Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (4 088)

plakát

M3GAN (2022) 

Upřímně, mě filmy s vraždícími hračkami, v tomto případě tuze neoriginálně další panenkou, nikdy příliš neoslovili, a to buď především kvůli vždy naprosto okleštěnému ratingu, tedy prakticky bez krve a násilí, a nebo kvůli též vždy opravdu téměř totožné zápletce, respektive jejímu vývoji, no a bohužel ani nyní M3GAN mě nepřesvědčila, že by mohlo dojít ke zvratu v tomto mém přesvědčení, jelikož prostě a jednoduše opět nenabízí vůbec nic nového, či záživného, když tedy nebudu počítat využití moderních technologií, na kterých je M3GAN v podstatě postavena. Takže tu vlastně řádí umělá inteligence zabudovaná v panence, ale to je opravdu to jediné, co by se dalo považovat za opravdu jemně netuctové, jinak ale vše jede v zajetých kolejích, ze kterých tvůrci nevybočili ani na okamžik mimo, což pak sebou samozřejmě přináší jen předvídatelnost, absenci napětí a překvapení, no a co s takovým hororem? Navíc film nedokáže zaujmout ani nějakým vlastním stylovým zpracováním, či vizuálem, dále se jinak tvůrcům nepodařila navodit ani špetka atmosféry, postavy také smrdí tuctovostí a nezajímavostí na kilometry daleko, a nedošlo ani ke změně oproti ostatním typově podobným filmům v zobrazení v nějaké vyšší míry zmiňovaného násilí, či výraznějšího krveprolití, drží se to i v tomto ohledu pěkně při zdi, s cílem hlavně udržet přístupnost na úzdě. A tak vlastně jediné pozitivum vidím v sympatickém castingu, což je ovšem dost málo na to, abych mohl M3GAN ve výsledku hodnotit nějak lépe.

plakát

The Sisters Brothers (2018) 

V souvislosti s westernem The Sisters Brothers jsem se nejčastěji setkával s výrazy jako nestandardní, netradiční, výjimečný, ovšem já jsem v tom případě viděl asi jiné The Sisters Brothers, jelikož western, který jsem viděl já, na mě působil jako klasická žánrovka se vším, co k ní patří. Pravdou tedy určitě je, že působí oproti ostatním filmům z divokého západu vážně pomaleji, ale jinak musím jen zopakovat, že nic dalšího nevšedního jsem zde nezaznamenal. Naopak, hned třeba zápletka je takový běžný westernový příběh, nabízející drsné kovboje, pronášející drsné věty a konající ještě drsnější věci, téma zlaté horečky mi též nepřipadá jakkoliv zvlášť ojedinělá, a i postavy působí jak vystřižené z westernové příručky, tudíž obsahově pro mě The Sisters Brothers představují ryzí žánrovou podívanou, kde je důležité jen to, jak se to tvůrcům ty tradiční ingredience podařilo nakonec zpracovat a jak to celé vlastně funguje, no a zde mi je potěšením konstatovat, že to nedopadlo vůbec zle. Ten opravdu pomalejší styl vyprávění mi vůbec nevadil, jelikož pořád se něco děje, film nabízí dramatické okamžiky, emoce, napětí, akci, dokonce se tu vyskytne i pár povedených humorných vsuvek, vizuálně pak působí takovým jemně potemnělým stylem, což mi též velmi vyhovovalo, atmosféře též nemám co vytknout a samozřejmě třešničkou na dortu je zatraceně hvězdný casting, který udělal sakra své, takže zkrátka za mě se ve výsledku jedná o silný a působivý western, který sice mezi klasiky žánru určitě nepatří, ale jinak se jedná o opravdu kvalitní a ve většině ohledech poutavou podívanou.

plakát

Voyeuři (2021) 

