Updated_Cake

Hlavní postavy vesměs ztvárňují herci, kteří jsou už "nějaký ten rok" v branži a bez pochyby zvládnout tempo Nolana pro ně musel být zážitek. K filmu jsem přistupoval dost skepticky: 3 hodiny, Nolan musí do sebe skloubit svou typickou pointu, tajemno a fakta a rovněž ukočírovat mezi sebou velké osobnosti tak, aby herci neumlátili film čistě jen tím, že tam je hodně velkých jmen. Já vidím Oppenheimera jako další milník Nolana, protože mi přijde, že se zde překonal a prakticky musím uznat, že mě dost překvapil i Murphy. Film vyžadoval jemné nuance emocí, chování, dialogů, zcela očividně je rozsekán na pasáže, kde každá má jinak zapůsobit na diváka a ono to funguje prakticky výborně. Film si bere jako cílovku celou řadu lidí a ve finále je Nolan nechává sledovat něco, co by si možná dobrovolně ani nepustili a baví je to. Těžko říct, jestli existuje větší úspěch ve filmografii. Má negativní kritika by se u tohoto filmu moc najít nedala. Vadilo mi, že pár známějších herců bylo dáno jen jako kulisy do pozadí bez příběhu nebo že film si jen tak tak ohbajuje ty 3 hodiny trvání. Ve výsledku tomu ale nemůžu srazit ani tu hvězdu, protože mi svědomí a můj zážitek z filmu asi nedovolí tomu dát něco horšího než plný počet. I když chápu, že někteří diváci měli problém se začátkem filmu nebo nováčci s Nolanem se asi neorientovali ve skocích mezi několika časovými osami a příběhy. Pro mě to ale nebylo mínusem a u střídání časových os bych prakticky mohl říct jen to, že to je typický Nolanův rukopis. On rád mění dynamiku příběhu a jde mu to zatraceně dobře.

Nejsem fanoušek adaptací anime, protože v drtivé většině případů to dopadá strašně. One Piece anime je samo o sobě tak dlouhé, že lidi, kteří najdou v sobě sílu dát třeba i 2x rewatch, musí mít už připravené lůžko v Bohnicích. A vytesat do live action produkce hlavní pointy anime, které má přes tisíc dílů... buď to je odvážné nebo krátkozraké. Ale tady se to vyplatilo. Vlastně nemůžu mít vůči tomuhle zpracování moc výtek - anime znám povrchově a seriál se mi líbil. I když klasicky český překlad některých dialogů vážně kroutí prsty na nohou a láme zuby. Režiséři ale očividně vědí, co dělají a herci mají talent a jedou si svoje. Pořád jsem trochu skeptický vůči pokračování a nějaké dlouhodobé životnosti, ale to ukáže čas.

Anime bylo velkým překvapením, obě série, ale asi jen pro lidi, kteří jsou cílovka. Pokud někomu nesedne kombinace prostředí, postav a příběhu, užít si to asi nemůže. Absolutně nesouhlasím s tím, že anime má ty stejné hlavní postavy a příběh jako tuna dalších. Jedná se do jisté míry o parodii a má představit takovou odlehčenější a zábavnější verzi One Punch Man a random isekai romance universa s magií. Už samo o sobě dost vypovídá, že anime je často a hodně vtipné a divák tam může jít po vtipech, příběhu, character developmentu nebo i jen čistě po těch absurdních situacích. Kdo tohle bral nějak do krve vážně a diví se, že ho to nebaví, tak to bude očividně ten problém. Akční komedie a fantasy většinou nejedou na seriozní notě a tohle se jí nedrží už skoro vůbec. Jde prakticky o to, kolik postav pod maskou MC vystřídá, za koho se bude vydávat, jaké stupidní pubertální chyby udělá ve své honbě za domnělým perfekcionismem, který mu nabourávají zcela racionální události v jeho iracionálním a nahodilém plánu. Třešničkou na dortu jsou některé skryté vtipy (dobře, některé zas tak skryté nejsou, když jedna ze schopností hlavního hrdiny je de facto atomovka), které opět prohloubí zážitek asi spíš těm lidem, kteří to přišli sledovat s čistou hlavou a pobavit se. Na odpočinek a vypnutí úplně super anime.

