Nonna

Mučit děti na táboře tím, že je vedoucí za trest zavřou do chatky a pouštějí jim Disneyovy pohádky......to je naprosto originální a geniální a dovedu si představit to utrpení. To a mnohá další příkoří, kterých se dopouští nová členka morbidně monstrózní rodinky, Festerova novomanželka Debbie, na dětech i jejich rodičích, dělá z dvojky ještě lepší a drsnější zábavu, než byla v prvním díle. A ta pomsta nakonec, když si zmíněné děti opečou celou "Čipevu" na rožni, je prostě k zulíbání. Pro mě jednoznačně nejlepší Addamsovi.

Nesmrtelný a přes svoje stáří stále koukatelný film. Předloha Boženy Němcové je bravurně převedena do filmové podoby a zejména na titulní představitelce to celé stojí. Vlasta Fialová je zde zachycena ve své nejpřirozenější ženské mladosti a kráse a už jen za to velký dík, opravdu škoda, že takových příležitostí nedostala nebo nevyužila více. Příběh má spád, kamera ve své hře se stíny navozuje až čarovnou atmosféru. Vyváženě se zde prolíná několik rovin knižní předlohy - vtip ("Nikdy si nevezmu Eliškovic farářku..."), kritika zapšklého a starými pověrami prodchnutého venkova, úcta a obdiv k vědění (farář), výsměch hlupákům a prospěchářům (správce) i na svou dobu až feministické řádění Báry. Znovu smekám před naší největší spisovatelkou, tahle Bára by ji určitě potěšila.

Po shlédnutí tohoto filmu mám pocit, že jsem vlastně koukala na dva: První je skvělá sága o starém, životem protřelém moravském vinaři, který se i v pokročilém věku odmítá vzdát plnohodnotného života spjatého se životem celé vsi, přátel a sklenky vína. Vinař někdy se slzami v očích, jindy s pobaveným úšklíbnutím vzpomíná na svůj dlouhý život, na svoje hříchy i dobré skutky a učí tak svého vnuka poznávat dospělý svět. Obsazení Bohuše Záhorského a Svatopluka Skopala do rolí děda a vnuka je skvělé, uvěřitelné a chvílemi až dojemné. Pak je tu druhý film a ten mi do prvního naprosto nesedí. Je o zakládání a prosazování komunistické strany na moravské vesnici a o problémech s tím spojených. Tento film je hloupý, zbytečný, agitující a tak nějak navíc. Kdyby ho tak šlo vystřihnout, z toho prvního.....

Moc nerozumím tomu, proč zde na ČSFD i v televizních programech vždy bývá tento film označován jako "Komedie". Jediné vysvětlení je to, že v tom hraje Vladimír Menšík = komik = tedy komedie. Ještě, že nehrál v Titaniku nebo Psychu... Příběh o uzurpátorském otci, natočený v aktuálním totalitním období, o tom, jak dvě mladé holky nemají možnost žádného rozletu, protože na prahu dospělosti je zatne režim, okolní konvence, agresivní otec, submisivní matka a všemu tomu se ochotně přizpůsobující partneři, je podle mého názoru vším možným, jen ne komedií. Kdyby to bylo trochu hloub rozpracované, např.v takovém stylu Jaroslava Havlíčka, bylo by z toho dokonalé psychologické drama - a Vladimír Menšík by na něj, svým šíleným ztvárněním despotického otce, měl. Takto je film jen snůškou nepříjemných a do budoucna neřešitelných situací, které vzbuzují v divákovi pocity smutku, bezvýchodnosti, nenávisti. Velmi, velmi smutná komedie.

Televizními stanice velice oblíbená a často vysílaná "komedie", na níž mi, bohužel, po celou dobu vysílacího času nepřipadne opravdu nic komediálního ani vtipného. Roman Čada v roli hlavního dětského hrdiny je dřevěný a nepřesvědčivý, dialogy mezi ním a jeho kamarádkou skřípou, až z nich trnou zuby. Už jako dítě jsem při sledování tohoto díla měla pocit, že je to celé vymyšlené, nereálné, strojené, že lidi, zvlášť děti, se mezi sebou takto nebaví a nechovají. Jednu hvězdičku dávám za Libušku Šafránkovou, která kdyby hrála v sebevětším nesmyslu, zahraje dobře, přesvědčivě a je u toho nádherná. O to víc vedle ní vynikne tuhý a ošklivý Jan Hrušinský a všechny nesmyslné scény, které se ve filmu, i jeho pokračování objevují.