Voyeuři je film především pro voyeury. Takže kdo se těší na nějaký ten nádech erotična a hanbaté scény v hlavní roli s nepřehlédnutelně vyvinutými přednostmi ústřední herečky Sydney Sweeney, tak ten si tento lechtivý thriller jistě užije na maximum, zbytek obecenstva to ale bude mít opravdu už trochu těžší najít si během toho filmu něco, co by ho dokázalo pozitivněji oslovit, či zaujmout, tedy krom zmiňovaných ústředních vnad. Co se třeba konkrétně zápletky týče, tak zde by se dalo říct, že zhruba první dvě třetiny filmu poměrně tak nějak ještě fungují, nenudí, nabízí otázky a dokonce po tuto dobu disponují chvílemi i napětím, ovšem pak přijde poslední třetina, ,,obohacená´´ o jeden zvrat za druhým, a ta přináší už jen divácké si ťukání na čelo, jelikož to se prostě tvůrcům nepěkně vymklo kontrole a i když se pak celá ta výsledná pointa může zdát překvapivá, tak když se nad tím divák trochu víc zamyslí, tak to nemůže označit snad za nic jiného, než za dost nevoňavý výkal. Ještě větším problémem jsou podle mě ale jednotlivé postavy, které se chovají po celou dobu vážně neracionálně a nepřesvědčivě, a postupem času to jen graduje, až si musí také nejeden říct, jestli je to vůbec myšleno ještě vážně. Přítomní herci pak filmu spíš prospěli, se Sweeney je to jasný, kluci jsou pak pěkně namakaní, holky vysportovaný, všichni působí sexy, takže v tomto ohledu mohu snad negativně vnímat opravdu jen to, že tu za mě krapet zbytečně utápí svůj talent Justice Smith, který ostatní svým výkonem o dost převyšuje a který má za mě na víc, než se objevovat v podobných kouscích. Dále filmu příliš nepomohla ani atmosféra, která působí tak nějak nijak, stylově ani vizuálně nedokážou Voyeuři nabídnout taktéž nic, takže ve výsledku nechci tento snímek sice označovat za úplně marný, či nějak vyloženě nepovedený, ale lákat potencionálního diváka jen na kozy ústřední horečky by bylo dětinské, nic zásadnějšího ale na druhou stranu tu už není k dispozici, takže asi tak.

plakát

Invalida (2023) 

Stejně jako většina uživatelů, tak i já Invalidu otevřeně nadhodnotím, jelikož co si budeme namlouvat, ptákovina je to strašná a jakýchkoliv výraznějších filmařských kvalit se zde divák taky dočká jen velmi těžko, ale v tomto případě dokáže být publikum asi zřejmě tolerantnější víc než kdy jindy, a to hlavně díky její zábavnosti a možná i trochu té nápaditosti a netuctovosti, kterou film rozhodně disponuje. Základem úspěchu této podívané každopádně je, že se toho tvůrci opravdu nebáli a většinu humoru tak nelze označit jinak, než buď za opravdu hodně černý, nebo případně za již dost hraniční s všeobecným vkusem, tolerantností a nejednou i korektností, nutno v tomto směru ovšem zároveň podotknout, že prakticky pokaždé jim to vyšlo tak, aby daný vtípek opravdu pobavil a vyzněl zábavně a ne naopak aby urazil, či snad dokonce někoho pohoršil. Veškeré vtipné scény, momenty a dialogy jsou pak sice opravdu lacinějšího, až primitivnějšího ražení, nicméně opět lze jejich autory jen pochválit, jelikož vesměs fungují a mají fakt koule. Co se jinak týče přímo zápletky, i tu lze považovat za poměrně fungující záležitost, kdy sice může zase působit jako taková fakt až naivně hloupoučká triviálnost, na druhou stranu má ale vážně svižný spád, jak jsme zmiňoval i pár skutečně nápaditých momentů a pořád se něco děje a něčím baví, takže i v tomto ohledu by se dalo sice nekompromisně kritizovat, ale proč to dělat, když to šlape. Chyba by jinak bylo opomenout i herecké obsazení, které si sedlo jako pověstná prdel na hrnec, tudíž můj verdikt je naprosto jasný, Invalida je hloupá a nekvalitní podívaná, která ovšem dokáže královsky pobavit a právě za to si zkrátka zaslouží ono mé avizované nadhodnocení.

plakát

Matriarcha (2022) 

