topi

Ach jo, já fakt u takových historických dokumentů nemám rád ty vložené hrané pasáže, které uměleckou hodnotu snímku, jenž je i přesto nabit zajímavými informacemi, sráží totálně dolů. K tomu kýčovitá hymnická hudba a je to v řiti.

Dahmer v podání Evana Peterse je opravdu až nechutně oplzlej, v dalších rolích bych vypíchnul jeho otce Richarda Jenkinse a matku Penelope Ann Miller. Seriál se drží faktů a skutečností, tak jak se opravdu odehrály, lišící se jen v nepatrných detailech. Jednotlivé díly se mezi sebou retrospektivně prolínají, dějovou osu však nikterak nenarušují, i když některé zápletky jsou zcela zbytečné. Vypodobnění sedmdesátých a osmdesátých let je věrohodné, vizuální stránka parádní. Sklíčenou a depkoidní atmosféru silně umocňuje ambientní hudba Nicka Cavea a Warrena Elise. Tvůrci museli prostudovat hodně materiálu, aby takové téma vůbec mohli zfilmovat. Povedené.

Veleskokan goliáší, hmotnost 4 kila, délka metr a doskok šest metrů. Mazec! Bohužel loven pro své maso, tak jako spousta dalších živočichů. Smutné.

Poslední zastavení v hospůdce v obci Přeštice a pochoutky z přeštického prasátka mě zaútočily na slinné žlázy takovým způsobem, že jsem vyloženě vyběhl k ledničce s obrovskou chutí, až jsem hlady zeslábnul. Bohužel takové dobroty jsem tam nenašel, budu si muset do přeštického pohostinství výlet někdy udělat.

A je to tady. Třetí díl je otřesná sračka, hloupá a neskutečně idiotská. Naprosto nevěrohodné scény a chování policajtů je úplně mimo mísu. Zvlášť Judit Bárdos tomu dokonale nasazuje korunu, tak dementní blbku aby člověk pohledal. Hercům se vůbec jejich postavy věřit nedají, zmíněná Bárdos je vyloženě parodická, stejně tak buček David Novotný (prej dříve člen elitní speciální jednotky, cha chaaa), o Leoši Nohovi, kterej mluví a vypadá jako vožungr a bezďák ani nemluvě. Navíc chemie mezi nimi neexistuje. Dialogy všichni odříkávají, jako kdyby je četli z papíru, no ty vole, tohle je fakt ubohý. Dost, stačilo, poroučím se, další díly s radostí vynechám. Nebo možná zkusím ještě jeden? To budu ale muset nakoupit velkou zásobu chlastu a vyhulit pět jointů, abych se u toho aspoň zasmál. Jako parodie to totiž možná v podnapilém a opojném stavu bude fungovat na jedničku.

Druhý díl je nehorázná prdel a já se bavím jak nikdy! Absurdní a vypointované až na kost. "Pročs mě to típla ty pi.o!"

Z prvního dílu jsem absolutně nadšen! Doufám, že v podobném duchu budou i další příběhy.

Krakonošovo tajemství mě velmi mile překvapilo, nejen svým příběhem. Hlavně krásně použitou smyčcovou hudbou, žádné kompozice přes počítač. Ocenil jsem mimo jiné i jihomoravské lokace Býčí skálu, Josefovské údolí, vesničky Křtiny a Rudice, které byly opravdu pečlivě vybrané. Herci sice žádné extra výkony nepředvedli, ale nikdo mě tam vyloženě nevytáčel. Bál jsem se trochu Jakuba Prachaře, ale ten mě kupodivu hodně bavil, navíc byla super zmínka o jeho dědovi Trautenberkovi. Režisér Bebjak zkrátka umí točit jakýkoliv žánr, zde tomu dodal i trochu melancholie, což také kvituji. Jen bych ještě uvítal, kdyby lesy byly temnější, v mlhovinovém oparu a více zarostlé, něco jako v Panně a netvorovi od Juraje Herze, lépe by to zachytilo atmosféru Krakonošova království.

Když jsem pohádku viděl koutkem oka během večeře u štědrovečerní tabule, zle jsem zlořečil a nadával, co že je to zase za tragédii, nevtipnou a tupou slátaninu. Skoro jako každý rok v ten stejný den, v ten stejný podvečer, už několik let za sebou. Druhý den byla repríza a ani nevím pořádně proč, dal jsem si bambitku podruhé, v klidu a tichu. A hle, normálně jsem se přistihnul, že se bavím, dokonce i směji hlasitě! Nejvíce to táhnou Jiří Lábus s Miroslavem Vladykou, jejichž hefty, narážky a poznámky jsou trefné, hodící se v každé době a též nápadně připomínající situaci v naší milované zemičce dnes. Veronika Kubařová je sympaťanda jako vždycky, Ondřej Vetchý hraje sice dobře, ale pořád stejně, chtělo by to nějakej progres. Jejich vztah mezi sebou vypadal spíše na vztah otce a dcery, než na dvojici milenců, ale budiž. Co mě však vůbec nebavilo a vadilo, byly nehezké a toporné písničky Tomáše Kluse, tak i jeho hrůzostrašné (ne)herectví, kteréž věci pohádku prznily a škodily jí. Když se od těchto výtek oprostím, musím uznat, že na druhý pokus tedy dobrý, určitě lepší, než většina fantasmagorických výplodů Karla Janáka.

Miluju Jasona a tenhle díl o Pátku třináctém je tak napěchovaný bezvadnými informacemi a zajimavostmi v rychlé kadenci za sebou, že jsem měl co dělat, abych to vše vstřebal. BOMBA!!! Pochvalu rozhodně zaslouží i překladatel titulků do Češtiny.