Maxtrix

No, tohle je přesně ten film, kterej chápu jak se dostal tak vysoko, ale nemá tam co dělat. Místy nudný,  ale hlavně bez přesahu a nějaký celkový náplně. Největší šok byla přítomnost Giancarla Esposita. LA 2/10 NY 8/10 Paříž 5/10 Řím 7/10 Helsinky 4/10 - takže aritmeticky mi to vychází mezi 2 a 3 hvězdy. Dám tu lepší, protože místy pobavilo, ale nedoporučím.

Pojetí filmu získalo s tímto výstupem širší rozmezí. Jedná se o snímek, označovaný za komedii, přitom jí není. Kubrickovi se totiž podařilo natočit něco satirickýho co nesplňuje požadavky klasických žánrů. Tento názor podpořím tím, že každý si ten vtip najde jinde, ale v podstatě se skrývá všude. Někdy se zasmějete, ale spíš budete vnímat tu obecnou satiru. Nechybí originální nápady a herecký um. Trošku mi to kazilo nenapínavé napětí jako při zdlouhavé letecké scéně ke konci filmu, ale jen přihrávala na raketový rodeo. Takže hodnocení nehodnocení, je tu něco víc, něco hlouběji - a to nejen krásně vykreslená studená válka. Stanleyho pojetí šílenství mě navždy bude bavit, rozhodně to zhlédnu znova.

Film, kterej mě přesvědčil, že by Tarantino klidně mohl točit porno. Scéna s Zoe na autě je sice parádně napínavá, a proto byla taky takhle natočená, ale i pro mě jako milovníka těhle záběrů je té hlouposti moc a je moc dlouhá. Uznávám, že na Quentina je to slabší práce, protože absolutně opomíjí příběh a tudíž i dialog, ale perfektní soundtrack a klasická jatka v originální formě přináší filmu čtvrtou hvězdu. Já jsem tenhle film zkoukl jen protože byl na Netflixu a protože mi o něm vyprávěl kámoš, jinak bych si ho nechal až na poslední místo -  a tak bych to i doporučil všem, kteří chtějí mít Tarantina na 100%.

Mechanik se celkem lehce hodnotí. Průměrnější thriller jsem dlouho neviděl. Nějaký místa se dají označit jako "dobře zpracovaný", ale hned to vyváží další scéna, třeba s nedostatečným tempem. Jediný zázračný na tomhle filmu je Bale. Schopnost se obětovat pro dílo, i když průměrné, musí být oceněna, a tak snad jen proto dávám čtvrtou hvězdu. Pokud vás nějak neberou poruchy spánku tak nemůžu doporučit.

CODA měl obrat jak druhá světová. Počátek hroznej a kombinující všechny nonsens stereotypy amerických filmů dohromady jako tichá holka - silná osobnost, kamarádka děvka, šikanátoři, (kteří jen tak sami od sebe zmizeli), teplej učitel s hetero rodinou aj. Zahrává si s jednoduchou dějovou linkou a s sympatickou rodinou zejm. tatínkem, kterého parádně ztvárnil Troy Kotsur.  Vlastně už kolem vyvrcholení jsem tušil jak to bude končit, ale jako sněhová koule, strhlo to s sebou mnohem víc. Najednou se stává i Ruby příjemnou hlavní postavou a její zpěv něco, co nepřeskakuji kvůli trapnosti.  Svůj názor jsem najednou od dvou hvězd otáčel k třem, čtyřem a nebýt toho konce, připomínajícího timelapse, bych přemýšlel i nad pěti. Jestli si tenhle snímek zasloužil Oscara za nejlepší film už nechám na vás. Avšak za mě by mu spíš seděl nejlepší comeback. Po zhlédnutí originální Rodinky Bélierových jsem cítil menší zklamání, protože mnoho nápadů bylo zkopírováno, nějaké scény na začátku dokonce snímek po snímku. Jak se ale originál rozjížděl, začaly se ukazovat důvody stereotypů - s nimi to funguje plynuleji. CODA je z obou filmů o kousek lepší, povedenější a zábavnější. Oscara za nejlepší adaptaci získal právem.

