Beatle

Jumanji: Vítejte v džungli je jiný druh filmu, než ten původní. Ten měl v sobě nejen kouzlo nepoznaného - nikoho tehdy nenapadlo, jak by obyčejná desková hra mohla někomu ublížit. Jumanji (1995) bylo tajemné, děsivé a běhal při něm mráz po zádech (speciálně pokud nejste fanoušek krokodýlů, opic nebo pavouků). Nové Jumanji: Vítejte v džungli je více moderní a především vtipné. Posunem z deskových her do světa televizních her sice zmizelo napětí spojené s posunem figurek po hracím poli a čtení popisků. Nahradil je ne příliš vychytaný systém levelu a odhalování mapy. Avšak tvůrci si alespoň krásně pohráli se základními pravidly pro hry, jako jsou NPC postavy, cut-scény nebo speciální schopnosti. Jumanji: Vítejte v džungli není místo, kde byste hledali těžkou filosofii a smysluplné rozhovory. Film je o klasických arechetypech teenagerů, které ze studentských filmů známe – ostýchavý geek, jednostranný sportovec, neoblíbená chytrá holka a oblíbená blbá holka. Takže i když na sebe později vezmou těla, obličeje i hlasy Dwayna „The Rock“ Johnsona, Jacka Blacka nebo Karen Gillan, pořád budou jejich dialogy absurdní. A možná o to vtipnější je pak celý ten pohled na Karen Gillan, která „neumí“ být sexy, nebo na Jacka Blacka, který rozhodně válí jako muž se ženou unvitř. Jeho postupné odtajňování mužského těla je perfektní.Neodvážím se říct, že by se film mohl líbit každému. Skutečně je k němu třeba mít připravenou velkou dávku nadhledu. Ale děti určitě pobaví a dospělé nejspíš taky. Chce to jen na dvě hodiny odložit rýpavý cynismus doma do skříně, a odevzat se do náruče předvídatelné, kýčovité studenstké komedie z prostřední pralesa. Za mě rozhodně super odreagování před koncem roku.

I když je Thor: Ragnarok vlastně dobře odvedeným filmem, jak po herecké, tak po výpravné stránce, scénáristicky naprosto zklamal. Hloupé, ale opravdu hloupé a iritující postavy otravují prakticky 90% celkového vysílacího času a ani takové klenoty jako gothic metalová bohyně Cate Blanchett, ho svým hereckým umem jednoduše nezachrání. Zvlášť, když se klišé hlášky a ubohý humor řinou z jejích úst jako šavle po páteční noci. Popravdě se to téměř rovná kacířství. Snad jen jedny z mála postav, co si ponechaly alespoň zbytek své důstojnosti, jsou právě Ódin, Heimdall a svým způsobem i Loki.Asi nejvíce mě na filmu zklamala právě absence jakékoli vážné myšlenky. Nalistujeme-li v knihách o mytologii slovo ragnarök, zjistíme, že to byla obrovská událost, které se všichni bohové báli, ale rozhodně o ni nevtipkovali jako o nějaké obyčejné nehodě s odhozenou sirkou. Helino pozadí vzniku také celkem pokulhává. Opět se mohli tvůrci inspirovat ve spisech a zjistili by, že Hel byla údajně zobrazována jako napůl krásná žena a napůl hnijící mrtvola – jak cool tohle mohlo být?! Po skončení filmu jsem si uvědomila, že jako fanouškovské video na youtube by tohle zafungovalo celkem dobře, ale chtěla bych, aby tvůrci uvedli premiéru skutečného filmu Thor: Ragnarok a ne jen jeho parodii. Apríl už byl, pánové, je na čase začít dělat filmy a ne videoklipy na staré hudební vypalovačky.

Budu citovat Sama ze Dne poté. "Tohle je takový retro, že kdyby to bylo schválně, byla by to bomba". Naprosto hloupý film s hloupými dialogy a hloupým příběhem, který si užijete jen tehdy, pokud neberete vážně ani závěrečné titulky.

Fassbendernanie v plné kráse. Celá takhle androidí touha po dokonalosti má být strasně cool, ale místo toho jen diváka uspáva, jako hraní na flétnu. Opět nespočet naprosto nelogických rozhodnutí ("jupí, pojďme bezhlavě střílet kolem zásoby paliva" - "jupí, pojďme nedat sedativa člověku, který trpí příšernými bolestmi" - "jupí, pojďme se klouzat po kalužích krve"). A ta extrémně podstatná role Jamese Franca? Hmmm...Nejsem žádný skladní fanda Aliena, ale po Prometheovi a Covenantu musím i já uznat, že resuscitace neproběhla úspěšně. Datum úmrtí 31.5.2012

Celkem normální podívaná na sobotní večer. Neurazí, nezaujme. Jen škoda té zbytečné scény na konci po titulkách. Vážně už by měli přestat s "pootevřenýma dveřma" pro další díly. Éra Johnnyho Deppa skončila, víc už na něm nevyrýžujes, Jerry.

