Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Oblíbené filmy (10)

Potomci lidí

Potomci lidí (2006)

Emocionální nářez s nejpřirozenějším akčním hrdinou vůbec. Pro mě dost možná film numero uno

Collateral

Collateral (2004)

Tohle je z nějakého důvodu srdcovka a film, jehož ATMOSFÉRU chci napodobit, až budu jednou slavnej režisér. Protože... kouzlo noci, ti dva a noční LA, kterou ani jeden z nich nezajímá, parádně sedící soundtrack (tady jsem poznal Audioslave a zamiloval si je), kamera, jejíž záběry "dýchají" a rýsuje se tu silná historka, kde je ve výsledném vystupování z nadzemky víc osudovosti než když se zachraňujou planety, vesmíry a budoucnosti všehomíra.

Sedm

Sedm (1995)

Filmovej milník a umělecké dílo jak kráva. Fincher se tu transformuje ve filmového boha, jehož vize natrhává prdel všem okolo a propast mezi jeho prací a prací obyčejného rutinéra se prohlubuje snad na světelné roky. Mohl bych zde vřískat nerdovsky nadšené erektivní výstř... výkřiky, ale je to asi zbytečný. Každej jednou musí vidět Se7en, než umře. PS: Vyjmenovat všechno dobré v tomto filmu (vyjmenovat všechno v tomto filmu) by asi způsobilo opotřebení klávesnice a těch nadšených komentářů je tu beztak víc.

Sociální síť

Sociální síť (2010)

Dokonalý, perfektní, stoprocentní. Nevim, jakto, ale tady je prostě všechno super. Fincher nemusí točit ty svý uchylárny, aby všem ukázal, kdo je pán. Viděl jsem to už pětkrát (nic tam nevybuchuje, nikdo po nikom nestřílí a roboti si tam nedělaj lidský špízy) a absolutně si to užívám. Musim vyzdvihnout všechny složky tohodle filmu od uměleckých (scénář!) po technické (vizuál!). Nechápu, ale 5 a půl hvězdičky zaručeně, Fincher je bůh

Pelíšky

Pelíšky (1999)

100 % Českej Forrest Gump. Smát se nebo brečet...

Vyvolený

Vyvolený (2000)

Čim začít? Režie skvostná, Shyamalan dokáže ždímat filmové možnosti i ze záběru na prázdnou místnost, scénář je výbornej na tolika úrovních, že by ho mohl člověk nerdovsky rozebírat hodiny (že bychom tu měli nejcivilnější superhrdinskej film?), nejlepší hudba JN Howarda, která je pro něj typicky velmi intimní a zároveň osudová jak řiť, herecké výkony stoprocentní (zase Shyamalanova schopnost vést herce, Bruce je samozřejmě minimalistickej, ale z plátna/monitoru leze komplexní postava) a nemůže chybět geniální pointa, která JE lepší než v Šestym smyslu, ikdyž neni tak ikonická. Jenže Šestej smysl už po vyzrazené pointě, přiznejme si, hodně drhne, co se týče uvěřitelnosti a je tam tak nějak kvůli tomu šoku. Tady skutečně parádně zapadá do schématu a... no zkrátka kloubouk dolu před Shyamalanem a snad se zas jednou vrátí do formy, jakou měl zde.

Big Lebowski

Big Lebowski (1998)

Já ten film dost možná znám zpaměti. Vždyt já si ho i převedl do mp3 a poslouchal v buse. Nepřůstřelnej po umělecký stránce (flákačská poetika dalo by se nazvat?), děj po okraj narvanej vymazlenejma postavama (vážně... na kolik filmů by normálně vydaly?) a s hrdinou, který se stal pro mnohé největším vzorem. Co se týče komedií, tak vážně nic nemám radši a nic ani nevídám tolik jako toto (nedávno při kocovině s přáteli, účinek je prověřený)

500 dní se Summer

500 dní se Summer (2009)

Tak mám v oblíbenejch romantiku no a co... Ale co si budem povídat, romantické duše by tady asi pohořely. Scénář je vynikající a režie plná nápadů. Dohromady v konzistenci, jaká se vídá u scénáristů a režisérů v jednom. Hodně hořkej pohled na vztah s ženskou, jakou vážně aspoň jednou musí potkat každej chlap a něco to s ním provede, ať už je naivní nebo cynický jak chce. Dost (až nechutně :D) ze života a zároveň úžasně hravé. Marc Webb by se měl vykašlat na studiovej kolos SONY a jejich spidermana a vrátit se do nezávislých vod.

Ratatouille

Ratatouille (2007)

Nejlepší animák vůbec. Promakanej až na kost, se srdíčkem, inteligentní, originální a na konci vždycky umírám hlady, ať jsem najedenej nebo ne.

Spider-Man 2

Spider-Man 2 (2004)

Kam se hrabou temný a realistický Batmani i intimně velkolepý Man of Steel. Tohle je prvotřídní zábava z doby, kdy byly na zábavu ještě větší nároky. Není to největší umělecké dílo všech dob, ale takhle konzistentní pecka se už dnes moc nevidí. Navíc hračička Raimi byl tenkrát na vrcholu a jeho cit pro emoce i pro bombastickou akci nikdy neměl větší. Byl jsem sice capart, když jsem na tom byl v kině, ale taky jsem si žádnej film tolik neužil. Takže místo v TOP10 je samozřejmost