Na tenhle film jsem se chystal snad půl roku. Bylo to v Berlíně pod stanem, když jsem poprvé slyšel o Mechanickém pomeranči a od té doby se ke mě stále vracelo. 3 dny jsem četl 3 části knihy a teď jsem to završil třešničkou v podobě Kubrikova díla. Nemůžu neporovnávat s knihou, ale filmoví maníci si užijou i bez čtení.  Obsahově se jedná o podobné příběhy, i když tu a tam Stanley něco ubral a zas něco přidal. Kladně tak vidím zejména upravenou scénu v "Domově" (když se Alex vrátí), ale i mnoho dalších, již známých, jako třeba potyčka s bratky nebo Ludovičovu techniku. Navíc byla scénka příchodu do věznice, která by mohla být skvěle nahrazena třeba tou rvačkou se sedmým vězněm, jež ultimátně Alexe na křeslo pošle.  Co se ale opravdu povedlo byla scenérie. Mám pocit, že se dával pozor na detail snad i u mraků na nebi. Každé prostředí je výstižné, unikátní a parádně vymyšlené. Kubrick upletl svetr, Malcolm McDowell si ho nasadil a řekl: "Tak tohle mi parádně padne! He?" A co víc? Hudba - jak mi ta při čtení chyběla. Beethovenova devátá má fakt ráz.  Odporné kde mělo být odporné, chytlavé kde mělo být chytlavé. Kultovní klasika, která je správně v povinný četbě a tenhle film jí dává zas novej rozměr.

Jsem fanoušek F1 a miloval jsem Ford vs Ferrari, které jsem viděl v kině. Minulý rok na oficiální instagramový účet F1 přišlo promo na film Ferrari a já jsem se tešil na závoďácké záběry, zrození nejikoničtějšího týmu a expresivnost Itálie. Dostal jsem to? Tak z půlky. První zklamání přišlo v podobě bílého nápisu 1957, tudíž o 10 let později, než bych chtěl začít. Druhé vešlo dovnitř, když jsem si uvědomil, že závod bude jen jeden, a to na konci filmu. Potřetí jsem hlavu svěsil, když Cruzová objevila nemanželské dítě a ani si nezastřílela. Zase jsem zpozorněl, poté co se začlo závodit, ale bylo toho zbytečně moc, jak kdyby chtěli dohnat co zapomněli.  Prosímvás, když si připravíte tak velké jméno jako Ferrari, nebavte se o manželstvích (to už Adam jednou dostatečně zahrál), ale nechte nás vidět souboje, vášeň k sportu a vznik červených aut.  Pozitivní byl Driver už jen kvůli sedícímu jménu. Stejně tak cením, že vybrali kvalitní herce a opálili je. Každopádně mi to nestačilo. Když film končil, myslel jsem, že je teprve tak v třetině.

Top Gun: Maverick je koláží z 80. let, na které se podepsal Cruise svým klasickým hereckým stylem - odříká svý repliky a spíš se snaží uchvást akcí. A funguje to, jen ne pro mě. Nemůžu ani kritizovat předpovídatelný konec, protože nebýt jeho, nebavíme se zde o filmu se starou duší a novým obrazem. Za co dokážu objektivně shodit body dolů, je nesmyslná a bezvýznamná vedlejší linka s Jennifer a přebytečné hlášky, které z jednoduchých postav dělaly otravné. Každopádně tomu, kdo tohle nevnímá, přeju dobrou zábavu a dobře se držte!

Na tenhle film jsem čirou náhodou narazil a okamžitě se mi zalíbil. Perfektní tempo, vizuály a herecké výkony. Nicka a Jareda jsem předtím moc nemusel a nevnímal, ale po tomhle se na ně začínám dívat jinak. Fight Club spojenej s Posledním skotským králem a jak to krásně funguje.

Vlastně ani nevím co bylo nejhorší - byl to námět, který nedává logiku a vlastně nám říká: Někdy se vyplatí říct ano, někdy ne a dokonce je přiměřené odpovědět i možná? Byly to snad vtipy, které vůbec nezabíraly? Byly to písničky, které úplně neseděly (Seperate Ways byl jedinej v pořádku)? Možná to je to, že nedokážu ohodnotit herecké výkony, když se pořád jen přehání anebo zas jede na minimum. Definitivně mi vadilo, že mezi postavami nebyly cítit jiskry. Každopádně film pochopil, že to nemá natahovat a tak dávám 1 hvězdičku snad jen za tohle.