrazňuju to, protože v případě této komedie by byla škoda odsoudit film předem kvůli trochu pochybnýmu názvu), lidskosti a tragikomiky všedního života. Pan Weber vsadil na "osvědčené koně" francouzského filmu a já si jeho výběr nemůžu vynachválit (jak napsal Tosim; Daniel Auteuil je přesný, ale Gérard Depardieu je největší hvězdou snímku :-)). Pan Veber mě načal s přídáním si ho mezi své oblíbené režiséry. Hodnotím 5*; skutečně příjemné překvapení, které vřele doporučuju (nenechte se odradit názvem).

Tento film mimo jiné dokazuje 2 věci: Hill dokáže hrát v dobrém filmu i bez svého letitého parťáka Spencera a navíc, že western může být natočen i jako kvalitní komedie. Hezká kamera (prostředí Plitvických jezer je opravdu magické), hudba (titulní chytlavá melodie), osobité herecké výkony (zaujmou hlavně 3 povedení strýčkové, ale je fakt, že při pohledu na zamilovaný pár si přijde na své jak mužské, tak ženské osazenstvo ;-)) a hlavně spousta kvalitních fórů a originálních nápadů (Divoký Západ braný s nadhledem). Tento film samozřejmě má své nedostatky (ono není zrovna jednoduché natočit westernovou komedii, aby byla dost vtipná, ale přitom neztratila kouzlo původního žánru), přesto z mého pohledu to vidím na slabších 5*.

Co mám napsat? Nic takového jsem ještě v životě neviděl. Skvěle úchylná Jacksonova režie, super nechutné triky a excelentní práce maskérů. Nejdřív jsem měl lehké obavy, že mi třeba bude nevolno, ale jak se ukázalo, zcela zbytečně; asi po 5 minutách plné nechutností jsem si zvykl...:-D Tenhle film zaručeně potěší všechny milovníky ultra černého a hlavně morbidního humoru (a možná zjistíte, že mezi ně patříte až po zhlédnutí filmu jako já :-)). Z postav jsem si nejvíce "oblíbil" to malé děcko a taky úchylného strýčka; z vraždících nástrojů samozřejmě sekačku na trávu a dobrej byl i mixér. "Oni vlastně nejsou mrtví, jenom trochu hnijou."

Tak to je snad první český/československý snímek, který bych si troufl nazvat thrillerem. Film stojí hlavně na excelentních hereckých výkonech Bohdalové a Brzobohatého a samozřejmě na tísnivé atmosféře a postupně gradujícím napětí (ikdyž je fakt, že třeba i za pomoci hudby se mohlo stupňovat ještě více). Nebude to úplně čistých 5*, ale film si je zaslouží.

Krásný film. Něco tak milého a pozitivního jsem dlouho neviděl. Pokuď někdo očekává, že se bude smát jako u příběhů o Jacquesovi Clouseauovi bude zklamán. Protože tohle je vlastně satira, ale zabalena do velice nevinného obalu. Ale ať už to budete vnímat jako příběh s dobře skrytým satirickým podtextem o blbosti druhých, nebo milý a dojemný film o hodném a prostoduchém zahradníkovi, zaručeně si odnesete velký filmový zážitek. Jo jinak je třeba upozornit diváky toužící po akci; film plyne velmi pomalu a volně (ale za těch 130 minut jsem se nenudil ani chviličku). Takže co ještě dodat kromě 5* ohodnocení? "Bravo pane Sellersi, zahrál jste tu skvěle."

Tak tohle se opravdu povedlo. Drama, které dojímá, ale citově nevydírá. Výborné herecké výkony Robertsona a McAvoye, jemný humor a hezká hudba. Hodnotím 5*; nevím, co ještě dodat. Snad jen, že jsem měl několikrát opravdu blízko k slzám.

„Hele Hanko, já ti musím něco říct. Já sem myslel, že teď spolu budem chodit, ale kluci z kapely mi řekli, že už jako…že už jako jednu holku mám.“ Potřeboval jsem nemálo let odstupu, abych si film dokázal plně vychutnat, ale vyšlo to. A to ať už tu ujetou a pohlcující atmosféru (spolu s výbornou hudbou), trhlé postavy a kreace jejich představitelů (Trojan, Macháček, Maciuchová či neokoukaná Mitevska), spoustu absurdních situací (některé z nich jsou navíc opravdu skvěle vypointované a pár takových se podařilo vygradovat až na hranici toho nejčernějšího humoru…třeba takové zapálení) a těžce „intelektuální“ rozhovory plné „vejšplechtů“, z nichž mě několik opravdu dostalo do kolen (nejsouvislejší „hláskovací“ pasáž je asi ta v taxíku). U pozdějšího Ondříčkova počinu Jedna ruka netleská jsem se sice smál častěji (navzdory velkému rozdílu ve zdejším hodnocení obou snímků), což bylo nejspíš dáno i tím, že tady bylo rozpracovaných až zbytečně moc dějových linek (i když propletených) a také se chvílemi hrálo více na vážno, ale i tak se Samotářům podařilo mě pořádně pobavit a těch slabších 5* nakonec přece jenom dám. „…a máš nás rád.“ – „Myslíš, že vás mám rád?“ – „Samozřejmě, že nás máš rád.“ – „Aha…“

Těšil jsem se na nadprůměrný film, ale zároveň měl obavy z délky filmu. Teď už můžu říct, že zcela zbytečně, protože jsem se nenudil ani minutku. To, co předvedl Costner jako režisér a herec v 1 osobě, bylo bravurní a je fakt, že se mu to asi už nikdy nepodaří znovu (viz Krajina střelců). Dále je tu opravdu krásná hudba, výborná kamera, dramatický, ale i romantický silný příběh a trochu smutný, avšak hezký a vcelku dojemný konec. Já nevím, ale prostě mě nenapadají výtky. 5*, bravo Kevine.