Svým pojetím, atmosférou a stylem zpracování ve mně tato podívaná vyvolává vzpomínky na film z téhož roku, a to Men Alexe Garlanda s Jessie Buckley v ústřední roli, což byl opravdu jeden z nejzvláštnějších žánrových filmů, co jsem snad kdy viděl, a přesně tak na mě působí nyní i Matriarcha. Tedy jako jedna obrovská podivnost, ze které mi šla opravdu hlava kolem. Každopádně ústředním bodem je i zde vážně nevšední, ultra podivná a fakt originální zápletka, vrcholící v závěru takovou divočinou, že na to musí mít divák už sakra koule, čímž tou divočinou ale nemyslím nějaká krvavá jatka, či jakýkoliv jiný tradiční žánrový prvek zastupující klasické hororové filmy, ale spíš doslova dekadentní explozi, podtrhnutou exhibicionistickými výjevy, no prostě nic pro běžné publikum, smýšlející konzervativním přístupem k životu, tohle má totiž k normálu fakt daleko. Bohužel ale i kdyby tento fakt přeci jen někoho nalákal se s tímto filmem seznámit, tak navrch musím ještě přihodit informaci, že to celé prakticky v žádném ohledu nefunguje. Jak postavy, tak jejich herecké představitele nelze označit jinak, než za totální individua mimozemského původu, zápletka krom zmiňované velepodivnosti nenabízí již nic dalšího, tudíž nemá spád, nedisponuje napětí, a atmosféru pak sice za výraznou asi označit lze, ale výrazná je prostě takovým způsobem, že oslovit dokáže nejspíš také jen jemně střelené ,,fajnšmekry´´. Většina uživatelů zkrátka tuto podívanou zařazuje do subžánru folk hororů, s čímž se dá tedy zřejmě souhlasit, takže pokud si divák dá před začátkem Matriarchy nějakou tu houbičku, či jiný podpůrný halucinogenní prostředek, tak si to ve výsledku možná i užije, ostatní ale asi jen budou otráveně čučet, co to je za psychedelický úlet a v půlce to většina stejně vypne, jelikož do běžné produkce to má daleko skutečně jak máloco jiného.

plakát

Jeptišky (2017) 

Tak takovou divočinu, bohužel ale ne v dobrém slova smyslu, jsem už dlouho neviděl. Jako obsazení mě lákalo fakt hodně, Brie, Plaza, Franco, Reilly, Offerman, to jsou všechno jména, která mě dokážou na svůj film nalákat, ovšem z jakého důvodu se všichni tito herci zúčastnili právě tohoto projektu, tak to fakt nechápu, respektive se mi nabízí jediná odpověď, kdy si banda herců, v realitě kamarádů, řekli, pojďme natočit společně nějakou kokotinu, nějaký úlet, pobavíme se u toho, zahulíme, pochlastáme, bude prdel, on nám to někdo zaplatí a třeba se na to ve výsledku nějaký trouba divák i chytí, čímž vám chci nyní vy jedna bando celebrit pogratulovat, chytil jsem se a jen doufám, že jste se při natáčení tedy pobavili alespoň vy, jelikož mě se to při sledování té vaší grotesky fakt nepovedlo. Každopádně kdybych měl ale nějakým způsobem celý ten film alespoň nějak přiblížit, tak to opravdu působí jako snad až levná televizní epizoda z Boccacciova Decameronu, ze kterého skutečně čerpá, takže je to po celou dobu nasáklé erotičnem, nadržeností a chtíčem, kdy veškeré postavy myslí od začátku až do konce jen na jedno, a tím je v podstatě i tvořena veškerá náplň filmu, tedy kdy, kde a jak si s kýmkoliv zapíchat, přičemž zde je to jakoby ozvláštněné tím, že se jedná o jeptišky. No nakonec ale proč by ne, každý má nějaký ten fetiš, a kdo tvrdí že ne, tak ten jich má rovnou několik, každopádně nejpodstatnější je v tomto filmu ale fakt, že to ve výsledku bohužel nepůsobí ani trochu sexy a celou tu zápletku tak lze označit opravdu jen za jednu velkou a především naprosto nepřesvědčivou výstřednost, která za pozornost vážně nestojí, pokud tedy opakuji, nemá konkrétní divák onu slabost pro ženy v černobílém hábitu, v tom případě by si mohl tuto podívanou vážně užít na plný koule.

plakát

Klub nájemných vrahů (2023) 

