Domestik

Vo filme nahliadneme na pár mesiacov do bytu manželského páru. Obraz a kamera dômyselne zobrazujú snahu o dokonalosť, úplnú kontrolu nad každým aspektom života. Od snahy o splodenie dieťaťa, cez udržiavanie hmotnosti až po nekonečné tréningy, vďaka ktorým, by sa rád dostal manžel na Tour de France. Pár prechádza krízou, pretože každý sa stará o svoje vlastné ciele. Je to intímny a brutálny pohľad na ich život a vzájomný vzťah. Hudba a zábery vo vás vyvolávajú pocit, že sledujete horor. A v psychologickom zmysle tiež sledujete. 8/10 (18.10.2022)

Je fajn vidět, že se česká kinematografie zase jednou posouvá o něco dál a dovoluje si trochu bořit tabu. Líbila se mi promyšlenost střihů a malé detaily podtrhující příběh (jak postavy chřadnou, uvadají i květiny v jejich bytě, ovoce v míse hnije). Bohužel je to celé opravdu hodně nedějové a příliš dlouhé. Charaktery jsou beztvaré karikatury na konci stejně jako na začátku. Co má diváka přinutit, aby ho jejich příběh zajímal? Musím přiznat, že jsem byl chvílemi myšlenkami úplně jinde. Objektivně si tohoto snímku mírně cením - je to zas trochu něco jiného, co v naší kinematografii chybí, ale bohužel mě to vůbec nedokázalo strhnout. [KVIFF 2018] (06.07.2018)

Psychologická a vlastně až i fyziologická přestřelka mezi vrcholovou cyklistikou a snahou otěhotnět vygraduje do nepříjemného finále, které si svou cestu značkuje solidním vizuálem, skvělou hudbou, neokoukanými herci a hlavně tím originálním námětem. Nevěděl jsem, že Jiří Konvalinka je i herec, ale koukám, že se svou skupinou Vložte kočku se podílel i na hudbě, která tomu dává ty správné koule a je tím nejlepším z celého filmu. Podle mě to je film mezinárodních kvalit a je škoda, že se nepovedlo se mu nějak víc zviditelnit. Adam Sedlák si za tento počin zaslouží potlesk. A jinak chladící náplast na koule - to je sen každého muže, chch. (03.06.2023)

Když umělé oplodnění a elektromotor ukrytý v rámu nejsou řešením.. Deficit v tréninku, sebeúctě, morálce, mateřství a partnerských vztazích řešen bojem s vlastním tělem. Statické záběry plné sterility a fyzičnosti, hudba chvílemi jak z útrob mimozemské lodě, případně jejího přistávání, přátelsky děsivý Hanuš jako doktor Ferrari z kotelny a s blížícím se koncem body horror, při kterém postavy vstoupily do telepodů jak kdysi Goldblum v Cronenbergově obtížném hmyzu a smíchaly své DNA…s čím vlastně? Škoda formy a často i obsahu dialogů, které tomu dávaly spíš punc trenažéru než ostré jízdy na rozpáleném asfaltu.. (03.10.2022)

Na české poměry, řemeslně výborné a herecky přesvědčivé. Po prvotním nadšení však brzy dojde neuvěřitelná jednotvárnost a v pozdějších fázích i nesnesitelná nuda, kdy film na první pohled graduje do temného finále, ale nakonec vyšumí do prázdna. Veliká škoda, protože podobně odvážné filmy, v našich končinách chybí. (13.11.2019)