Beatle

Upřímně mě baví, jak se polovina komentářů točí jen kolem toho, že Downey chce svého Oscara a že se snaží nebýt Iron Man. Očividně se lidé nedokáží sami odprostit od slaboduchého škatulkování, co? Na mě film zapůsobil hodně, byl vtipný, byl smutný, dramatický. Můj děda měl rakovinu, takže tak nějak možná více vnímám všechny ty scény o následcích chemoterapie, degradaci osobnosti...o zanechání odkazu. Tenhle film nebyl o soudech, o spravedlnosti. V tomhle smyslu byl extrémně předvídatelný. Ale konflikty hlavních protagonistů byly strhující a přestože jsem viděla několik Downeyho filmů, tak takhle si ho rozhodně nepamatuji. Nejspíš mu ta nálepka Iron Mana, kterou mu "milující" publikum neustále podstrkuje zůstane navždy. Ale respektuji to. Možná proto mohl Marvel stavět veškerou svou slávu na něm. Protože Downey není jen vosková figurína napumpovaných svalů, jako Kapitán Amerika. Dal Iron Manovi hloubku a smysl...takže...the heck...když to udělá lidem větší radost, měl by dostat Oscara za superhrdinu. My ostatní víme, že je v něm tedy rozhodně víc...

Wow. Překvapivě parádní, příjemně naturalistické. Trochu sci-fi (nikde neřešili třeba kompenzace ztráty krve během operace), ale jsem velice, velice spokojená. A to to má 150 minut. Docela fascinující příběh i troškou pohádkového pozlátka, ale velice dobré herecké výkony. 90%

Za sebe mohu s čistým svědomím říct – zatím nejlepší film letošního roku. Šibeničně dlouhý snímek možná už není tak neo-noir, jako první Blade Runner, ale rozhodně se drží svého kopyta a diváka vtáhne do děje i prostředí. Ohlušijící a přitom dokonale robotická hudba zastřešuje scény v každé dramatické i méně dramatické chvíli. Žádné zbytečné dialogy - všechny jsou tak nějak správné a věrné původní verzi. Podivné scény, futuristická/postapo erotika, kouření cigaret během filmu a obrovské množství alkoholu – inu, kdo by v té době nechlastal jako zběsilý. A reklamy na SONY- to je prostě Blade Runner. Jen jsem doufala, že tam bude trochu více Harrisona Forda, ale v celkovém kontextu mi to vlastně nevadilo a poslední scéna měla úspěšnou, výraznou citovou hloubku. Zbožňuju Philipa K. Dicka a toto je jeho práci a mysli povedený tribut.

Ještě nikdy jsem snad neviděla tak nenásilný animák. Je jako smetana, prostě bezchybný, jemný, nekomplikovaný a přitom je tam myšlenka, která má tíhu sama o sobě. Vůbec jsem netušila, že v Americe jsou lišky považovány za takovou havěť (bo jinak si neumím moc ospravedlnit ten liškorasismus...u nás to tak není). Je to rozkošné, je to smutné. Podle mě spíš pro dospělé, než pro děti, protože my více pochopíme tu závažnost myšlenky. Lenochodi na úřadě jsou úžasní, Nick je skvělá postava, typický vypočítavý hajzlík, ale s tak dobrou duší. Kdyby tohle byl skutečný film, tak by to i tak snad bylo dobré. Ale tím, že je to ze zvířecí říše, je to snad ještě lepší :) 100%, bylo to k sežrání!

Nejlepší ze všech tří dílů, dokonalý humor, úžasný popis vztahu otec-syn...chci říct...je to Indy, a já ho miluji odmalička, ale Henry a Indy dohromady prostě dělají tenhle film něčím naprosto vyjmečným!

100% za prodlouženou verzi! (Kinoverze je chabá, a jediné, co si z ní pamatuju, jsou sudy :D )

Pohledem kritické části svého vnitra, odešla bych z kina asi po půl hodině filmu. Hobit: BPA je asi první Jacksonův počin, který by si zasloužil Odpad! Jenže když se vedle mě v sále pořád někdo uchichtával, komentoval a dělal face palm, co 5 min, najednou jsem si uvědomila, že za ty prachy to prostě dokoukám. Myslím, že v momentu, kdy jsem se odprostila od překritizovaného myšlení a přijala sáhodlouhé close-up záběry, hloupé CGI a srdceryvné hlášky, film mě vlastně začal velice bavit. Už dlouho nešlo do kina s takovou parádou něco, co je tak zásadní klišé, až je to vlastně dobré. Všichni se teď snaží dělat super filmy založené na dramatu a akci, nebo naopak kopírovat takový ten severský styl filmů, kdy mají všichni depresi a skoro se tam nemluví. Hobit: BPA nakráčel do kin s vlastní myšlenkou, s vlastním epicky dlouhým provedením a jakýmsi staromódním, skoro až divadelním stylem, kdy každá žena má na sobě takový ten matný lesk a v detailních záběrech můžete vidět kažičký pohyb obočí i o milimetr, protože vás Jackson nechá na své charaktery civět ve vysokém rozlišení někdy až moc dlouho. Došlo mi, že prostě Jacksonova onanie v tomhle ohledu byla způsobena tím, že on se sám loučil se Středozemí (možná?), a chtěl si film udělat takový, jaký ho sám vnímal. Chtěl svým postavám dát svoje poslední sbohem....A já jsem mu to nakonec prostě sežřala...sežrala i s navijákem, se superhustou Galadriel, nafoukaným Thranduilem a prostě trpaslicky sexy hrdinným Thorinem. Člověk by ho půl filmu bil jak psa, ale pak nechtěl slyšet to pověstné "Farewell"...80%

Kvalitní britský humor, jednoduchý námět. Žádné trapné drama ani styl telenovel. Prostě sitcom ze skutečného života. Jak já bych s něma chtěla bydlet :D

Kdo dal pod 4*, tak nic nepochopil....a basta :D

Po dějové stránce to nebylo nic komplikovaného, i když měnit vlastní minulost je pro mě jako pro fanouška Dr. Who a Star Treku dosti ošemetné téma, které by nikdy nemělo být bráno na lehkou váhu tak, jako je to v X-MEN: DAYS OF THE FUTURE PAST. Už od jedinčky se mi líbil vztah mezi Xavierem a Mystique tak, jak jej tvůrci nastavili, a jsem ráda, že se ho zde ve dvojce podařilo trochu více rozvést. Stačil by mi film jen o těhle dvou postavách, ale to by asi fanoušci Magneta nepřekousli :) Film vlastně působil velice podobným dojmem, jako jednička. Jednoduchý, plynulý děj bez zbytečných skoků a přehnaných emočních výlevů. Každý charakter si zachoval svůj...ryzí charakter. Mystique je sexy modrá mrcha na pokraji dvou světů, Charles jako vždy hodný a plný víry a Magneto má klasicky svoji hlavu/přilbu a zvedá nepravděpodobné věci...a pak je tady Peter Dinklage...nu... Tony Stark v trpasličím tělě :) Řekla bych 90%, protože jsem se opravdu hodně bavila, i když jak jsem zmínila dříve, podle mě zahrávání si s časovou kontinuitou není tak jednoduché....ale byl tam kapitán Kirk, a to mě stačí :D