Na Henry Goldinga a především Noomi Rapace lákající akční podívaná, kterou by ovšem ve výsledku nezachránili ani Pitt s Jolie, čímž chci říct, že ať už by tu bylo obsazení jakékoliv, tak ten scénář a jeho následné zpracování by nezachránil absolutně vůbec žádný casting. Assassins Club je totiž tak mizerný film, že já v něm po celu dobu nenašel opravdu ani jedno jediné pozitivum, které bych zde mohl zmínit. Zápletka tak působí jen jako slepenec všech možných klišé a tisíckrát omletých situací, scén, dialogů, zvratů a pointy, čímž je to i celé strašně předvídatelné, k čemuž jinak ale napomohli i sami tvůrci, kteří s ústředním odhalením přišli sami už na začátku, což za mě též představuje vrchol amatérismu, co se pak týče akce, o které měl být tento snímek především, tak té jej jednak na daný typ filmu opravdu málo, ale především je zpracována opravdu mdle, nenápaditě a pro mě především fakt nepřehledně, na což jsem sakra vysazený, jednotlivé postavy toho jinak také příliš nezachraňují, jelikož se opět jedná jen o skrz naskrz tuctové figurky, které nemají čím překvapit a bohužel ani obsazení, na které jsem se nechal zlákat, této podívané zrovna dvakrát nenapomohlo, Golding s tím kňourem pod nosem působí šíleně nesympaticky a Noomi to prostě pojala jen jako další fušku, která obohatí rodinný rozpočet, ale příliš ze sebe do toho také fakt nedala, nicméně vrchol nevkusného přehrávání a absolutního hereckého dna tu v tomto ohledu páchá Sam Neill, jelikož tak mizerný herecký projev jsem neviděl už hodně dlouho. Dále mě nezaujala ani atmosféra, stylově se pak jedná též o naprosto nevýraznou a fádní podívanou, a jelikož tu neexistuje ani minimum napětí, tak mohu zkrátka jen zopakovat, že tento akčňák skutečně nenabízí naprosto nic, čím by mohl potenciálního diváka zaujmout, za mě tudíž představuje jen jedno velké zklamání.

plakát

Brouci v hlavě (2021) 

Snad neprozradím příliš, když hned na úvod zmíním důležitý fakt, a to že jak žánrové zařazení thriller, tak především sci-fi je dost zavádějící informací, já bych to totiž spíš viděl na psychologické vztahové drama, možná tedy v závěru skutečně jemně šmrncnuté tím thrillerovým nádechem, nicméně skutečně hlavní náplní Encounter je především rozbor ne zcela správně fungující hlavy ústředního hrdiny a tím způsobeného vlivu na své okolí, především tedy na své dva syny, se kterými prožije ne zcela tradiční cestu napříč júesej. Pravdou každopádně je, že tvůrci po celou dobu drží diváka v nejistotě, jak to vlastně vůbec celé je, a daří se jim to poměrně záživným způsobem, a navíc když v závěru konečně dojde k odhalení pointy, tak i ta ve mně vzbudila poměrně pozitivní dojem, a byl jsem za toto rozuzlení rozhodně radši, než kdyby tam naklusali zelení mužíčci a vytřeli si se všemi postavami zadek. Spád jinak nemá zápletka zrovna strhující, na druhou stranu ale naštěstí nikdy nestihne nějak zásadně nudit, jelikož pokaždé se v ten pravý čas objeví nějaká ta výraznější scéna, přinášející oživení, kladně pak musím ohodnotit i veškeré postavy, které působí zajímavě a neotřele, a to i díky výraznému obsazení, samozřejmě na čele s Riz Ahmedem. Atmosféra a vizuální pojetí též určitě nejsou marné, naopak tím film obohacují o velmi působiví prvek, takže já jsem ve výsledku s touto podívanou docela spokojen, i když určitě musím připustit, že zaujmout nedokáže rozhodně každého, na to se totiž zas jedná o až dost nekomerční záležitost.

plakát

Americký masakr (2022) 

