Recenze (1 446)
Výstavní párkař a lepič plakátů (1898)
Och, ty pilíře českého umění: Věstonická Venuše ... Hospodine, pomiluj ny ... Kronika Kosmova ... Párkař ...
Bonnie a Clyde (1967)
Gangsterka bez romantizujících tendencí, inspirovaná o dvacet let starší "Gun Crazy" . Kdo čeká sdílení nějakých větších sympatií k ústřední dvojici, ten se dočkat vůbec nemusí. Jakoby se do natáčení "Butche a Sundance" připletl Sam Peckinpah. Miluju ten letmý pohled Bonnie v závěrečné scéně, který řekne úplně vše.
Císař a vrah (1998)
Velkolepý pohled na jinak většinou nicneříkající učebnicovou frázi "sjednotil zemi". Pokud nesnesete patos, zvláště ten v předlouhých komorních scénách a dialozích, není to ovšem nic pro vás. Kaige Chen však nabízí dostatek momentů k jeho vyvážení.
Chage and Aska: On Your Mark (1995) (hudební videoklip)
Nechápu, proč se Miyazaki podepsal pod takovou odrhovačku. Tady to hodnocení od výsledného dojmu opravdu nejde oddělit.
Krakonoš a lyžníci (1980)
Od naší specialistky na dětské filmy můj jednoznačně ten nejoblíbenější. Krásný rodinný film, jediný, ve kterém se režisérce povedlo skloubit svět dětský s tím dospělým a dodat mu mnohem větší přirozenost a opravdovost. Nechybí napětí, humor, tajemno a ta pohádková atmosféra zasněžených Krkonoš s prvními průkopníky na létajících dřevech je neopakovatelná. Zdejší nízké hodnocení je pro mě trochu záhadou.
Don (2006)
Neskutečně roztahaná záležitost bez špetky šmrncu a napětí. Marná snaha o jakýsi cool mafiánský akčňák, vyznívá stejně naprázdno, jako křečovitý pokus o pointu a stejně neuvěřitelně, jako Shahruk Khanův pokus o postavu záporáka. Navíc s otřesnou hudbou.
Tři králové (1999)
Tenhle film převálcovala historie k jeho škodě celkem rychle. Není totiž vůbec tím bezduchým cool akčňákem, jakým se bohužel tváří. Přesto je pro mě třeba takový "Mariňák" zajímavějším počinem.
Francouzova milenka (1981)
Klasický milostný trojúhelník v historickém hávu, to už tu bylo nesčetněkrát. Ale díky vědomí, že všichni tuto linii "pouze hrají" může paradoxně působit mnohem přesvědčivěji. Tento efekt se povedl výborně, ale bohužel nebyl hlavním smyslem filmu. Tím je ona paralela se skutečností, která však oproti té filmové těžce zaostává. Škoda, že skutečnost nebyla pojata jako pointa, takhle výsledný dojem spíš ruší.
Keulraesik (2003)
Film, kterým režisér může už značně dráždit hranice vaší emocionální tolerance, a kterému by neškodil trochu větší cit pro míru. To hlavní, proč ode mě nedostane vyšší hodnocení, je ovšem otřesný výběr a zacházení s hudbou. Ti Korejci z toho Pachelbela vážně už asi zcvokli. Alespoň někteří určitě.
Aitraaz (2004)
Navzdory mému hodnocení stojí film určitě za to. Pokud totiž znáte originál s Michaelem Douglasem a Demi Moore budete a) často obracet oči v sloup b) mít jedinečnou příležitost a velmi konkrétní srovnání přístupu dvou filmových kultur. Viděl jsem už určitě zajímavější filmy Made in India, ale soudní proces a'la Bollywood stojí opravdu za to, stejně tak jako fakt, že to byl můj první, který svatbou začínal. Navíc, námitku, že Priyanka Chopra přinesla filmu rozhodně víc než Demi Moore, posoudil soud jako subjektivně zabarvenou a do hodnocení ji nezahrnul.