Herz aus Glas

Skvěle vtáhne atmosféra oblak nad lesy, sklářských výhní a temných apokalyptických proroctví, stejně tak humorný mix podivných individuí jako taková prokletá bavorská vesnička Twin Peaks, jenže postupně se vyvrbí v divácky vzato nefunkční filmový experiment s partou statických a duchem nepřítomných, zhypnotizovaných (ne)herců. Za nápad ale cením, klasický Herzog a je to vtipný. (17.08.2023)

-Když někdo dostane dopis bez papíru a písmena leží kolem, nutí to k zamyšlení.- Poetický snímek s vytříbeným vizuálem je podobenstvím o život a směřování člověka. Pastýř Hias je jakýmsi průvodcem příběhu. Stojí mimo ostatní, a přeci je s nimi spojen. Když se sestoupí do horské vesnice, která se smrtí skláře ztratila i tajný recept na výrobu vzácného skla, jeho záměr je čistě pragmatický. Žádá o vyslání lovce, jenž má zabít medvěda, který ohrožuje jeho stádo býků. Současně předpovídá další události. Pomalý film, kde výbornou hudbu střídají tiché pasáže, herci zaujímají tetrální pózy, jako by předváděli oživlé obrazy, a magická příroda (především hory topící se v moři mraků, vodopády a horská jezera) je v protikladu ke světu lidí. Interiéry (hlavně hospoda a sklárna) se topí v šeru a nasvícením evokují obrazy barokních mistrů (šerosvit). Když je Hias zbaven svobody, netouží po lidech, chce vidět les. A rubín má barvu krve... (13.03.2022)

Werner Herzog 90 minut foukal kroužky z kouře do vody, aby zjistil, že zlato se tímto postupem skutečně vytvořit nedá. Vznikla mistrovská slepá ulička. Nevím, jestli byli opravdu všichni herci zhypnotizovaní, jak tvrdí IMDb i Wikipedie, ale to by ostatně těžko změnilo něco na tom, jak tento film vnímat. Líbilo se mi několik scén, několik myšlenek a vlastně se mi líbila i premisa o ztrátě sklářského tajemství, která může symbolizovat tolik různých ztrát naší společnosti. Tentokrát ale nevzniká celek, který by do sebe herzogovsky zapadal, ale spíš takové roztahané bizarně pomalé blbnutí. (26.04.2013)

Werner Herzog, tvůrce fascinujících ´Fitzcarraldo´ a ´Aguirre, hněv Boží´, samorost, originál, který kašle na diváckou odezvu a točí si filmy podle svého. Tenhle film předcházela pověst, že herci v něm zangažovaní byli zhypnotizováni, což jsou samozřejmě babský klevety, ale opravdu to tak vypadalo, vzhledem k tomu, s jak strnulými výrazy předříkávali svůj text a jak nepřirozeně ve svém hereckém projevu působili. Film má opět podmanivou "herzogovskou" atmosféru, s brutálně pomalu plynoucím dějem a s plno absurdními situacemi, které vypadají vskutku bizarně. Vesničani chodí po vsi jako zombíci vystřiženi z Romerova filmu, dva chlápci sedí v hospodě u stolu naproti sobě a s naprosto netečným výrazem, bez jediného slova a významu pro děj se tahají za vlasy, polévají se pivem, či si rozbíjejí sklenice o hlavu a povídají si o tom, jak si na sebe lehnou, jiný chlápek se strnulým pohybem a vějířem karet v ruce se jde podívat na požár a pak se zase bez jediného slova vrátí zpět, jakýsi vesničan tančí se svým mrtvým kamarádem a do toho všeho neustálé prostřihy na vytlemeného dědulu v křesle atd atd. Někdo tomu může říkat obrazy s filosofickým přesahem, jiného to může upřímně pobavit, někoho třeba i znechutit. Děj se točí kolem vesnické sklárny a pátrání po receptuře charakteristického produktu sklárny - rubínového skla - kterou si s sebou vzal do hrobu místní rodák. Vše v povzdálí sleduje a příběhem de facto provází postava, která žije v horách, umí předpovídat budoucnost a chrlí ze sebe jednu filozofickou myšlenku za druhou. Příběh "občerstvují" záběry na magicky krásné přírodní scenérie (přičemž ty v úvodu jsou záměrně jakoby z vadného filmového pásu) za doprovodu působivé hudby. Vše dohromady tvoří celek, který svým vypravěčským stylem někoho může k smrti nudit, jiného přinutit fascinovaně zírat na plátno. U mně to je tak něco mezi, proto dávám neutrální 3*. Opravdu těžko hodnotit :o) (18.03.2006)

Nechcem, aby to znelo nejako namyslene. Ale som rada, že patrím k tým málo ľuďom, ktorí dokážu plne oceniť takéto ťažko zrozumiteľné filmy. 18. storočie zobrazené ako nikdy predtým a potom. Dobová hudba neskutočná. Niekto sa raz vyjadril, že omnoho viac uznáva tvorcov komercie než tvorcov undergroundu. Je totiž omnoho ťažšie trafiť sa do vkusu obrovského množstva ľudí než do vkusu pár fajnšmekrov. Je pravda, že takéto filmy privedú do tranzu naozaj málokoho. Ale vybraná cieľová skupinka si to fakt užije. (28.07.2017)