sedm.1

Hned na úvod je rozhodně nutné upozornit, že Všechno musí pryč není rozhodně komedie. Možná by se zde tedy dalo odhalit pár odlehčenějších scén, které by ale bylo vhodnější označit spíš za tragikomické, než humorné, každopádně se ale v žádném případě nejedná o další z očekávaných potrhlých komedií s tradičně výstředním Willem Ferrellem, jenž v jeho filmografii jinak převládají. A je to dokonce právě především samotný Ferrell, který zde udává onen vážný tón filmu, jelikož své klasické excentrické výstupy zde nahradil skutečně seriózním herectvím, a nutno podotknout, že mu zde tato ne úplně standartní poloha opravdu sedla a svou postavu obdařil přesvědčivostí, výrazností a empatií, což mě velmi mile překvapilo a navíc to v podstatě ovlivnilo i můj celkový dojem z filmu, jelikož veškeré dění je zde postaveno skutečně právě jen na jeho postavě a hereckém umu, takže především díky tomu je pak celá tato podívaná zajímavá a poutavá. Co se týče zápletky, ta se na první pohled zdá jednoduchá a nenáročná, nicméně to je dost velký omyl, neboť v sobě skrývá mnoho silných emocí a působivých dramatických okamžiků, které mě nenechali chladným, a ocenit musím i to, že témata jako alkoholismus a nejen ne zcela příjemné partnerské vztahy jsou zde zpracovány stejně tak působivě, jako citlivě a lidsky, bez nějakých kýčovitých exhibicí a nedůstojností. Závěr na mě pak zapůsobil docela mile, nicméně pořád si zachoval svou tvář, já jsem z tohoto snímku zkrátka překvapen, a to pozitivně, ovšem rozhodně ne všichni to budou cítit podobně, na to se totiž jedná o až příliš netradiční snímek.

John Travolta i v tomto snímku potvrdil, že je vážně výborným hercem, jelikož jeho ztvárnění ústředního hrdiny, zaostalého Moose, je tu vážně výrazné, a ona proměna z neškodného lidumila se zálibou ve filmech a hercích na posedlého fanatika je skutečně přesvědčivá a uvěřitelná, o to víc je pak ovšem škoda, že se tomu tak nestalo v rámci jiného filmu, než právě této poměrně dost obyčejné podívané, kterou určitě ale zároveň nechci označit ani za celkově špatnou, jelikož jí spíš srážejí jednotlivosti, než aby vyznívala mizerně jako celek. Jinými slovy, tvůrci nedokázali udržet kvalitativní úroveň filmu po celou dobu jeho trvání, a tak se tu poměrně pravidelně střídají filmařsky silné, fungující a působivé momenty, s těmi vyloženě béčkovými, tuctovými a nepatřičnými, které navíc především v závěru začnou převažovat, čímž je to s celkovým dojmem pak jak na houpačce, kdy jsem si chvílemi říkal, že si to nic nezadá s tím nejlepším, co dramaticko/thrillerová tvorba nabízí, aby vzápětí přišla scéna vystřižená jak z brakové produkce. K negativním pocitům pak přispěla ale bohužel ještě i prakticky nulově navozená atmosféra a zcela nefunkční napětí, stejně tak jako pár nelogistických bot, takže ve výsledku toho pozitivního až tolik nezůstává, přesto všechno jsem ale i tak přesvědčen, že jako nenáročná filmová jednohubka The Fanatic jistě není vyloženě špatným filmovým produktem.