A já si naivně myslel, že teenagerovský horor už nemůže klesnout na hlubší dno. A proč jsem si to tak naivně myslel? Protože jsem ještě netušil, že existuje něco jako American Carnage, což je podívaná, která se již nepohybuje ani na tom dně, ta se spíš už rovnou vyloženě doslova rochní v tom nejzatuchlejším bahně, co si lze snad jen představit. Ono je vlastně ale i těžké něco takovéhoto vůbec ještě za horor považovat, jelikož to sice tedy disponuje veškerými těmi prvky, kterými by měla taková žánrovka oplývat, ale jak sorry, to co se tu odehrává a jak je to zpracováno, tak to je hnus velebnosti a daný žánr to fakt už jen znehodnocuje. Jen už totiž z té ústřední myšlenky v podobě propagandy ve prospěch všech těch milých, přizpůsobivých, sympatických a nekonfliktních migrantů, mi bylo po celou dobu značně mdlo až nevolno, a jen si opět říkám, kdo tohle sakra financuje? Ale co se ptám, samozřejmě že nějaká zájmová politická instituce, která z těch všech bídáků zatraceně profituje, i když ví, že zemi přinesou jen problémy a chaos. Prostě se tu tvůrci zcela otevřeně a bez skrupulí trefují do Trumpovo prezidentského období, a já si jen říkám, jen blbněte, jen blbněte, on vám celý Hollywoode ještě ten váš milovaný pan Biden ukáže. No nic, srát na politiku a na migranty tuplem, každopádně, když tedy se zatnutými zuby budu ignorovat ta má výše zmíněná slova, tak i přesto celá ta zápletka je jen primitivní a nenápaditá bída, kde banda nesympatických a nevýrazných postav šaškuje v domově důchodů, který se sice na první pohled jeví jako klasický důchoďák, ale vše je samozřejmě jinak, což by mohlo být fajn, ale ono to ,,jinak´´ je celé špatně, a jestli to přijde někomu nápadité a originální, tak to jako pardon, ale já to za nic takového vážně nepovažuji a spíš se jen ptám, jestli ono to nebylo vlastně zamýšleno celé spíš jako parodie, ke které to má tím svým vyzněním tedy rozhodně blíž, než ke klasickému hororu. Ať tak, či onak, nefungovalo to ani v jednom ohledu, o mizerných postavách jsem se již zmiňoval, jejich herečtí představitelé záchranné lano též nenabízí, atmosféra žádná, napětí možná trochu v závěru, stejně tak jako něco málo té krve a násilí, ale že by to ve mně vyvolalo nějaké pozitivnější dojmy, tak to vůbec, a úplný závěr je pak už jen tím pověstným, definitivně posledním hřebíčkem do pomyslné rakve, kam celý tento snímek se vším tím svým obsahem patří. A pěkně hluboko zakopat.

plakát

Meet Cute (2022) 

Je sice určitě pěkné, když se snaží být tvůrci co nejoriginálnější a zvlášť když se o to pak pokouší v tak provařeném žánru jako je romantická komedie, nicméně originalita neznamená zaručeně úspěch a právě Meet Cute je toho ryzím příkladem, respektive možná spíš až odstrašujícím příkladem, jelikož to si dám tisíckrát radši romantickou komedii s naprosto profláklým příběhem než něco takového, o co se pokoušeli v tomto bijáku. Každopádně ústředním tématem zápletky Meet Cute jsou hrátky s časem, což je sice pro spousty a spousty filmařů velmi lákavá látka, zároveň ovšem zůstává i faktem, že naprostá většina z nich si na tom následně vyláme zuby, jelikož aby něco takového opravdu fungovalo a dokázalo zapůsobit, tak to musí mít v rukách už zatraceně sakra dobrý a promyšlený materiál, k čemuž zde ale skutečně nedošlo, spíš naopak, jelikož to co se odehrává zde, to je, naštěstí pro diváka, jen osmdesátiminutové dno, postrádající ale naprosto, naprosto vše. Logiku, smysl a pointu co se týče zápletky, romantiku, humor a sympatické postavy co se týče žánru. Takže ano, slušný nápad se tu dá sice mezi řádkami vyčíst, ovšem jeho zpracování je opravdu otřesný, nezábavný, nefunkční, navrch ani herecké obsazení tomu vůbec pozitivně neprospělo, zkrátka Meet Cute je naprostý ústřel, kterému se doporučuji na kilometry vzdálit a pokud by přeci jen někdo nedokázal odolat, tak za mě přeji hodně štěstí a pořádnou dávku tolerance.