outcashed

Ach, ta nostalgie.. seriál mě provází už několik let a i přesto mě dnes dokáže překvapit. Docela velký rozdíl je to sledovat když vám bylo 12 a když je vám přes dvacet.. vtípky jsou promyšlené, postavy zábavné, celkovej vibe je super. Jen někdy to působí trochu low-cost a chabě, ale málo který český počin jsem viděl tolikrát, jako Comeback.

Na slovenské poměry se jedná o zajímavou kratší jednohubku s nevyužitým potenciálem. To mě zezačátku zamrzelo, jakožto osoba, která na ten film šla především kvůli výrobě a celkovému případu z roku 2011, jsem byl o detaily ošizen. Avšak vizuálním a hudebním portfoliem je příběh vypráven velmi příjemně, i slušnými hereckými výkony (především Švehlík). Bohužel některé části jsou susší, kýčovité, hluché, mírně utahané ale aspoň k tomu je adekvátní důvod. Scenář se čerpal z realného příběhu, přičemž jde o neustálý boj mezi ukázkou reálnou a fiktivní, nudnou i akční. Řekl bych, že Fentasy dokázala udržet rozumný balanc, ovšem za cenu lehkého cringe a klišé. Plot-twist mohl být pozornějším divákům odhalen už dřív, stejně jako spoustu nastávajících událostí ve filmu, které jsem si šeptem pro sebe v kině předpověděl nejmíň z 80%. Je to čitelnější, chvílema lacinější, ovšem je to koukatelné, svěží, akční.  70%

Nebudu lhát, veděl jsem už od první chvíle, že půjde o rozporuplný film skrz námět a jisté obtíže natáčení. Každopádně Boyle mě nezklamal a film je zpracován velmi obstojně, dodané prvky halucinací a životních rozcestí působí nesmírně lidsky a uvěřitelně, stejně tak jako tento příběh. Můj dopamin ovšem od zaseknutí ruky celkem trpěl, skrz to že se zas tolik nedělo, ačkoliv videonahrávky tomu dokázali udržet chod. 90 minut je ideální stopáž a myslím, že údalost Arona byla symetricky dost významná na to, aby se o ni natočil snímek. 75/100

Neměl jsem šajn do čeho, přesto jsem nakonec rád, že jsem se ke Gaunerům dostal s minimem spoilerů a bez přehnaného očekavání. Klasickej Tarantinovskej styl vyprávění je něco, co mám v oblibě už několik let a proto mě každej snímek od něho celkem udržel bez stavu anestezie. Dost mi to připomnělo film Osm Hrozných, kteří jsou určite Gaunery inspirováni, ačkoliv si aspoň Gauneři nevzali 3 hodiny mýho volnýho času. Je až podivuhodné jak se některé postavy chovají a je celkem přitažene za vlasy, kolik věcí a situací nedávají uplně smysl (vyprávění Pana Oranžového, jednání Pana Bílého, nulový zájem vyřešit aktuální situaci). Postavy jsou průměrné, akce minimální, krve dost, délka optimální, hromada tlachání. Ale dialogy byly vtipné a trefné na dobu, ve které je příběh stylizován, tudíž si tento 30 let starej snímek odemne odnáší 4/5 hvězd. Zpříjemněnej večer. Díky Quentine, nepřekvapil si mě.

Snímek, kterej mi leží už pár let v šuplíku a kruci..fuuha, tak to byl panečku nářez! Perfektní úkázka toho, že drill a neustálá píle je cesta k vítězství a že talent a nadání není to jediné, co stačí. J.K. Simmons podal naprosto perfektní výkon děsuplného lektora, který dokáže zázraky, ovšem pouze se žáky, kteří nepodlehnou a i přeš veškerou bolest a čas se dokážou dostat na příčku těch nejlepších hráču. Respekt, feromony a perfekcionismus je to, co doslova stříkaj z obrazovek. Posledních 30 minut mi tuhla krev v žilách a čekal jsem jen s tajuplným dechem, jak to nakonec dopadne. A dopadlo to tak, jak to dopadnout mělo. Ale hudebnímu světu se radši obloukem vyhnu, mám až moc rád svoje ruce..