S1: Jakožto milovník detektivek jsem tomuto musel dát šanci. Na začátku jsem se hodně bál (a pořád se prakticky bojím i u 2. série), že to bude nějaké generic anime, které pojede ve stylu řešení případů každou epizodu, jen aby se tam něco dělo, bez nějakých hlubších kontextů. Spadl mi kámen ze srdce, když se příběh začal hýbat dopředu a postavy měly velmi příjemné a unikátní charaktery. Hlavní odhalení rodové linky hlavní postavy mi přišlo trochu mimo a náhodné, bez spoilerů můžu říct jen to, že se úplně příběh k tomu uchylovat nemusel, byl zajímavý i bez toho. Jako u spousty anime i zde platí, že 1. série je prakticky jen prequel a příprava půdy pro pořádný příběh a akci, takže doufám, že S2 nedopadne nějak špatně, protože by to prakticky celé anime potopilo. Co se týče žánrů, upřímně bych moc neřekl, že anime má prvky nějaké výraznější komedie, spíš co najde divák u průměrného anime tady a támhle. Ale vlastně to ani nevadí. Detektivka to je dobrá, drama ještě lepší.

Zcela očividná parodie na One Punch Mana a Harryho Pottera. Funguje? Meh... Ten nápad v základu není špatný a když člověk vidí první epizody, působí to i nějak vtipně. Celé anime ale začíná padat "na hubu" někde uprostřed, kde nemá co nabídnout. Vtipy se zásadně staví na momentech z OPM, takže "hej, mám neskutečnou sílu, zvládnu cokoliv, yay, omylem jsem posekal strom". Jenže ty momentky nejsou vtipné a postavy v tom nemají ani zdaleka tolik energie jako OPM. Působí to neskutečně levně i na parodii a to je ten moment, kdy tam člověk začne hledat něco jiného. Jenže co? Animace jsou asi docela dobré, zážitek to nijak nekazí, ale že by ho povznášel, to se taky říci nedá. Příběh? Ten je mrtvý prakticky od chvíle, kdy hlavní hrdina nastoupí do školy. Jakákoliv snaha zasadit příběh zpět na jídelníček selhává prakticky kdykoliv, kdy se o to někdo pokusí. Dialogy? Anime staví na postavách, které mají dohromady IQ kamínku v botě, takže to asi taky ne. Nějaká akce? Velmi podprůměrná na to, že to je prakticky cíl tohoto anime. Ve výsledku je tak divákovi slíbeno strašně moc na začátku, bohužel v průběhu a na konci není doručeno prakticky nic. Některé postavy jsou ale sympatické a některé momenty jsou i ocenitelné. Bohužel to na nijak vysoké hodnocení nestačí.

Musím se přiznat, že se mi dlouho nestalo, že by na mě něco udělalo tak špatný dojem, že bych to musel dropnout po prvních epizodách, i tak se ale stalo. Pravděpodobně to je jen můj osobní konflikt, těžko říct, každopádně anime mě absolutně neoslovilo. Prapodivná animace a styl, který je říznutý jakoby americkým stylem, mě absolutně neoslovily a spíše byly prvním velkým důvodem, proč to dál nesledovat. Dalším byl neskutečně nudný a generický začátek, který by si vycucal z prstu dnes už prakticky kdokoliv. A v neposlední řadě to byly dialogy, které se mi zdály neskutečně prázdné a nezajímavé. Když to sečtu, tak mě to unudilo málem k smrti.

Tohle anime narazilo čelem hned do několika problémů a přitom v podstatě mohlo dopadnout o dost lépe. Prvně bych asi začal animací, která je na pár snímcích "diskutabilní". Asi ne něco, čeho by si člověk běžně všiml nebo se o to zajímal, ale když vážně má postava deformovanou ruku nebo tam má pár obrázků nedodělané tahy, prostě to kazí dojem. Větší problém je ovšem začátek - nuda. Nejvýstižnější slovo. Nic se neděje, člověk se toho moc nedozvídá a prakticky první asi 2 nebo 3 díly jsou nejlepším receptem na to, aby to člověk dropnul a už se k tomu nevrátil. Což by byla strašná škoda, protože po této části se začne příběh ubírat kupředu, postavy dostávají nějaké charaktery a celé to dává větší smysl. I když asi pořád ne takový, jak by si člověk přál, Do toho tam spadne další problém v podobě suspense složky, která na konci vlastně není zas až tak uspokojivě zakončena, jak by si člověk představoval. To tak nějak trochu kazí pointu suspense prvku. Když se tímhle člověk ale prokouše, dostane se do poslední přibližně třetiny nebo čtvrtiny, kde asi každý díl stojí za to. Je to zábavné, člověku se za díl promixuje tak 10 emocí a přiběhově si divák přijde na své. Otázkou pak tedy zůstává, proč byl ten zbytek takový nemastný, neslaný...? V určitých částech mi připadalo, že anime nevědělo, čím má vlastně být, tak bylo vším a ničím. Koncept kolem identických dvojčat funguje téměř vždy, ale zde jsou kolem něj vymyšleny další prvky a je to zajímavé. Jako velkým plus bych zmínil opening a i obecně podkladovou hudbu, která byla skvělá a snažila se zasadit příběh tak nějak do toho prostředí a letopočtu, kam patřil. A navzdory mému hodnocení a kritice si myslím, že kdyby se dala větší práce s pár prvky a postavami, mohlo to být mnohem lépe zvládnuté anime, které mohlo více prorazit a zaujmout.