Toto politické drama je především pro cílové publikum informačně obohacujícím a zajímavým filmovým projektem, který nabízí další z již mnoha rozborů z období a událostí kolem smrti JFK, tentokrát z pohledu jeho nástupce Lyndona B. Johnsona, což tu, pokud vím, ještě nebylo, a to by měla samozřejmě většina diváků uvítat, každopádně hned na úvod je ovšem nutné i podotknout, že oslovit může tato podívaná i diváka, který není vůbec s danou tématikou obeznámen, jelikož vše je zde podáno poměrně jasně a srozumitelně, bez nutnosti nějakých zásadních historických znalostí, i když samozřejmě každý, kdo ví, o čem je řeč, si to užije jistě ještě mnohem víc. Nějak zde rozebírat zápletku ale příliš nelze, neboť celý tento film je pojat spíš jen jako politická hra, se všemi jejími pravidly, proradnostmi, kalkulacemi a vychcaností všech angažovaných postav, než jako nějaký komplexní příběh, i když tedy samozřejmě nějakou tu dějovou linii též má, nicméně právě to spřádání plánů, jak se dost ke korytu a hlavně dosáhnout svého, je podstatou tohoto snímku a zároveň to patří i k těm nejsilnějším okamžikům, co LJB vůbec nabízí. Bohužel, je ale i faktem, že krom ještě perfektního Harrelsona už nic dalšího mimořádného film nenabízí. Především veškeré dramatické a emočně vypjaté scény postrádají vše, co by je dělalo působivými, chybí zde vygradovanější i momenty napětí, celé to působí až příliš strojově a učebnicově chladně, což se bohužel týká následně i závěru, který měl být určitě intenzivnější a emočně vypjatější. Zkrátka, největším plusem LBJ je určitě ojedinělý a poutavý pohled do zákulisí té nejvyšší politiky, mínusem pak emočně chladné zpracování, mě osobně to každopádně poměrně oslovilo, na druhou stranu, o nikterak mimořádný filmový zážitek se ale nejedná.

Vzhledem k původu vzniku snímku jsem od Kadáver očekával svěží severský závan do zatuchlých hororových vod, jenže místo toho jsem se dočkal jen hromady sraček, která tedy rozhodně svěžest nenabízí a od ryzího Odpadu tuhle přitroublost zachránilo jen podmanivé prostředí hotelu, kde se většina filmu odehrává, neboť krom působivého vizuálu nabídl i chvílemi poměrně funkční atmosféru, jinak je tato podívaná ale vážně pořádný průser, a to především co se zápletky týče. Někdo by jí sice mohl považovat za originální, což se popravdě tedy nedá úplně popřít, nicméně jak její vývoj, tak zpracování, je jedna neuvěřitelná nuda, hloupost, nezáživnost, s tuctovými zvraty, idiotskými scénami, bez napětí, bez nějakého smysluplnějšího obsahu, se strašnými postavami a o obsazení radši ani nemluvě, to je směs nesympatických a nevýrazných držtiček, které musí být publiku naprosto ukradené. Závěr pak jen koresponduje se zcela marným předcházejícím dějem, takže otravná pointa, bez nápadu, bez překvapení, prostě ubohost. Téhle bídě by se tak měl každopádně každý hodně velkým obloukem vyhnout, neboť jde v podstatě o dost nebezpečný film, jelikož může svou děsivou nudností až zabít.

Opravdu zoufalá nuda, kdy z totální divácké letargie dokážou vytrhnout jen scény s výborným, přesvědčivým Jamesem McAvoyem z jeho zajetí, které působí vážně syrově a silně, ovšem v podstatě zároveň i jakoby vytržené z úplně jiného filmu, jelikož u jeho zbytku je udržet si pozornost opravdu srovnatelné snad až se zázrakem, tak marně to celé totiž působí. Ať už milostné střetnutí ústřední dvojice, které je zpracováno velmi nepřesvědčivě a emočně chladně, tak veškeré dění kolem postavy Alicie Vikander, kdy to její neustálé kňourání a stýskání po několikadenní známosti působí více než nevěrohodně, ale především infantilně a až otravně, nehledě na to, že i ta její ponorková anabáze nemá pro film jakýkoliv přínos. Zápletku jinak tvoří v podstatě jen sled nepodstatných dialogů a prázdných monologů, které měli vyvolat jen další vlnu emocí, nicméně vyvolávaly tak akorát pocity spánku. No a úplný závěr mě pak definitivně dorazil, to jsem jako nepobral už vůbec, jeho význam, či smysluplnost vyústění, co to jako mělo být? Já zkrátka tuto podívanou absolutně nedal, možná že citově vnímavější publikum si v tom je schopno najít nějakou hloubku, pro mě se ale jedná skutečně jen o silně nezáživný a naprosto emočně prázdný snímek.