Za mě stoprocentní definice slova "Slasher" tak moc, jak to je vůbec možné. Film evokuje dobu, ve které VHSka frčeli jako starý babety a horory se považovali za klasickou teenagereskou zábavu večera, včetně jejich obecenstva, které se nemohlo tohoto žánru nabažit. Dost jsem o tomto snímku pochyboval, ale skutečně jde snad o nejlepší slasher počin vůbec s parádním hudebním doprovodem. Příběh jsem bohužel dokázal rozluštit už běhěm několika chvil, nechyběla kapka humoru a několik kapek krve. Tenkrát revoluční horor, ktery dnes už moderního diváka nevyděsí, spíš se jen lze zamyslet nad myšlenkou, že jde o film ve filmu. Kdo dnes sleduje novodobé slashery, nepochopím. jelikož jde o out žánr, který nedokáže naplnit kvalit 90. let a původního Screama. Jo a Lillard byl hlavní důvod, proč jsem to vůbec chtěl celý konečně vidět, fakt topový výkon puberťáckého přiblblého vylízance. Kultovka

Domestik.. nebo Domestic? Artové filmy mám v oblibě, kde se blbě nekecá a člověk musí lpět očima na obrazovce. Co dokáže selfishnes a chtíč změnit ve vcelku normální domácnosti? To je až k neuvěření. Zvuk je opravdu lahodný, kamera taky. Příběh se dal něčím přiostřit, jelikož si divák musí hodně odvodit sám, ale pokud máte alespoň 5 mozkových buněk, dojde vám že se zde setkávají dvě posedlosti lidí, co spolu žijou, protože jsou naplění rutinou. A ach ten doping.. jen ne doping. Ve výsledku povedený snímek na československé poměry. Pro diváky omezenejšího typu film pusobí naopak přílíš zdlouhavě, hluše a neobstojně. Netvrdím, že to bylo úplně 10/10 ale rozhodně to bylo něco pro mě.

Dva roky zpátky jsem musel snášet neustále se opakované trailery, před každým YouTube videem jsem viděl tento černobílý snímek, který mě obdobím 2. světové války donutil na to koupit si lístek. To hlavní, co uškodilo filmu bylo nafukování a přeceňování, které zodpovídá za moje průměrné hodnocení. Do kinosálu jsem vešel s velkým očekáváním, které mě po necelé hodině ponořilo až na dno. Zbytečně natáhla stopáž na únavné a vskutku promlčené 3 hodiny, u kterých jsem měl napůl zavřená víčka a v duchu si říkal, jak to asi skončí. Ano, film měl i světlé momenty, atmosféra se krájela dost často sama a scénky byly povedené, to ano. Jenže, to je tak všechno. Scénář nebyl špatný, jen tomu něco chybělo. Po celý film jsem viděl nějakou „snahu“ napodobit film Jdi a dívej se, který byl opravdová špička, co se týkalo žánru a atmosféry. Suma sumárum, pro slabší jedince nebo míň náročné diváky, velmi vhodné. Ovšem já se moc nebavil, ani neplakal nebo nehroutil, film byl OK a myslím, že za zhlédnutí stojí. Ale velké očekávání bych si fakt nedělal.

Animák vytvořený v nejlepší éře animovaných filmů, který ovšem nejlepší není. Film jsem poprvé viděl asi před 8 lety a tenkrát na mě působil svojí temnou a záhadnou stránkou. Jen je škoda že film nedokázal využít naplno potenciálu který měl, a to ho měl opravdu hodně. Za mě velké klišé, co se týče povahy postav typu a la Harry Potter. Nebojácný kluk co je ve své podstatě ňouma společně s přitroublým tlusťochem, co je podělanej strachy a s chytrou pěknou zrzkou. Postava Jenny mně sedla asi nejvíc, protože mi vážně občas připadalo, že jsou DJ s Buřtem mentálně postižení. Příběh byl jakž-takž vpořádku, ovšem atmosféra hrála asi největší roli v celém snímku. Občas za pár let se na ten film kouknu a připomínám si doby prdění do deky a čokoládovou zmrzlinu. Nostalgie.

Předem říkám, že nejsem moc seriálový typ. A už vůbec nejsem na superhrdiny. Jenomže komiksový animák od Roberta Kirkmana, který vytvořil krvavé Walking Dead..to jsem si nemohl nechat ujít. Mark je teprve 17letý kluk, když se u něho projeví síly Viltrumana, které postupem času vyšperkovává. Jeho přezdívka je úsměvná vzhledem k epizodám ale nebudu spoilerovat, i když se jedná o několik let staré komiksové dílo. Soundtrack i postupem krvácející logo „INVINCIBLE“ je naprostý hrot seriálu, společně s obsazením herců i dialogů. Poprvé jsem se v posloupnosti příběhu ztratil a nevnímal každou scénu na maximum, avšak na druhý pokus jsem už vše důkladně vnímal a pochopil. Během seriálu mi v hlavě skákalo tolik teorií a otázek, až jsem si na chvíli myslel, že mi praskne hlava. Každý díl končil záhadou, na kterou jsem musel čekat, ale stálo to za to. Těším se na druhou sérii jak to jen jde, protože jestli bude stejně krvavá a drastická, jako ta první..tak není o čem.