Lima

Nevezu se na vlně dnes tak oblíbeného a profláknutého nadávání na Uweho, když on ten chlap opravdu dělá co může, abych také tak učinil. Scenář a dialogy jsou jak z pera sedmiletého chovance Zvláštní školy. Výprava tak ubohá, že se nabízí otázka, co udělal Uwe s těmi 25 miliony rozpočtu, chudou vizualitu proto Boll zhusta oživuje častým používáním kýčovitých leteckých záběrů na jezdce na koních, na druhou stranu jedinou pozitivní věcí je fakt, že se nebojí ukázat krev. Choreografie soubojů je ale otřesná. Michael Madsen a Ben Kingsley zcela jistě tušili, čemu se to upsali, takže se ani nesnaží hrát, zejména prvně jmenovaný vypadá, jako kdyby si chtěl každou chvíli hodit šlofíka a Ben si svého vampíra Kagana vedle Gándhího a Itzhaka Sterna zcela jistě nezařadí, jeho prezentace je přímo k usedavému zoufalému pláči. Ještěžu tu je Kristanna Loken. Hrát sice umí jen o trošku lépe, než pornoherečky, ale mám pro tuhle kočandu už od trojky Terminátora prostě slabost a de facto jedinou věcí, která mi pomohla překlenout tu hodinu a půl, byl pohled do jejího výstřihu. Výmluvný závěr ukazuje, že se počítalo s pokračováním, což po celosvětové tržbě cca 3 milionů dolarů (Uff!:o)) zcela jistě nehrozí.

Se sázením jsem před dlouhými léty, v porevoluční době rodící se svůdné sirény jménem Fortuna, trochu koketoval, záhy toho naštěstí nechal, ale kdyby mi dělal poradce a byl tak sugestivní jako McConaughey ve scéně, kdy se poprvé představuje televiznímu publiku (mimochodem nejlepší moment filmu), tak bych snad vsadil i poslední svoje úspory :o). Celkem příjemná konverzačka o tom, že štěstí tu není pro každého na věky a že určit ten správný tip je velká alchymie. Al Pacino tradičně skvělý (viděl někdo tohodle chlapa blbě hrát?), Rene Russo má sice krásné vlasy, ale její postava je tu celkem zbytečná a náhled do charakterů a pocitů hlavních tří postav je nepřesvědčivý. Kdyby zůstalo jenom u sázení a věcí kolem, jako v první svižné hodince, šel bych s hodnocením výše. Takhle jen ideální průměr na zabití jednoho nudného večera.

Forster si hraje na Lynche a postupně gradujícím dějem, zajímavou vizualizací (občas lahůdkové prostřihy mezi jednotlivými lokacemi) a ruku v ruce s narůstajícím zmatkem v divákově hlavě směřuje k vyvrcholení, k velké pointě, která vůbec nic neobjasní a nutí k mnoha výkladům. Těmi jsou: a)pointa je tak triviální, až to bolí...b)je tak sofistikovaná, že jí nikdo nechápe...c)Forster jenom diváka lacině tahá za fusekli. U mě je to za a) a k tomu podotek, že zatímco ´lynchoviny´jsou ve své bizarnosti vzrušující i po opakovaných shlédnutích, STAY je haluzí tak na jedno zkouknutí. A mimochodem, Gosling byl vynikající, Mc Gregor odvedl svůj standart a Watts je tu jen pro okrasu.

Kieslowski dokazuje, že je nejenom vnímavá a citlivá osobnost, ale také tvůrce s výrazným obrazovým cítěním. Spousta scén, které by se klidně daly odvyprávět "obyčejným" způsobem, aniž by utrpěl jejich význam, se pod režiserovýma rukama stávají až uměleckým zážitkem. I kostka cukru rozpouštějící se v kávě může být krásná :o) Ale popravdě řečeno, hlavním tahounem tady není Kieslowski, ale božsky hrající Juliette Binoche, její úsporné herectví, které, ač oproštěno od expresivních výrazů (chce se říci bohudík), přesto sálá emocionalitou a vnitřní silou. Věřil jsem jí všechno. 5* si nechávám, až co ostatní ´barvy´(ještě jsem neviděl). Třeba mě ten pravý vrchol ještě čeká :o)

Scenáristi by neměli fetovat.........

Poněkud plochý náhled do prostředí, kam se běžný občan nedostane a normálně uvažující člověk snad ani nechce dostat. Mě zkrátka záležitosti kolem fotbalových rowdies ani trochu neoslovují. Nechápu to jejich kastování do klanů, jejich identifikaci s klubem, kterou jsou ochotni hájit i za cenu násilí, nerozumím, proč si tak ochotně dávají do držky, proč si přímo domlouvají bitky s jinými klany a tenhle film mi to určitě neobjasnil, přestože se mi ve slovech jednoho z hlavních protagonistů Peta snažil myšlení těchhle hošanů s přebytkem testosteronu přiblížit. Je to umně a realisticky natočené s působivou atmosférou, je to skvěle zahrané (Charlie Hunnam válí), ale je to plytké. A to Woodovo vyznání a poděkování směrem ke svému rváčskému mentorovi v samotném závěru je až k pláči (tím nemyslím dojemné).

