midway

"Kdo ovládá koření, ovládá vše.“ Možná i vaše duše? Ještě jsem lehce „oblblej“ pachem koření, ale tenhle pytel zábavy byl vskutku sešitej chirurgickou jehlou. Mohl bych tady o vymazlenosti některých detailů psát román. Ale proč? Jděte se podívat sami. Pět hvězd, to je bez diskuze. Ohromující epesní podívaná. Ale uklidním se. Přesto to pro mě nebylo na hrdelní výkřik úžasu "arghhh" a standing ovation. Bohužel jsem (poněkud amatérsky) nedokázal odfiltrovat přehnané očekávání a to mě "načapalo na švestkách.“ Přistihl jsem se, že mě chvílemi nudí táhlé vyprávění příběhu. Chápu to a respektuju, že film ctí předlohu Franka Herberta, ale chtěl jsem to zmínit. Přál jsem si mnohem více akce. A pak tu máme opět mé oblíbené emoce. Ano, byly tu asi dvě scény, které vám smačknou hrdlo, ale slzy do očí vám to úplně nežene a to je velká škoda. Ale možná to dává smysl… v zemi písku a sucha je voda vzácná a žádná slza nesmí přijít nazmar.

S bušícím srdcem usedám na dřevěnou židli. Bleskovým pohledem shlédnu rozložení stolu, zatímco pravačka už netrpělivě spočívá na malé myšce. Aktivní stereo repro Sound Blaster 2 kontrolka svítí. Vzrušeně ale s citem mačkám tlačítko na čelní straně desktopu PC 386, 2 Mega RAM. Rozhučí se zadní ventilátor a ozve se uklidňující chroupání pevného disku Western Digital 120 MB. Otevírá se brána do mého tehdejšího virtuálního světa. Je mi 13 let a zde jsem už ostřílený veterán. Byl jsem u zrodu PC v ČR, obrazně řečeno - kopal jsem diamanty na PMD 85 (Boulder Dash), proletěl mnoho vesmírů a bitev na ATARI (Elite), mnohokrát zvítězil na stroji COMMODORE, bojoval s draky na AMIGA 1200 (Myth) a stal se Emperorem na PC 386 DX, 40MHz. V tu dobu jsem ani v nejmenším netušil, kolik velkolepých bitev mě ještě čeká. Následovalo setkání se zákeřnou a proradnou Shodan na stanici Von Braun. Dobývání Civilizací. Vyčištění země od UFO a úklid nekonečných podzemních kobek v Dungeonech. Vývoj šel neskutečně rychle... a vystupňoval se až do „smrtelného“ tempa. Jedni se probudili do reálného světa včas a jiní v něm uvízli na věky. Ready Player One část těch emocí přináší zpět a není pro každého, současně ale přináší nostalgii a vzpomínky na staré "pařanské" časy. A jak víme, minulost je temná, žijme v přítomnosti.

„A ty půjdeš do nebíčka?“ Ne. Nebíčko je jen pro dobré lidi… svým věkem už, tak trochu, patřím mezi diváky ze „staré školy“, takže by se nejspíš očekávalo, že jsem toho už hodně viděl a zařadím se mezi většinu místních filmových analytiků a vědců, kteří jen opisují od sebe navzájem a dávají Stvořiteli cca 3 hvězdy. OK, vše je o úhlu pohledu. Můžeme hledat nedostatky, podobnosti, nesmysly, slabiny a z toho pak destilovat výsledek. Nebo naopak můžeme pozorovat to dobré, naše emoce, úžas, audio vizuální zážitek, husí kůže po těle, tepovku, jestli se zkrátka „ten malej kluk uvnitř“ tetelí blahem a štěstím a jeho očekávání je opět překonáno… a z toho pak destilovat výsledek. Takže? Ano, očekávání toho malého kluka uvnitř bylo překonáno! Boží „klasická futuristická“ scifárna, která přináší vše, po čem ten malej kluk uvnitř prahne - mariňáci, ala Vetřelci, výbuchy, u kterých se tají dech, mocná hi-tech válečná loď Nomad, ala Avengers, Cyberpunk ala Blade Runner, roboti ala Starwars (sebevražedný R2D2 :-), badass US Army (cool heavy tank), epičnost, barvy a kompozice v kombinaci s božím soundtrackem, a stovka dalších detailů propojených v jedinečnou podívanou! Za mě určitě TOP 5 scifi za poslední 3 roky. Zajímavé komentáře Lamps, Alchac, iXtr3m3, filipvrbik, Xspy, Profi racionální recenze Kinobox.