Kouzelná, legrační, trochu roztomile pitomoučká komedie s úžasným Rudolfem Hrušinským v naprosto netradiční roli natvrdlého blbečka z bohaté rodiny, kterého si přetáčím zpátky a užívám, protože i na herci samém je znát, jak si tu roli užil. A už tehdy zamlada - mistrně. Zajímavá je stejně i postava Jaroslava Marvana, známého spíš z charakternějších a důstojnějších rolí, takových podvodníčků jako zde, si také moc nezahrál a sedne mu to. No a do třetice Jára Kohout - zloděj psů. Nemá chybu.

Příjemná pohádka se spoustou vtipných situací a dobrých herců. Máme ji s dítětem mezi oblíbenými a rozhodně si myslím, že překračuje průměr. Příběh není obvykle schématický, Radek Holub je ve své roli Osudu až nepříjemně přítomný a obě sestry princezny (Kláry Issová a Jandová) se skvěle doplňují v lumpárnách pod dozorem moudré a stále krásné královny babičky (Božidara Turzonovová). A princezna Svatava je tak kouzelně nešikovná, až ji člověk lituje. Na film nás kdysi hrdě upozorňovali průvodci při prohlídce tajemného hradu Houska, to bylo těsně po natočení v tamním hradním paláci a rozhodně to nebylo na škodu, umístit pohádku do jeho prostředí - zámek princezen vypadá opravdu chudě a oprýskaně a hlavně originálně (vždyť chudák Pernštejn je snad všude). Na zámku u princezen vše působí tak pohodově a živelně, že v kontrastu k tomu králův hrad a jeho osazenstvo (Bahúl, Kříž, Štěpnička) působí poněkud dřevěně a nepřesvědčivě, jak v hereckých výkonech, tak v dialozích - zde cítím malinkou slabinu a dobře za sklepmistra Landovského, který jediný scénu oživuje vskutku lidově.

Drsný film podle ještě drsnější předlohy o tom, že vypočítavost až za hranice nejvyššího sobectví se někdy nemusí sakra vyplatit. Inženýr Švajcar se chtěl mít dobře. Přiženit se do dobré rodiny, získat majetek a podle vlastního uvážení ho užívat......ale všechno bylo jinak a ďábel v podobě rodinného zdravotního zatížení ho potrestal. Nejen Rudolf Hrušinský v titulní roli je zde výborný. Luděk Munzar hraje tak, že z něho člověka chvílemi mrazí a chvílemi s ním soucítí a skvělá je např. i Leopolda Dostalová, jako protivná teta. Celý dům se postupně proměňuje v panoptikum podivných stínů a do hororu to nemá daleko.

Když jsem zjistila, že na námět mé oblíbené knížky Romaina Garyho Lady L existuje natočený film, a navíc s takovým hereckým obsazením, nadšeně jsem se na něj vrhla. A musím napsat, že jediné, co mě zklamalo, byl jiný konec, než v předloze (nebudu prozrazovat, ale stojí za to! ). Jinak je film, stejně jako kniha, kouzelným výsměchem malíčkující vyšší společnosti, anarchistům, politikům, prostitutkám, prostě si dělá legraci ze všech a to na té nejvyšší úrovni. Lorenová v roli lady nebo pradleny je nádherná a obě polohy jí divák věří a Newman zahrál svého anarchistu tělem i duší s nevinným výrazem v tváři až po úplný konec. Příjemný, možná trochu zbytečně rozvláčný film.

Pro mě nejlepší zpracování Lawrencova stejnojmenného románu. Režisérovi a scénáristovi se mistrně podařilo osekat politizující rovinu knižní předlohy - sice důležitou a pro dobu vzniku jistě aktuální, ale zdlouhavě popisnou a odvádějící děj mimo základní vztahový příběh hlavních hrdinů. Marek Vašut má ve svých filmových rolích opravdu velké kvalitativní výkyvy a řekla bych, že je to především vina špatné režije, když hraje nepřesvědčivě, avšak roli lorda Chatterleye pokládám za jednu z jeho vůbec nejlepších. Vzbuzuje soucit i nenávist, působí důstojně i směšně, jeho postupná proměna je děsivá. Takže smekám jak Vašutovi, tak Viktoru Polesnému. Že Zdena Studénková byla na roli stará?....ale vždyť ona stojí před zrcadlem, děsí se proměn svého těla, uvadání, stárnutí bez toho, že by dala život......herečka zahrála lady naprosto přesvědčivě a strašně jí to přitom slušelo. Přesně jako v knižní předloze, po navázání vztahu s hajným zkrásněla - a nebylo to jen mistrovstvím maskérek. No a Boris Rösner........šlechtic a pobuda v jednom. Neuvěřitelně drsný, svůdný, nepolapitelný.