Do 4* nechybí mnoho. První hodinu to Craven kočíruje s naprostým přehledem. Celé dění v letadle, podpořené klaustrofobickou atmosférou a zdánlivě beznadějnou situací hlavní hrdinky (velmi půvabná McAdams) je působivé a napínavé, bohužel jakmile se děj přesune na posledních cca 10 minut do Lisiniho domu, napětí se ztrácí, přichází na řadu předvídatelnost a trocha toho žánrového klišé. Škoda i příliš krátké stopáže (bez titulků 73 minut). Ale pozor, když bůh rozdával budoucím hercům padoušské charisma, Cillian Murphy si šel pětkrát. Hlavně kvůli němu stojí tenhle thriller za pozornost. Od ´Batman začíná´ mě tenhle týpek zajímá čím dál tím víc.

Je to tak 3 a půl*. Bohužel velmi slušný scenář, překvapivě uvěřitelnou Knightley a nadpozemsky drsňáckého Rourkeho zabíjí Scottova onanie nad svými klipovými schopnostmi, nadužíváním barevných fitrů a hyperaktivní střihačova ruka. Dostat to do ruky trošku uměřenější schopný tvůrce, byl by z toho filmeček par excellence.

O problému sexuálního harašení v zemi, kde i pochvala "Vám to dneska sluší, slečno." se často stává případem pro právníka, si myslím svoje a skoro by se mohlo z filmu zdát, že většina mužské populace jsou šovinistická prasata :o), ale myslím, že Niki Caro šlo o jinou věc. O ukázání potřeby normálního lidského respektu, které si ženy ve výrazně mužském prostředí zaslouží, o nesmyslnosti předsudků vůči nim ("Víš, kolik jsme měli nehod od tý doby, co berou vás? Ještě kvůli ženský někdo zařve.") a o to, že neustávající sexuální narážky nemusí být logicky ženám po chuti. Všechny scény z dolu, kde postava Charlize zažívá ponižování, jsou působivé (včetně uvěřitelného prostředí), naproti tomu kdykoliv se ocitneme v soudní síni, film trochu ztrácí dech a závěrečná katarze nemá takovou sílu, aby vyvolala mrazení v zádech. Ale Charlize jako odvážná neústupná žena je skvělá a doslova táhne celý film i přes slabší okamžiky, kdy to "drhne". A navíc dvojí potěšení jako bonus - za prvé vidět po dlouhý době Woodyho Harrelsona ve výraznější roli a k tomu Seana Beana v roli kladné. Tady mi zase schází desetibodové hodnocení - 3 a půl*.

Werner Herzog, tvůrce fascinujících ´Fitzcarraldo´ a ´Aguirre, hněv Boží´, samorost, originál, který kašle na diváckou odezvu a točí si filmy podle svého. Tenhle film předcházela pověst, že herci v něm zangažovaní byli zhypnotizováni, což jsou samozřejmě babský klevety, ale opravdu to tak vypadalo, vzhledem k tomu, s jak strnulými výrazy předříkávali svůj text a jak nepřirozeně ve svém hereckém projevu působili. Film má opět podmanivou "herzogovskou" atmosféru, s brutálně pomalu plynoucím dějem a s plno absurdními situacemi, které vypadají vskutku bizarně. Vesničani chodí po vsi jako zombíci vystřiženi z Romerova filmu, dva chlápci sedí v hospodě u stolu naproti sobě a s naprosto netečným výrazem, bez jediného slova a významu pro děj se tahají za vlasy, polévají se pivem, či si rozbíjejí sklenice o hlavu a povídají si o tom, jak si na sebe lehnou, jiný chlápek se strnulým pohybem a vějířem karet v ruce se jde podívat na požár a pak se zase bez jediného slova vrátí zpět, jakýsi vesničan tančí se svým mrtvým kamarádem a do toho všeho neustálé prostřihy na vytlemeného dědulu v křesle atd atd. Někdo tomu může říkat obrazy s filosofickým přesahem, jiného to může upřímně pobavit, někoho třeba i znechutit. Děj se točí kolem vesnické sklárny a pátrání po receptuře charakteristického produktu sklárny - rubínového skla - kterou si s sebou vzal do hrobu místní rodák. Vše v povzdálí sleduje a příběhem de facto provází postava, která žije v horách, umí předpovídat budoucnost a chrlí ze sebe jednu filozofickou myšlenku za druhou. Příběh "občerstvují" záběry na magicky krásné přírodní scenérie (přičemž ty v úvodu jsou záměrně jakoby z vadného filmového pásu) za doprovodu působivé hudby. Vše dohromady tvoří celek, který svým vypravěčským stylem někoho může k smrti nudit, jiného přinutit fascinovaně zírat na plátno. U mně to je tak něco mezi, proto dávám neutrální 3*. Opravdu těžko hodnotit :o)