Velice špatný remake, který o sobě tvrdí, že není remake a přesto vás donutí si uvědomit, jak je Brendan Fraser boží.

Za sebe mohu s čistým svědomím říct – zatím nejlepší film letošního roku. Šibeničně dlouhý snímek možná už není tak neo-noir, jako první Blade Runner, ale rozhodně se drží svého kopyta a diváka vtáhne do děje i prostředí. Ohlušijící a přitom dokonale robotická hudba zastřešuje scény v každé dramatické i méně dramatické chvíli. Žádné zbytečné dialogy - všechny jsou tak nějak správné a věrné původní verzi. Podivné scény, futuristická/postapo erotika, kouření cigaret během filmu a obrovské množství alkoholu – inu, kdo by v té době nechlastal jako zběsilý. A reklamy na SONY- to je prostě Blade Runner. Jen jsem doufala, že tam bude trochu více Harrisona Forda, ale v celkovém kontextu mi to vlastně nevadilo a poslední scéna měla úspěšnou, výraznou citovou hloubku. Zbožňuju Philipa K. Dicka a toto je jeho práci a mysli povedený tribut.

Za narážku na Indiana Jonese, ale logiku to nemá a pro mně osobně srovnávat děti a psy je naprosto bezpředmětné. Psi vedou ve všech ohledech. 30%

Neukojená srdce hipíků a feministek musí plesat. Snímek o lásce, o odvážné, byť naivní bojovnici, která se nebojí postavit na stranu potřebných. Ale proč jí to musí trvat dvě hodiny? Úvodní část připomíná spíš hi-tech remake Xeny. Průměrný muž jistě ocení překrásné pixely amazonek, ale lekce historie a Dianino dětství akorát zdržuje, a hodilo by se spíš do prodloužené verze. Od následného příletu Stevea už film konečně dosahuje bodu obratu, který však posouvá příběh vpřed spíš jen “o tři mravenčí”, než o samotný krok. Po dlouhé pasáži proto nastupuje další dlouhá politicko-kulturní pasáž, a o dvěstěsedmdesápět hodin později Diana & boy band konečně doráží na frontu, a spouští se první dobrá scéna - sebevědomá amazonka válčí bezhlavě a epicky. Zpomaleně, zrychleně, klišé, ale především epicky! A to potěší, neboť zbytek příběhu už se jen tak kolébá na vlně původní myšlenky, a vrcholí přesně tak, jak divák očekává. Mínusem Wonder Woman je zbytečná užvaněnost. Emocionální odezva dívaka je tady ukecána do bezvědomí, místo toho, aby si ji prožil v hereckých výkonech a vizuálních orgiích. Masivní “pro 3D” grafika kazí dojem těm, co 3D nepreferují, a závěrečný souboj je opět klasickým bojem nesmrtelného proti nesmrtelnému, kteří při svém kočkování nadělají víc škody, než užitku. Plusem je superhrdinka s přirozenou velikostí poprsí, bez podpatků, na kterou se kouká mnohem lépe, než marvelovského slizouna kapitána Ameriku.

Byla to prvoplánová dojímačka; ono když máte na krajíčku už při traileru, tak je jasné, že se slzavému údolí nevyhnete. Film se mi vlastně líbil. Mám psa, takže na mě působil dozajista více. Jenže...to že mám psa mělo na druhou stranu i opačný efekt, protože takhle prostě pes nepřemýšlí! :D Psí emoce jsou spíš "radost, nuda, spánek, hlad", proto jsou vlastně všechny mazlíčkovské filmy hrozně zavádějící, vyvolávají u lidí pocit, že pes je jako člověk, a proto se k němu jako k člověku musíme chovat, rozmazlovat ho, kupovat mu oblečky, nevychovávat, netrénovat, však on to Alíček pochopí...a tak vznikají rozmazlené čivavy a neurotičtí špici (všem solidním chovatelům čivav a špiců se omlouvám, o vás dozajista nemluvím). Trvalo mi rok nevidět za těma obrovskýma hnědýma očima malé bezbranné zvířátko. Naučit se psa chápat jako zvíře není tak docela snadné, protože člověk má tendenci říkat si "já se nudím", a ne jen "nuda". Takže..fajn film, pejsci krásní. Naivní, ubrečené, úsměvné. Jen celý ten úvod byl zbytečně natažený, a asi by se mi více líbilo, kdyby tam těch reinkarnací bylo více. To byla alespoň legrace :) A 80% dávám už jen za to, jak tady všichni jako největší hrdinové blijou, jak se jich to emocionálně nedotklo, jak špatný film to byl, a vlastně na něj koukali jen proto, aby dokázali, jací tvrďáci jsou :D Epic