dinsdale

Milé překvapení, o to víc mě mrzí, že se filmu nedaří. V podstatě nemám námitek, sympatický hrdina i princezna, a protože se mi Avatar nelíbil a na SW jsem nevyrostla, nepřipadala jsem si přesycená výpravou, mytologií a rasami.

Některé zajímavé myšlenky (především argumentace psychoanalýzy) jsou potápěny roztříštěností (co přesně film vypráví - dějiny metody, spor Freuda a Junga, vývoj postavy Knightly, vztah Junga a jeho milenky, jeho život..?) a povrchností děje i emocí (celé hnutí přece nestálo na dvou třech lidech, kde je nějaký historický kontext, zbytečné scény - kam film posouvá cesta do Ameriky?).

Děj - drtivou většinu filmu mě Stuart znechucoval a nechápala jsem, proč s ním Alexander tráví tolik času, ale zpětně ta empatie dorazila. Herci - pozorovat Hardyho bylo prostě jedno velké potěšení, Cumberbatch mu už jen poklidně sekundoval.

Politicky korektní politická nekorektnost.

Samozřejmě záleží na pozvaných hostech, ale Jimmyho mám nejradši, protože je srdcovým fanouškem Lost a umí sehnat hromadu celebrit do těch svých humorných scének. Za všechny The Handsome Men Club, trailer na Movie: The Movie a The Making of Movie: The Movie, Aloha to Lost, díl, kdy Matt Damon převzal kontrolu.

Vůbec nic nového pod sluncem, ale když si JJ a Michael Giacchino vzpomínají na dětství a já se bavím, tak proč ne.

Ještě nikdy jsem se v kině takhle nenudila. Kde byl nějaký děj, vývoj postav, smysluplné a logické dialogy? Wtf?

Herci parádní, hlavně Waltz a jeho ignorace. Ale od počátku jsem se nedokázala přenést přes základní premisu filmu - nepřirozené a nereálné prostředí, z něhož by lidé ve skutečnosti už dávno odešli. Jakékoli odvrstvování či odhalování charakterů mi pak přišlo jako lámané přes koleno.

Parádní kamera a střih (za ten není nominovaný, no toto).

Karl Pilkington se nedá popsat, to se musí zažít. Vtipná animace tomu dodává další rozměr, opět hlavně Karl na všechny způsoby.