Když už člověk má za sebou pár kousků a řada z nich je isekai, vyhledává spíše už originálnější koncepty, protože 20 dílů toho, jak se hrdina srazil s náklaďákem a reinkarnuje se do světa, kde umí používat magii nebo je polobůh nebo dostane každou ženu, kterou si zamane, už prostě není terno. Overlord je běžně na takových těch "must watch" listech a dlouho jsem se mu vyhýbal, protože z dálky mě to moc nenadchlo. Ovšem 1. série skrývá mnohá překvapení i v tomto žánru a musím říct, že i jakožto ex-hráč MMORPG her v tom nacházím jistou nostalgii a dávku povedenosti. Vtipy jsou kupodivu vtipné a postavy zajímavé. Obecně ta koncepce toho, že celý příběh je zcela očividně seinen kategorie a je zasazen do prostředí, ze kterého si může každý něco vzít, je povedená. Jelikož je toto anime původně započaté ještě v slavné éře SAO a běžnejších typů isekai, je tu dost vidět, jak Overlord a SAO společně skutečtně ovlivnily hromady dalších příběhů dobrým směrem. Tu 1 hvězdu prakticky odebírám za to, že v příběhu a i u postav je vidět hodně limit, kterých anime ještě zdaleka nedosahuje a také nemůžu s klidným svědomím říct, že by mě třeba pár scének vyloženě nenudilo. Ovšem to je něco, co se, alespoň předpokládám, změní v dalších sériích.

Podle všeho bych měl být asi cílovka, ale absolutně mě to nechytlo. Pořad trochu ve stylu utahané české kopie Top Gearu s hudebními efekty a vtipy tak z roku 2000. Tohle je hodně zamrzlé v čase. A ono vlastně ani moc nejde o to nějak to onálepkovat, je to jednoduše nuda.

Asi se přidám k několika lidem, když řeknu, že mě prequel velice příjemně překvapil. Hunger Games ve své podstatě ukázaly vše ale vždy mi vadilo, jak je to universum a příběh prakticky uzavřené v nějakých hranicích a příběh, alespoň mimo knížky, je tak trochu za oponou. Vždy tu byly nějaké hlavní postavy, příběh, poučky, pointa... ale dá se říci, že nějaká rozvitá logika unvierza se rozjela prakticky s končícím dílem, což byla škoda. Proto je prequel tak velké překvapení, alespoň pro mě. Je tu ukázán Capitol za starých časů, charakter Snowa měl plné 2.5 hodiny na vybudování a jsou tu jisté provázanosti s hlavními Hunger Games filmy. Nesouhlasím, že film staví pojítko prakticky jen na písničce, takový člověk asi ten film moc nesledoval... Musím spíše říct, že aspekt přetransformované písně mi po 50. už trochu vadil ve filmu a bylo to trochu předvídatelné. Snowův charakter tu ale podpořilo mnohem více věcí. Typicky to je jed, který byl zmiňován v sequelech, jeho dravost, jeho pohled na svět a také to, jak pozoruje všechny kolem sebe. Takže za sebe určitě nemůžu říct, že to byla fraška, která celé pouto se sequely stavěla na 1 jméně tady, 1 jméně tam a písničce, protože obsah byl rozhodně bohatší. Líbilo se mi i tempo vývoje jeho charakteru. Nesouhlasím ani s hejtem na délku filmu, která se prakticky sama obhajuje příběhem. Naopak bych spíše filmu vytknul herecký výkon některých vedlejších postav, které nebyly zas až tak emotivní a byly to spíše kameny... nebo i velmi malý prostor Casca Highbottoma, který působil na začátku jako zajímavá postava, no to se změnilo když dostal jen pár scének tu a tam po úvodní řeči. Nakonec z té postavy nešel strach, nešel respekt, prostě tam "byla". I tak film hodnotím takto a myslím si, že zaslouženě, sice vydřeně ale zaslouženě.