V porovnání s jedničkou se jedná v souvislosti s tímto pokračováním o hodně strmý kvalitativní sešup směrem dolů, a to naprosto ve všech ohledech, nicméně tím nejzásadnějším problémem je opuštění sídla, ve kterém se odehrával prakticky celý první díl, díky čemuž tam fungovalo jak napětí, tak především velice působivá atmosféra, což zde ovšem nahrazené prostředí nedokázalo ani zdaleka vyvolat, čímž zde tak obě tyto velmi důležité ingredience chybí a tvůrci to nedokázali ničím jiným nahradit, takže veškerá záživnost a působivost tohoto pokračování je v těchto ohledech prakticky nulová. Dále zde došlo k neadekvátní změně v obsazení, kdy sympatickou a sexy Lauren Cohan nahradila mdlá a vydranděná Katie Holmes, a nikdo jiný zde nedokázal nahradit, aby alespoň on na sebe strhl nějakou výraznější pozornost. Zápletka je pak celkově dost tuctová, nezajímavá a nezáživná, a to včetně závěrečné pointy, která nestojí vůbec za nic, jelikož nepřinesla ani napětí, ani překvapení, ani nějakou gradaci, prostě nic. A opomenout samozřejmě nemohu ani zprznění ústřední postavy Brahmse, který v prvním díle působil vážně tajemně a zajímavě, jenže zde ho tvůrci prakticky jen otravně změnili v Chuckyho nepovedený klon, čímž ztratil veškeré kouzlo a působivost. Mnou očekávaných odpovědí na několik otázek, vyvolaných v jedničce, jsem se zde jinak také nedočkal, tak možná se dočkám až v trojce, ke které si nechali díky poslední scéně tvůrci otevřená dvířka, jenže zatímco po prvním díle jsem se na dvojku těšil, tak nyní po dvojce se k případnému pokračování budu muset už vyloženě jen donutit.

Škoda závěrečné pointy, která v podstatě dost zásadně znehodnotila celý film, a to nejen díky tomu, že nebyla jednak ani příliš nápaditá, ani zajímavá, a ani zábavná, ale především kvůli tomu, že zcela popřela smysluplnost veškerého dosavadního dějového vývoje a chování postav. Přitom do onoho odhalení, co se vlastně tedy skrývá ve sklepě, se jednalo o bez přehánění opravdu velmi povedený filmový zážitek, a to hlavně díky perfektní působivé atmosféře a až nevídaně fungujícímu napětí, navíc mě ale bavila i celá ta zápletka, kdy jsem si po celu dobu vážně užíval onu navozenou hru kočky s myší, kdy navíc divák ani moc netuší, kdo ovšem vlastně je ta kočka a kdo myš, a opomenout nemohu ani další významné pozitivum, kterým mám na mysli ústřední trio postav, které jsou nepředvídatelné a výrazné, a to samozřejmě i díky jejich hereckým představitelům, tedy sympatickému Luke Benwardovi, svůdné KaDee Strickland a především opět velice zábavně maniakálně přehrávajícímu Cageovi, který mě v těchto výstředních rolích jednoduše kurevsky baví. Zkrátka, na to, že se jedná o poměrně laciný a neambiciózní béčkový thriller, tak výsledek je nadmíru vydařený a musím zopakovat, nebýt fakt nesmyslného závěrečného vyústění, jednalo by se o parádní filmovou záležitost.

Přestože se Daniel Radcliffe snaží všemi možnými filmy a rolemi roztříštit tu auru Harryho Pottera, která se nad ním neustále vznáší, tak mám upřímné obavy, že jde o snahu veskrze marnou a už se oné nálepky bohužel pro něj nikdy nezbaví, nicméně pokud bude i nadále brát podobné role jako zde, tak si jistě najde alespoň pár nových příznivců, neboť se tu jako fakt už rozdivočel, ale to je jen takové konstatování, každopádně co se týče přímo tohoto filmu, tak to je velká zábava, a jediné, co mu mohu vytknout, je až příliš přestylizovaná první půlhodinka, která významně narušuje přehlednost dění, naštěstí postupem času si to ale tvůrci zřejmě uvědomili a i když je ono výrazné stylové zpracování znát až do konce, tak se postupně uklidňovalo a druhá polovina byla skutečně už jen parádní našláplou jízdou, která mě zatraceně bavila. Já tyhle úlety mám prostě opravdu upřímně rád, šílený postavy, praštěný dialogy, bláznivá zápletka a absurdní krvavé řádění s hromadama nekompromisně zlikvidovaných mrtvol, navíc v pořádně zběsilém tempu a s funkčním nadhledem navrch, to je prostě to pravé ořechové, co mě baví. Guns Akimbo je zkrátka taková rozdováděná efektní divočina, kde se nešetří krví, vulgaritami, ani nápaditými momenty, a jak jsem již zmiňoval, výrazná stylizace tomu pak už jen dodává punc ojedinělosti a svéráznosti, takže sice to není asi pro každého, ovšem já se bavil prvotřídně! P.S. Samara Weaving je tu sice absolutně k nepoznání, ovšem její postava je naprosto TOP!

Dolph po druhé za sebou v Itálii a podruhé za sebou je to slabota. Já mám pro tohoto mého dětského idola tedy sice dodnes slabost, nicméně kvalita jeho filmů opravdu pořád klesá a klesá, a přesun na jih Evropy na tom rozhodně nic nezměnil, tudíž Hard Night Falling je jen další lacinou podívanou, kde již opravdu pomalý a těžkopádný Lundgren už v soubojích absolutně nestíhá, což si tvůrci ale též zřejmě uvědomovali, takže akce je tu zaměřena především na střílení, které je poměrně krvavé, ovšem i jeho zpracování působí vyloženě trapně a naivně, co se pak týče zápletky, tak zde si tvůrci hlavičky příliš nezaměstnali, je to tuctové, hloupé a nezábavné, a tak jsem alespoň doufal, že když už si pronajali takovou ruinu, tak jí alespoň pořádně zdemolují, ale ani to neklaplo, spádem jinak tento film docela disponuje, ovšem že by to vyloženě něco zachránilo, tak to moc ne, stejně tak jako casting a atmosféra, které též sice nepůsobí úplně mimo, pořád je to ale málo na to, aby si divák neustále neříkal, jak moc slabě to celé působí. Zkrátka, to co poslední roky Lundgren točí, je opravdu už jen pro jeho skalní příznivce, mezi které se mimochodem určitě řadím, ovšem pro ostatní diváky se nejedná o nic jiného, než o naivní laciné akční béčko, které právem nabízí tak akorát posměch a pohrdání.

Začnu pozitivy … aha, tak vlastně nic, tak budu pokračovat negativy. Zbytek. Jednoduché, ale bohužel nejvýstižnější. Nicméně, abych byl krapet konkrétnější, tedy v těch negativech, jelikož těmi pozitivy tato podívaná skutečně nedisponuje, tak alespoň zmíním ta nejpodstatnější. Jednak na to, že se má jednat o ryzí komedii, tak jsem se ani jednou nepousmál, natož abych se za břicho popadal. Nebylo to ovšem způsobeno tím, že by se tu tvůrci o vtipné scény, či hlášky snad ani nepokoušeli, ale naprosto veškeré tyto momenty působily buď zcela nevtipně, případně vyloženě trapně, zoufale, nepatřičně, v nejednom případě až doslova nesoudně. Dále pak sice nechci kritizovat přímo zápletku, jelikož vzhledem k ústřednímu tématu, tedy uspořádání divoké párty, očekávat něco převratného nemělo asi stejně ani cenu, spíš mi ale zásadně vadilo, že tvůrci onoho tématu absolutně v žádném směru nevyužili, žádná divočina, žádné nápady, žádné ulítlosti, prostě nezáživné plkání, hádání, následné usmiřování, a kde nic, tu nic, a to nezmiňuji závěrečné slaďoučké ňunínkování a moralizování, to by se jeden z toho zblil. No a na závěr jsem si nechal sračkoidní casting, v čele s dvěma nesympatickýma, přehrávajícíma a zoufale nevtipnýma herečkama, Amy Poehler a Tinou Fey, kdy především prvně jmenovaná byla vážně trapná, tu jsem fakt jako nedával. Jenže co ještě horší, zbytek osazenstva působil snad ale ještě hůř, všichni též přehrávali jako amatéři, jinými slovy, s tak zoufalým hromadným obsazením jsem se už dlouho nesetkal, prostě hrůza, šíleně mizerní herci v šíleně mizerných postavách. Celý tento snímek je zkrátka naprosto nezábavnou triviálností, která nefunguje absolutně v žádném ohledu, tudíž tahle trapnost vážně nestojí ani za minimum pozornosti.